Právo v době digitální: Ani obři jako Google či Facebook nesmějí zneužívat své postavení | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Právo v době digitální: Ani obři jako Google či Facebook nesmějí zneužívat své postavení

Právo v době digitální: Ani obři jako Google či Facebook nesmějí zneužívat své postavení

Soutěžní právo jen kvůli nastupující digitální ekonomice měnit nemusíme, shodují se oslovení právní experti, kteří věnují hospodářské soutěži či právu a technologiím. Záleží totiž podle nich na přístupu dohlížejících úřadů. Tedy na tom, zda zajistí férové podmínky pro všechny hráče na trhu. Právě tyto úřady by tak měly ohlídat i podnikatelské aktivity největších technologických a internetových obrů, a to aniž by bylo nutné schvalovat nové zákony. INFO.CZ tímto článkem otevírá menší sérii textů o právních souvislostech digitální ekonomiky.

Léta se traduje, že zákony a další právní předpisy mohou na technologický vývoj reagovat až následně, že budou vždy nutně v jejich vleku. Znamená to v současnosti problém? INFO.CZ zjišťovalo, zda potřebují právě antimonopolní pravidla v době digitální ekonomiky změny a pokud ano, jaké.

Oslovení právníci si to ale vlastně nemyslí. „Pokud se bavíme o změně právních předpisů, nemyslím si, že by jí bylo třeba. Naopak, jednou z velkých výhod soutěžního práva jsou jeho obecné formulace, které umožňují, aby jich antimonopolní úřady využívaly v různých sektorech a v různých dobách,” říká například bývalý místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Robert Neruda, který je v současnosti partnerem advokátní kanceláře Havel & Partners.

Připomíná, že základní ustanovení zakazující kartely a zneužití dominance existují v nezměněné podobě více než 100 let. „Není důvod reagovat na objektivně novou situaci jejich změnami,” myslí si Neruda.

Mělo by se ale právo alespoň nějak připravit na problémy související právě s digitální ekonomikou? „Soutěžní právo netřeba měnit, zkušené, dobře lidsky i materiálně vybavené a moudře řízené soutěžní úřady by se měly být schopny s nastalou situací vyrovnat, a to aplikací obecných, 100 let starých a ověřených pravidel na novou realitu. Vidíme, že Evropská komise, americké antimonopolní orgány nebo třeba i německý Bundeskartellamt tak činí, aniž by musely cokoli měnit na právu,” dodává k tomu optimisticky Neruda.

Zvláštní pravidla by šikanovala úspěšné a poctivé

A souhlasí s ním i další expert na soutěžní právo, advokát Martin Nedelka, partner kanceláře Nedelka Kubáč advokáti, který rovněž mluví o roli úřadů kontrolujících hospodářskou soutěž: „Dosavadní argumentace zastánců potřeby nových soutěžních pravidel mě nepřesvědčila. Myslím, že i na digitální ekonomiku stačí stávající soutěžní pravidla. Spíše by se na aplikaci soutěžních pravidel na digitální ekonomiku měly lépe připravit soutěžní orgány, zejména si problematiku dobře nastudovat, mít potřebné odborníky a nebát se změnit dosavadní výkladovou a rozhodovací praxi, samozřejmě s kvalitním odůvodněním.”

Přijetí zvláštních pravidel pro digitální ekonomiku by podle něj bylo nestandardní a znamenalo by také určitou „šikanu“ úspěšných podnikatelských subjektů, kteří při podnikají právo dodržují. „Navíc by vneslo do podnikání v IT oblasti právní nejistotu a výkladové problémy,” otevírá pak Nedelka další rozměr problému.

Argumentuje přitom rovněž, podle jeho názoru negativními, zkušenostmi ze zahraničí: „Příkladem předčasné reakce na digitální ekonomiku mohou být změny notifikačních kritérií pro ohlášení spojení soutěžitelů v Německu a Rakousku. Uvedené země doplnily nové notifikační kritérium založené na hodnotě transakce. Má umožnit i posuzování transakcí, jichž se účastní společnosti s menším obratem ale velkou hodnotou danou například vlastnictvím či prací s takzvanými big data. Nové notifikační kritérium tak má podchycovat zejména fúze v oblasti IT.”

Aplikace nového notifikačního kritéria v praxi je však podle něj nejasná a vyvolává spíše rozpaky.

„V této souvislosti zejména pochybuji, zda soutěžní úřady skutečně jsou schopné předvídat dopady fúzí v oblasti IT na hospodářskou soutěž. Kolik už v minulosti bylo IT bublin, které splaskly. Dle mého je lepší dopady fúzí v IT řešit spíše přes úpravu dominance,” navrhuje pak Nedelka.

Existuje politická vůle?

Další pohled na tuto problematiku pak představuje docent Radim Polčák, který vede Ústav práva a  technologií Masarykovy univerzity: „Pokud existuje potřeba změny antimonopolních pravidel, má podle mě spíš obecný charakter. Je to dáno prostě tím, že obecně vznikají nové komplikovaně strukturované trhy s přirozenou tendenci k monopolizaci.”

Dodává ale, že jak by měla tato případná změna vypadat, nikdo neví: „Nejsme si dokonce jistí ani tím, zda je třeba zásadní změna, nebo spíš drobný legislativní experiment.”

Podle Radima Polčáka jde vlastně o problém politické reprezentace. „Stejně tak můžeme dlouze diskutovat o tom, zda je na místě obecná nebo sektorová soutěžní regulace. To jsou všechno okázky nikoli právní, ale spíš ekonomicko-politické. Problém ale není v tom, že neznáme ideální řešení, ale že nemáme politiky, kteří by byli schopní se těmto otázkám adekvátně věnovat. Pokud se intelektuální kapacita naší politické elity vyčerpává heslem “Nic než národ!” nemůžeme čekat, že bude schopná zabývat se složitostmi informační ekonomiky.”

Základem při přípravě práva na řešení souvisejících problémů je tak podle něj politická vůle: „Máme u nás špičkové odborníky na problematiku tržní regulace a služeb informační společnosti, ale neexistuje politická vůle zabývat se složitostmi informační ekonomiky a reagovat na ně. Čekal bych, že se politická moc, kterou si platím ze svých daní, bude těmito reálně existujícími problémy aktivně zabývat (a nečekat, až začnou létat dlažební kostky, jako třeba v případě transportních platforem).”

„Informační ekonomiku tím pádem samozřejmě řeší Evropská unie, ale věci národního zájmu, které jsou logicky pod rozlišovací schopnosti Komise, u nás často zcela ignorujeme. Když u nás skoro před 20 lety varoval Josef Bejček před ekonomickými efekty a tržní mocí hypermarketů (což se postupně do puntíku vyplnilo), nikdo mimo akademickou komunitu jej neposlouchal. Dnes máme obdobné studie týkající se inormační ekonomiky, ale ani ty nikoho z naší relevantní politické elity evidentně nezajímají,” dodává pak Radim Polčák.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.