Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Právo v době digitální: Ani obři jako Google či Facebook nesmějí zneužívat své postavení

Právo v době digitální: Ani obři jako Google či Facebook nesmějí zneužívat své postavení

Soutěžní právo jen kvůli nastupující digitální ekonomice měnit nemusíme, shodují se oslovení právní experti, kteří věnují hospodářské soutěži či právu a technologiím. Záleží totiž podle nich na přístupu dohlížejících úřadů. Tedy na tom, zda zajistí férové podmínky pro všechny hráče na trhu. Právě tyto úřady by tak měly ohlídat i podnikatelské aktivity největších technologických a internetových obrů, a to aniž by bylo nutné schvalovat nové zákony. INFO.CZ tímto článkem otevírá menší sérii textů o právních souvislostech digitální ekonomiky.

Léta se traduje, že zákony a další právní předpisy mohou na technologický vývoj reagovat až následně, že budou vždy nutně v jejich vleku. Znamená to v současnosti problém? INFO.CZ zjišťovalo, zda potřebují právě antimonopolní pravidla v době digitální ekonomiky změny a pokud ano, jaké.

Oslovení právníci si to ale vlastně nemyslí. „Pokud se bavíme o změně právních předpisů, nemyslím si, že by jí bylo třeba. Naopak, jednou z velkých výhod soutěžního práva jsou jeho obecné formulace, které umožňují, aby jich antimonopolní úřady využívaly v různých sektorech a v různých dobách,” říká například bývalý místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Robert Neruda, který je v současnosti partnerem advokátní kanceláře Havel & Partners.

Připomíná, že základní ustanovení zakazující kartely a zneužití dominance existují v nezměněné podobě více než 100 let. „Není důvod reagovat na objektivně novou situaci jejich změnami,” myslí si Neruda.

Mělo by se ale právo alespoň nějak připravit na problémy související právě s digitální ekonomikou? „Soutěžní právo netřeba měnit, zkušené, dobře lidsky i materiálně vybavené a moudře řízené soutěžní úřady by se měly být schopny s nastalou situací vyrovnat, a to aplikací obecných, 100 let starých a ověřených pravidel na novou realitu. Vidíme, že Evropská komise, americké antimonopolní orgány nebo třeba i německý Bundeskartellamt tak činí, aniž by musely cokoli měnit na právu,” dodává k tomu optimisticky Neruda.

Zvláštní pravidla by šikanovala úspěšné a poctivé

A souhlasí s ním i další expert na soutěžní právo, advokát Martin Nedelka, partner kanceláře Nedelka Kubáč advokáti, který rovněž mluví o roli úřadů kontrolujících hospodářskou soutěž: „Dosavadní argumentace zastánců potřeby nových soutěžních pravidel mě nepřesvědčila. Myslím, že i na digitální ekonomiku stačí stávající soutěžní pravidla. Spíše by se na aplikaci soutěžních pravidel na digitální ekonomiku měly lépe připravit soutěžní orgány, zejména si problematiku dobře nastudovat, mít potřebné odborníky a nebát se změnit dosavadní výkladovou a rozhodovací praxi, samozřejmě s kvalitním odůvodněním.”

Přijetí zvláštních pravidel pro digitální ekonomiku by podle něj bylo nestandardní a znamenalo by také určitou „šikanu“ úspěšných podnikatelských subjektů, kteří při podnikají právo dodržují. „Navíc by vneslo do podnikání v IT oblasti právní nejistotu a výkladové problémy,” otevírá pak Nedelka další rozměr problému.

Argumentuje přitom rovněž, podle jeho názoru negativními, zkušenostmi ze zahraničí: „Příkladem předčasné reakce na digitální ekonomiku mohou být změny notifikačních kritérií pro ohlášení spojení soutěžitelů v Německu a Rakousku. Uvedené země doplnily nové notifikační kritérium založené na hodnotě transakce. Má umožnit i posuzování transakcí, jichž se účastní společnosti s menším obratem ale velkou hodnotou danou například vlastnictvím či prací s takzvanými big data. Nové notifikační kritérium tak má podchycovat zejména fúze v oblasti IT.”

Aplikace nového notifikačního kritéria v praxi je však podle něj nejasná a vyvolává spíše rozpaky.

„V této souvislosti zejména pochybuji, zda soutěžní úřady skutečně jsou schopné předvídat dopady fúzí v oblasti IT na hospodářskou soutěž. Kolik už v minulosti bylo IT bublin, které splaskly. Dle mého je lepší dopady fúzí v IT řešit spíše přes úpravu dominance,” navrhuje pak Nedelka.

Existuje politická vůle?

Další pohled na tuto problematiku pak představuje docent Radim Polčák, který vede Ústav práva a  technologií Masarykovy univerzity: „Pokud existuje potřeba změny antimonopolních pravidel, má podle mě spíš obecný charakter. Je to dáno prostě tím, že obecně vznikají nové komplikovaně strukturované trhy s přirozenou tendenci k monopolizaci.”

Dodává ale, že jak by měla tato případná změna vypadat, nikdo neví: „Nejsme si dokonce jistí ani tím, zda je třeba zásadní změna, nebo spíš drobný legislativní experiment.”

Podle Radima Polčáka jde vlastně o problém politické reprezentace. „Stejně tak můžeme dlouze diskutovat o tom, zda je na místě obecná nebo sektorová soutěžní regulace. To jsou všechno okázky nikoli právní, ale spíš ekonomicko-politické. Problém ale není v tom, že neznáme ideální řešení, ale že nemáme politiky, kteří by byli schopní se těmto otázkám adekvátně věnovat. Pokud se intelektuální kapacita naší politické elity vyčerpává heslem “Nic než národ!” nemůžeme čekat, že bude schopná zabývat se složitostmi informační ekonomiky.”

Základem při přípravě práva na řešení souvisejících problémů je tak podle něj politická vůle: „Máme u nás špičkové odborníky na problematiku tržní regulace a služeb informační společnosti, ale neexistuje politická vůle zabývat se složitostmi informační ekonomiky a reagovat na ně. Čekal bych, že se politická moc, kterou si platím ze svých daní, bude těmito reálně existujícími problémy aktivně zabývat (a nečekat, až začnou létat dlažební kostky, jako třeba v případě transportních platforem).”

„Informační ekonomiku tím pádem samozřejmě řeší Evropská unie, ale věci národního zájmu, které jsou logicky pod rozlišovací schopnosti Komise, u nás často zcela ignorujeme. Když u nás skoro před 20 lety varoval Josef Bejček před ekonomickými efekty a tržní mocí hypermarketů (což se postupně do puntíku vyplnilo), nikdo mimo akademickou komunitu jej neposlouchal. Dnes máme obdobné studie týkající se inormační ekonomiky, ale ani ty nikoho z naší relevantní politické elity evidentně nezajímají,” dodává pak Radim Polčák.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1