Přehledně: 10 zásadních změn, které přináší do zákonů lex covid | info.cz

Články odjinud

Přehledně: 10 zásadních změn, které přináší do zákonů lex covid

Poslaneckou sněmovnou a tento týden rovněž Senátem prošel návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu. Pro jeho přijetí tedy chybí jen podpis prezidenta republiky. Účinnost tzv. lex covidu nastane okamžikem jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů, zřejmě už příští týden. Stát po vzoru ostatních zemí uvolňuje právní úpravu v důsledku přijatých mimořádných opatření, jako jsou vyhlášení nouzového stavu a vydávání krizových opatření vlády, Ministerstva zdravotnictví nebo krajskou hygienickou stanicí. A změny, které lex covid přináší, jsou vskutku významné.

1. Ochrana osob při zmeškání lhůt v řízeních

Znemožnil vám koronavirus podání odvolání, správní žaloby či ústavní stížnosti? Podle lex covidu bude nově platit, že pokud dojde v rámci občanského soudního řízení, správního soudnictví, exekučního řízení, insolvenčního řízení, trestního řízení (zde se jedná o institut navrácení lhůty), soudního vykonávacího řízení či řízení před Ústavním soudem ke zmeškání lhůty, soud toto zmeškání lhůty promine. To však pouze za předpokladu, že k zmeškání došlo z omluvitelného důvodu, spočívajícího v překážce způsobené mimořádným opatřením, která účastníkovi nebo jeho zástupci buď zcela znemožnila nebo podstatně ztížila úkon učinit, a že je návrh na prominutí zmeškání lhůty učiněn ve stanovené lhůtě dle lex covid, včetně zmeškaného úkonu.

2. Usnadnění rozhodování právnických osob i bez fyzické přítomnosti společníků či akcionářů

V korporátním prostředí se prakticky ihned po vyhlášení nouzového stavu a omezení volného pohybu osob vyskytly zoufalé hlasy společníků a akcionářů, dotazující se na to, zda a za jakých podmínek mohou uskutečnit valné hromady. Lex covid jim vychází vstříc a stanovuje, že orgán právnické osoby může rozhodovat mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků i tehdy, nepřipouští-li to jeho zakladatelské právní jednání. Je tedy umožněno uskutečnit valné hromady i na dálku, a to i pokud to nepovolují stanovy či společenské smlouvy.

Po dobu trvání mimořádných opatření proto bude umožněno rozhodování s využitím technických prostředků (prostřednictvím internetu – Skype, WebEx apod.) nebo rozhodování per rollam (tj. korespondenční) i v případech, kdy taková možnost rozhodování není upravena v zakladatelském právním jednání kapitálových společností, družstva či společenství vlastníků jednotek. Po dobu trvání mimořádných opatření se také navrhuje umožnit družstvům, v nichž působnost členské schůze plní shromáždění delegátů, rozhodovat per rollam.

3. Uplynulo vám funkční období? Lex covid jej prodlužuje

Jste členem statutárního orgánu či jiného voleného orgánu právnické osoby a uplynulo vám již funkční období, přičemž nedošlo k obnovení vaší funkce znovuzvolením? I zde lex covid nabízí řešení.

Zákon totiž počítá s tím, že po dobu trvání mimořádného opatření se automaticky prodlužuje funkční období těch členů voleného orgánu, kterým by funkční období mělo v době trvání mimořádného opatření zaniknout, to až do uplynutí tří měsíců ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření; to platí i tehdy, uplyne-li vaše funkční období v době jednoho měsíce ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření. Automatické prodloužení funkčních období volených orgánů se však neuplatní, pokud s tím nebude člen voleného orgánu souhlasit – jeho nesouhlas je třeba doručit právnické osobě ještě před uplynutím funkčního období.

A pokud uplynulo funkční období člena voleného orgánu v době mezi dnem přijetí mimořádného opatření a dnem nabytí účinnosti zákona, přitom místo něj nebyl zvolen nikdo nový, bude platit, že jeho funkce se obnoví, souhlasí-li s tím tento člen. Funkce člena voleného orgánu se obnoví dnem doručení souhlasu s obnovením funkce právnické osobě a zaniká uplynutím třech měsíců ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření.

Navrhuje se také připuštění tzv. kooptace, tedy volby člena orgánu samotnými členy orgánu, neklesne-li jejich počet pod polovinu a pokud s tím souhlasí všichni členové tohoto orgánu, a to i v případech, není-li taková volba připuštěna v zakladatelském právním jednání, nejdéle však do příštího zasedání.

4. Nové lhůty pro schválení účetních závěrek s.r.o., a.s. a družstev

Lex covid pamatuje i na každoroční schvalování účetních závěrek, přičemž stanovuje, že lhůta pro schválení účetních závěrek (většinou do 30. června) společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a družstva se prodlužuje o tři měsíce ode dne skončení mimořádného opatření, nejpozději však do 31. prosince 2020.

5. Pozastavení podávání dlužnických i věřitelských insolvenčních návrhů

Zákon také přináší všem společnostem, které se ocitly ve vážné finanční nouzi, dočasně oddychový čas. Dočasně totiž pozastavuje povinnost dlužníka, který je právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, podat na sebe insolvenční návrh tak, jak v určitých případech stanoví insolvenční zákon. Tuto úpravu zákonodárce lze zajisté kvitovat, neboť v úpadku, případně hrozícím úpadku se v důsledku koronaviru již ocitlo, případně jistě ocitne, obrovské množství společností i podnikajících fyzických osob. Nebylo by tudíž spravedlivé, tyto postižené společnosti nutit vyhlásit insolvenci, pokud k ní došlo přímým vlivem koronaviru, resp. mimořádných opatření.

Pozastavení povinnosti podat insolvenční návrh se nevztahuje na ty osoby, u nichž úpadek nastal již před přijetím mimořádných opatření, nebo pokud úpadek nebyl převážně způsoben v důsledku okolnosti související́ s mimořádným opatřením, která by dlužníku znemožňovala nebo podstatně ztěžovala plnit své peněžité závazky.

Povinnost podat insolvenční návrh bude trvat až do uplynutí šesti měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření, nejpozději však do 31. prosince 2020. Tím je poskytnut dostatečný časový prostor pro odvrácení nepříznivých finančních důsledků.

U věřitelských insolvenčních návrhů by nově mělo platit, že k insolvenčnímu návrhu, který v době ode dne nabytí účinnosti zákona do 31. srpna 2020 podal věřitel, se nepřihlíží. Lex Covid tak zabraňuje insolvenčním útokům věřitelů na své dlužníky, které mnohdy nesměřují nejen k uspokojení svých pohledávek, nýbrž mnohdy ke snaze o ekonomickou likvidaci dlužníků – konkurentů. Tyto tzv. šikanózní insolvenční návrhy přitom nejsou v českém právním prostředí žádnou výjimkou.

6. Pomoc dlužníkům v oddlužení

Patříte-li mezi osoby, kterým bylo schváleno oddlužení, pak si jistě také kladete otázku, zda musíte i nadále plnit splátkový kalendář, přestože se vaše majetkové poměry vlivem koronaviru významně zhoršily. Lex Covid počítá s tím, že v oddlužení plněním splátkového kalendáře schváleném do 30. června 2017 se lze domáhat změny výše splátek, a to i bez svolání schůze věřitelů. Bylo-li oddlužení schváleno do 31. května 2019, insolvenční soud nepřemění oddlužení v dlužníkův konkurs, pokud by nesplnění podstatné části splátkového kalendáře bylo převážně způsobeno v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením.

Stejně tak by mělo nově platit za předpokladu, že pokud dlužník prokáže, že mu mimořádná opatření znemožnila plnit oddlužení ve formě splátkového kalendáře ve schválené hodnotě, může mu insolvenční soud přiznat osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny, i tehdy, je-li hodnota plnění, které při splnění oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, nižší než schválená konkrétní procentuální výše uspokojení.

7. Dočasné přerušení reorganizace

Lex covid také stanovuje, že v insolvenčním řízení, ve kterém byl ke 12. březnu 2020 pravomocně schválen reorganizační plán, který nebyl ještě zcela splněn, je dlužník oprávněn v době ode dne nabytí účinnosti zákona do uplynutí šesti měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření, navrhnout insolvenčnímu soudu, aby rozhodl, že dlužník je oprávněn dočasně přerušit plnění reorganizačního plánu, nejdéle však do 31. prosince 2020. Po tuto dobu nebude možné reorganizaci přeměnit v konkurs, čímž opět dochází k ochraně dlužníků, kteří jsou závislí na chodu svých podniků.

8. Mimořádné moratorium jako lék pro podniky již bojující o přežití

V době až do 31. srpna 2020 může dlužník, který je podnikatelem a který nebyl ke 12. březnu 2020 v úpadku, podat u insolvenčního soudu před zahájením insolvenčního řízení, případně po jeho zahájení k návrhu jiné osoby, podle schváleného znění lex covidu návrh na mimořádné moratorium, který zajistí dočasné omezení realizace zajištění či zahájení vykonávacího řízení.

9. Dočasné pozastavení tzv. mobiliárních exekucí a exekucí prodejem nemovitosti

Schválená úprava počítá s tím, že výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí (mobiliární exekuci) soudní exekutoři neprovedou až do 30. června 2020. To neplatí, pokud s tím dlužník bude souhlasit, nebo pokud půjde o pohledávku na výživném nebo pohledávku na náhradu újmy způsobenou ublížením na zdraví, případně jinými úmyslnými trestnými činy. V takovém případě budou moci mobiliární exekuce pokračovat dále.

Dlužníci tedy mohou být v klidu, neboť až do konce června 2020 je při nařízené exekuci prodejem movitých věcí v jejich bydlišti soudní exekutor zřejmě nenavštíví, pokud to nebude pro vedení exekučního řízení nezbytně nutné a pokud nejde o některou z výše uvedených privilegovaných pohledávek (výživné/ náhrada újmy).

Jde-li o exekuce prodejem nemovitých věcí, ty jsou dle lex covid také až do 30. června 2020 pozastaveny, to však pouze ohledně nemovitostí, ve kterých má dlužník místo trvalého pobytu. Ani zde to nemá platit v případě, pokud půjde o pohledávku na výživném nebo pohledávku na náhradu újmy způsobenou ublížením na zdraví, případně jinými úmyslnými trestnými činy. V takovém případě budou moci prodeje nemovitých věcí pokračovat dále.

I zde tedy dlužníci v průběhu koronavirové krize nepřijdou o střechu nad hlavou, pokud opět nepůjde o některou z výše uvedených privilegovaných pohledávek. Kromě toho však navíc došlo i ke zvýšení limitu pohledávek pro vydání exekučního příkazu prodejem nemovitých věci, a to ze současných 30 tisíc na 100 tisíc korun.

10. Omezení výše smluvního úroku z prodlení

Schválený lex covid zapovídá smluvní úrok z prodlení nad aktuální roční zákonnou sazbu úroku z prodlení, a to až do konce června 2020, a to na jakékoliv prodlení dlužníka, které nastalo ode dne 12. března 2020, pokud dlužník prokáže, že mu omezení plynoucí z mimořádného opatření znemožnilo nebo podstatně ztížilo včasné splnění peněžitého dluhu. Toto pravidlo se však nepoužije na závazky ze smluv uzavřených po dni nabytí účinnosti lex covidu.

Mgr. Adam Stawaritsch pracuje v advokátní kanceláři bpv Braun Partners

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud