Proč Zeman oslabuje Nejvyšší správní soud? A co se děje v Polsku? Týden v právu komentuje Jan Januš | info.cz

Články odjinud

Proč Zeman oslabuje Nejvyšší správní soud? A co se děje v Polsku? Týden v právu komentuje Jan Januš

Píše se historie. Od začátku týdne už není Josef Baxa šéfem Nejvyššího správního soudu, ale jeho řadovým členem. Na toto místo nastoupil dosavadní místopředseda Michal Mazanec. Soud ale v současnosti nemá obsazený místopředsednický post. Co by na to říkal legendární šéf Soudcovské unie Jan Vyklický, už se bohužel nedozvíme. Jak se ale tento týden ukázalo, jeho myšlenky jsou mezi právníky stále živé. Jeho jméno dokonce ponese nová pocta. A jak to teď vypadá v polské justici?

O řadě aspektů změny vedení Nejvyššího správního soudu už jsme opakovaně psali. Třeba o hrozbě, že Nejvyšší správní soud teď bude mít dvě až tři hlavy, nebo o tom, že toto těleso vůbec nečeká lehká doba.

Jeho nový předseda se nemůže spoléhat na žádných 100 dnů hájení, a to už kvůli právě probíhajícím volbám. Pokud už jste viděli jednotlivé kandidátní listiny a volební lístky, je vám asi celkem jasné, že s jejich vyplňováním může nastat celá řada problémů.

A případný volební přezkum bude právě v rukou Nejvyššího správního soudu. Ten mimochodem po posledních volbách rozhodl, že poslancem ODS nebude Petr Bendl, jak to nějakou dobu vypadalo, ale Martin Kupka.

Kdy Zeman jmenuje Pořízkovou?

Nejvyšší správní soud přitom vstupuje do hektických dnů personálně oslabený a může za to prezident Miloš Zeman. Jeho dosavadní místopředseda Mazanec se sice ujal předsednického postu, na jím uvolněné místo ale zatím nikdo nenastoupil. Prezident totiž dosud nejmenoval Barbaru Pořízkovou místopředsedkyní tohoto soudu, jak již dříve avizoval.

„Stane se tak v blízké době,” reagoval na dotaz INFO.CZ prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Otázku, z jakého důvodu se tak zatím nestalo, ponechal bez odpovědi. Náhoda to ale nejspíš nebude. Sleduje Zeman tímto svým počínám třeba nějaké další personální zájmy?

Přitom právě místopředseda soudu, v tomto případě tedy nová místopředsedkyně, zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti, má ale také další důležité úkoly. A pokud je takto vysoká pozice na vrcholu tuzemské justice bezdůvodně neobsazená, nepůsobí to prostě dobře.

Mazance čeká hledání nových soudců

Uměřený styl nového předsedy je dobře znát už z tiskové zprávy, kterou jeho soud 1. října vydal: „Dnešním dnem nastupuje do funkce předsedy Nejvyššího správního soudu Michal Mazanec. Dosavadní místopředseda soudu obléká talár přes čtyřicet let. Michal Mazanec se velkou měrou podílel na revitalizaci správního soudnictví a přípravě soudního řádu správního a doprovodných zákonů, kterým byl Nejvyšší správní soud v roce 2003 aktivován. Jak sám říká, soudní kontrola veřejné správy je jeho celoživotní profese i zájem. Nového předsedu čeká řada úkolů, mezi nimi například řešení dlouhodobého nárůstu agendy soudu a doplňování Nejvyššího správního soudu kvalitními soudci. Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval Michala Mazance předsedou Nejvyššího správního soudu dne 18. září 2018 na Pražském hradě.”

A prakticky nic moc víc, jen odkazy na Mazancův stručný životopis a na jeho naopak obsáhlý rozhovor pro web Iurium. Ten jako titulek zvolil tento jeho citát: „V důsledku jakési legislativní vztekliny se postupně vytrácí tisícileté chápání psaného práva jako závazné normy chování. Právo se začíná podobat technickému návodu k obsluze mixéru, občas špatně přeloženému z cizí řeči.“

Tak uvidíme, jestli s tím nový předseda Nejvyššího správního soudu něco zmůže. Všichni si musíme přát, aby s tímto problémem skutečně alespoň cosi udělal.

Pokud pak Mazanec zmiňuje nutnost doplňování Nejvyššího správního soudu kvalitními soudci, je pozitivní zprávou, že by k nim měl již brzy přibýt dosavadní generální sekretář Ústavního soudu Ivo Pospíšil. Zdá se, že právě pozice generálního sekretáře je pro budoucí post u Nejvyššího správního soudu ideální. Soudcem se tu totiž stal i Pospíšilův předchůdce Tomáš Langášek.

Jan Vyklický žije dál

Jasný názor na to všechno by určitě měl legendární právník Jan Vyklický, dřívější prezident Soudcovské unie a dlouholetý soudce Nejvyššího správního soudu, který letos na začátku února zemřel. Minutou ticha tento týden jeho památku znovu uctili účastníci kulatého stolu Etika právnického stavu.

Vyklický patřil na těchto setkáních k hlavním diskutérům a jak později zavzpomínal předseda Městského soudu v Praze a jeden z Vyklického následovníků v úřadu Libor Vávra, právě on trval na sepsání etických pravidel soudců. Říkal totiž, že přijdou doby, které budou potřebovat pevné kameny. A ty skutečně přišly, nebo přicházejí, dodejme.

Soudcovská unie pak chystá podle slov její prezidentky Daniely Zemanové Ocenění Jana Vyklického za mimořádný počin v oblasti justice. Podrobnosti oznámí po sněmu, který proběhne příští týden, už nyní by ale podle ní právníci měli přemýšlet o tom, kdo by byl této ceny hoden. Není přitom podle jejích slov omezena jen na soudce a vlastně ani na právníky.

Členka představenstva České advokátní komory Monika Novotná pak na zmíněné akci zavzpomínala na dalšího doyena, který zase nastavoval advokátní etická pravidla – bývalého předsedu České advokátní komory i někdejšího ministra spravedlnosti Karla Čermáka. I ten nás bohužel nedávno opustil, zemřel loni v červnu.

Co všechno se děje v Polsku?

Na stejné akci ale zazněla rovněž silná kritika současného dění v Polsku, a to z úst mluvčího Unie státních zástupců Ondřeje Šťastného. Podle něj je to, co v této zemi sledujeme, tedy demontáž nezávislého soudnictví, šokující. Ukazuje se na tom podle něj, že pokud na justici nastoupí politická síla, je bezbranná, protože nemá žádné obranné sbory.

Na místo odstraněných prokurátorů, kteří jsou degradováni, tak podle Štastného a zpráv, které má unie z Polska, nastupují mladí a ambiciozní náhradníci, kteří dlouho čekali na svou šanci. V Maďarsku podle něj sice podobné snahy narazily na Ústavní soud, bez kritiky se ale neobejde ani Slovensko. „Považujeme za varovné, že v zemích Visegrádu došlo k něčemu, co by nás před 10 lety nenapadlo, že je realizovatelné,” uvedl Šťastný.

Unie státních zástupců tak podle jeho slov uspořádá ve spolupráci se Soudcovskou unií v listopadu konferenci Vztah politické moci a justice v zemích Visegrádu, a to v Kroměříži. Do akce se zapojuje i Justiční akademie.

Talašová do White & Case, nejde ale o jedinou personálii

Během týdne se ale událo i několik dalších zajímavých personálií, nebo alespoň vyšly na povrch. Třeba o tom, že expertka na arbitráže Marie Talašová přešla z ministerstva financí do advokátní kanceláře White & Case, už jsme vás informovali, o některých dalších budeme psát v příštích dnech.

Stejně jako o velkých trestněprávních konferencích, které tento týden proběhly či probíhají. Máte se tak na co těšit, podzim je na právní události snad ještě bohatší, než se původně zdálo.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud