Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Proč Zeman oslabuje Nejvyšší správní soud? A co se děje v Polsku? Týden v právu komentuje Jan Januš

Proč Zeman oslabuje Nejvyšší správní soud? A co se děje v Polsku? Týden v právu komentuje Jan Januš

Píše se historie. Od začátku týdne už není Josef Baxa šéfem Nejvyššího správního soudu, ale jeho řadovým členem. Na toto místo nastoupil dosavadní místopředseda Michal Mazanec. Soud ale v současnosti nemá obsazený místopředsednický post. Co by na to říkal legendární šéf Soudcovské unie Jan Vyklický, už se bohužel nedozvíme. Jak se ale tento týden ukázalo, jeho myšlenky jsou mezi právníky stále živé. Jeho jméno dokonce ponese nová pocta. A jak to teď vypadá v polské justici?

O řadě aspektů změny vedení Nejvyššího správního soudu už jsme opakovaně psali. Třeba o hrozbě, že Nejvyšší správní soud teď bude mít dvě až tři hlavy, nebo o tom, že toto těleso vůbec nečeká lehká doba.

Jeho nový předseda se nemůže spoléhat na žádných 100 dnů hájení, a to už kvůli právě probíhajícím volbám. Pokud už jste viděli jednotlivé kandidátní listiny a volební lístky, je vám asi celkem jasné, že s jejich vyplňováním může nastat celá řada problémů.

A případný volební přezkum bude právě v rukou Nejvyššího správního soudu. Ten mimochodem po posledních volbách rozhodl, že poslancem ODS nebude Petr Bendl, jak to nějakou dobu vypadalo, ale Martin Kupka.

Kdy Zeman jmenuje Pořízkovou?

Nejvyšší správní soud přitom vstupuje do hektických dnů personálně oslabený a může za to prezident Miloš Zeman. Jeho dosavadní místopředseda Mazanec se sice ujal předsednického postu, na jím uvolněné místo ale zatím nikdo nenastoupil. Prezident totiž dosud nejmenoval Barbaru Pořízkovou místopředsedkyní tohoto soudu, jak již dříve avizoval.

„Stane se tak v blízké době,” reagoval na dotaz INFO.CZ prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Otázku, z jakého důvodu se tak zatím nestalo, ponechal bez odpovědi. Náhoda to ale nejspíš nebude. Sleduje Zeman tímto svým počínám třeba nějaké další personální zájmy?

Přitom právě místopředseda soudu, v tomto případě tedy nová místopředsedkyně, zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti, má ale také další důležité úkoly. A pokud je takto vysoká pozice na vrcholu tuzemské justice bezdůvodně neobsazená, nepůsobí to prostě dobře.

Mazance čeká hledání nových soudců

Uměřený styl nového předsedy je dobře znát už z tiskové zprávy, kterou jeho soud 1. října vydal: „Dnešním dnem nastupuje do funkce předsedy Nejvyššího správního soudu Michal Mazanec. Dosavadní místopředseda soudu obléká talár přes čtyřicet let. Michal Mazanec se velkou měrou podílel na revitalizaci správního soudnictví a přípravě soudního řádu správního a doprovodných zákonů, kterým byl Nejvyšší správní soud v roce 2003 aktivován. Jak sám říká, soudní kontrola veřejné správy je jeho celoživotní profese i zájem. Nového předsedu čeká řada úkolů, mezi nimi například řešení dlouhodobého nárůstu agendy soudu a doplňování Nejvyššího správního soudu kvalitními soudci. Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval Michala Mazance předsedou Nejvyššího správního soudu dne 18. září 2018 na Pražském hradě.”

A prakticky nic moc víc, jen odkazy na Mazancův stručný životopis a na jeho naopak obsáhlý rozhovor pro web Iurium. Ten jako titulek zvolil tento jeho citát: „V důsledku jakési legislativní vztekliny se postupně vytrácí tisícileté chápání psaného práva jako závazné normy chování. Právo se začíná podobat technickému návodu k obsluze mixéru, občas špatně přeloženému z cizí řeči.“

Tak uvidíme, jestli s tím nový předseda Nejvyššího správního soudu něco zmůže. Všichni si musíme přát, aby s tímto problémem skutečně alespoň cosi udělal.

Pokud pak Mazanec zmiňuje nutnost doplňování Nejvyššího správního soudu kvalitními soudci, je pozitivní zprávou, že by k nim měl již brzy přibýt dosavadní generální sekretář Ústavního soudu Ivo Pospíšil. Zdá se, že právě pozice generálního sekretáře je pro budoucí post u Nejvyššího správního soudu ideální. Soudcem se tu totiž stal i Pospíšilův předchůdce Tomáš Langášek.

Jan Vyklický žije dál

Jasný názor na to všechno by určitě měl legendární právník Jan Vyklický, dřívější prezident Soudcovské unie a dlouholetý soudce Nejvyššího správního soudu, který letos na začátku února zemřel. Minutou ticha tento týden jeho památku znovu uctili účastníci kulatého stolu Etika právnického stavu.

Vyklický patřil na těchto setkáních k hlavním diskutérům a jak později zavzpomínal předseda Městského soudu v Praze a jeden z Vyklického následovníků v úřadu Libor Vávra, právě on trval na sepsání etických pravidel soudců. Říkal totiž, že přijdou doby, které budou potřebovat pevné kameny. A ty skutečně přišly, nebo přicházejí, dodejme.

Soudcovská unie pak chystá podle slov její prezidentky Daniely Zemanové Ocenění Jana Vyklického za mimořádný počin v oblasti justice. Podrobnosti oznámí po sněmu, který proběhne příští týden, už nyní by ale podle ní právníci měli přemýšlet o tom, kdo by byl této ceny hoden. Není přitom podle jejích slov omezena jen na soudce a vlastně ani na právníky.

Členka představenstva České advokátní komory Monika Novotná pak na zmíněné akci zavzpomínala na dalšího doyena, který zase nastavoval advokátní etická pravidla – bývalého předsedu České advokátní komory i někdejšího ministra spravedlnosti Karla Čermáka. I ten nás bohužel nedávno opustil, zemřel loni v červnu.

Co všechno se děje v Polsku?

Na stejné akci ale zazněla rovněž silná kritika současného dění v Polsku, a to z úst mluvčího Unie státních zástupců Ondřeje Šťastného. Podle něj je to, co v této zemi sledujeme, tedy demontáž nezávislého soudnictví, šokující. Ukazuje se na tom podle něj, že pokud na justici nastoupí politická síla, je bezbranná, protože nemá žádné obranné sbory.

Na místo odstraněných prokurátorů, kteří jsou degradováni, tak podle Štastného a zpráv, které má unie z Polska, nastupují mladí a ambiciozní náhradníci, kteří dlouho čekali na svou šanci. V Maďarsku podle něj sice podobné snahy narazily na Ústavní soud, bez kritiky se ale neobejde ani Slovensko. „Považujeme za varovné, že v zemích Visegrádu došlo k něčemu, co by nás před 10 lety nenapadlo, že je realizovatelné,” uvedl Šťastný.

Unie státních zástupců tak podle jeho slov uspořádá ve spolupráci se Soudcovskou unií v listopadu konferenci Vztah politické moci a justice v zemích Visegrádu, a to v Kroměříži. Do akce se zapojuje i Justiční akademie.

Talašová do White & Case, nejde ale o jedinou personálii

Během týdne se ale událo i několik dalších zajímavých personálií, nebo alespoň vyšly na povrch. Třeba o tom, že expertka na arbitráže Marie Talašová přešla z ministerstva financí do advokátní kanceláře White & Case, už jsme vás informovali, o některých dalších budeme psát v příštích dnech.

Stejně jako o velkých trestněprávních konferencích, které tento týden proběhly či probíhají. Máte se tak na co těšit, podzim je na právní události snad ještě bohatší, než se původně zdálo.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Výsledky 1. kola voleb 2. kolo Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Dění a výsledky ve druhém kole senátních voleb vám přinášíme i v online přenosu>>>

Komunální volby 2018

Výsledky voleb Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Volby 2018 - Volební videa a bohaté galerie najdete na Blesk.cz>>>

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1