Prodat podíl ve firmě je snazší stávajícímu společníkovi, s třetí osobou může být problém | info.cz

Články odjinud

Prodat podíl ve firmě je snazší stávajícímu společníkovi, s třetí osobou může být problém

ANALÝZA JIŘÍHO MATZNERA| Převod podílu ve společnosti s ručením omezeným je jedním z nejčastějších způsobů, jakým společník může svou účast ve společnosti ukončit a ze společnosti vystoupit. Právní úpravu převodu podílu společníka ve společnosti s ručením omezeným nalezneme v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Převod se uskutečňuje na základě smlouvy o převodu podílu, která by měla mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy smluvních stran, přičemž smlouvou o převodu podílu lze ošetřit jak úplatný, tak i bezúplatný převod podílu.

Podle zákona o obchodních korporacích může každý společník společnosti s ručením omezeným svůj podíl převést na jiného společníka společnosti bez souhlasu některého z orgánů společnosti (např. valné hromady či dozorčí rady), pokud si takový souhlas společnost ve společenské smlouvě výslovně nevymíní.

Podmíní-li však společenská smlouva převod podílu ve společnosti souhlasem některého z jejích orgánů a nedojde-li k udělení souhlasu do 6 měsíců ode dne uzavření smlouvy o převodu, nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy. Smlouva o převodu podílu v takovém případě nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen. Není-li však příslušný orgán společnosti činný nebo odmítne-li souhlas udělit zcela bezdůvodně, může společník ze společnosti v takovém případě vystoupit, a to do 1 měsíce ode dne zániku smlouvy o převodu podílu.

Zákon o obchodních korporacích při převodu podílu společnosti umožňuje i to, aby si pravidla poskytování případných souhlasů s převodem upravila ve společenské smlouvě odlišně pro různé druhy podílů. Který orgán a jak bude případně k převodu dávat souhlas, je opět věcí společenské smlouvy. Pravidla upravující lhůtu pro udělení souhlasu a následky jeho neudělení je také možné si ve společenské smlouvě upravit odlišně od zákona a je tak zcela na vůli společníků, jaké konkrétní důsledky s neposkytnutím případného souhlasu s převodem spojí.

Pokud však společenská smlouva společnosti neurčí jinak, podle zákona o obchodních korporacích může společník převést podíl na osobu, která není společníkem, jen se souhlasem valné hromady. Smlouva o převodu podílu v takovém případě nenabude účinnosti dříve, než bude souhlas udělen. Převod podílu na jiného společníka společnosti proto bývá zpravidla jednodušší, než převod na třetí osobu, která ve společnosti nijak nepůsobí. Z toho důvodu také Zákon o obchodních korporacích omezuje převod podílu na třetí osobu souhlasem valné hromady. Vstup takovéto třetí osoby do společnosti by totiž mohl pro stávající společníky představovat určité riziko a nejistotu ohledně kompetencí, chování nebo jednání nového společníka vůči stávajícím společníkům nebo při rozhodování o důležitých otázkách týkajících se společnosti.

Převodní smlouva a důsledky nabytí podílu

Přesto, že zákon o obchodních korporacích tuto podmínku výslovně nespecifikuje, musí mít smlouva o převodu podílu písemnou formu, přičemž podpisy na smlouvě musí být úředně ověřeny. Zákon o obchodních korporacích totiž v ustanovení § 209 váže účinnost smlouvy o převodu podílu na její doručení v písemné formě (s úředně ověřenými podpisy) společnosti.

Teprve od doručení účinné smlouvy společnosti je společnost povinna s nabyvatelem podílu jednat jako se svým společníkem. Obecná účinnost smlouvy o převodu obchodního podílu je vázána na případný souhlas valné hromady společnosti, je-li vyžadován, a to buď zákonem o obchodních korporacích, nebo společenskou smlouvou. Není-li souhlas valné hromady nezbytný, nabývá smlouva účinnosti samotným uzavřením, nedohodnou-li se strany na pozdější účinnosti. Z dikce zákona současně vyplývá, že se neuděluje souhlas se smlouvou o převodu podílu jako takovou, ale pouze s převodem podílu. Valná hromada či jiný orgán společnosti příslušný k udělení souhlasu s převodem tudíž obsah samotné převodní smlouvy nijak nepřezkoumává.

Podle právní úpravy zákona o obchodních korporacích nabyvatel podílu nemusí ve smlouvě o převodu podílu výslovně prohlašovat, že přistupuje ke společenské smlouvě společnosti, jelikož k tomuto dochází přímo ze zákona, a to ve stavu, v jakém společenské smlouva byla ke dni nabytí účinnosti smlouvy o převodu podílu. Tato skutečnost nastává automaticky a smlouva o převodu podílu to nemůže vyloučit ani není nutné to v ní opakovat. Převod podílu může být samozřejmě sjednán jako úplatný, ale i jako bezúplatný, v závislosti na konkrétních okolnostech a vůli smluvních stran.

Mezi fakultativní náležitosti smlouvy o převodu podílu lze rovněž zařadit např. předkupní právo k podílu, výhradu vlastnického práva, výhradu zpětné koupě podílu či výhradu lepšího kupce. V převodní smlouvě je rovněž vhodné zakotvit prohlášení převodce, že je oprávněn se svým podílem nakládat bez jakéhokoliv omezení, že převáděný podíl není zatížen žádnými právy třetích osob (jako např. zástavním právem), že není vůči němu vedeno exekuční ani insolvenční řízení a tak podobně. V opačném případě by totiž mohl nabyvatel být velice nemile překvapen, pokud by některá z uvedených okolností nastala a podíl by byl zatížen třeba zástavním právem.

Pokud jsou dodrženy veškeré formální náležitosti převodu podílu, zejména pak povinnost předložit společnosti písemnou převodní smlouvu s úředně ověřenými podpisy, není proces převodu sám o sobě nijak složitý – zejména v případě, kdy není ani potřeba získávat souhlas s převodem od příslušného orgánu společnosti. Po uskutečnění převodu už jen zbývá provést příslušnou změnu v zápisu společníka v seznamu společníků společnosti a změnu v obchodním rejstříku – tuto lze provést buď prostřednictvím notáře, nebo rejstříkového soudu.

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM. je zakladatel advokátní kanceláře MATZNER et al.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud