Články odjinud

Propagační palba české legislativy, která se už připravuje na příští volby. Komentář Karla Havlíčka

Propagační palba české legislativy, která se už připravuje na příští volby. Komentář Karla Havlíčka

Hodnocení liberálního, socialistického či konzervativního způsobu vládnutí je nepochybně velmi složitou záležitostí, ve které se mísí náhledy politologické, právní, ekonomické, sociální a bůhvíjaké další. Navíc – liberalismus, socialismus ani konzervativismus se v čisté formě dnes v euroatlantickém prostoru vyskytuje, je-li to možné, ještě méně, než je množství dosti malé na to, abychom si toho povšimli. Dnešní postpravdový svět je tvořen generiky všech myslitelných ideologií a typů politiky, jejichž obsah se formuje jako podivná sloučenina: pravice zastává mnohdy myšlenky tradičně vlastní levici a etatistickým proudům, určité části levice posunul vývoj k ultraliberalistickému progresivismu, jiné kruhem doputovaly až k silnému nostalgickému konzervativismu, politický střed v podstatě neexistuje, pokud si neřekneme, že všichni jsou ve středu. Kdo se v tom má vyznat?

Možná lze určité zajímavé trendy vypozorovat, separujeme-li laboratorně nějaký vzorek činností a budeme jej zkoumat podrobněji. Podívejme se, co nám říká pohled na letošní dosavadní legislativní produkci.

Silný akcent lze pozorovat zejména v posledních měsících v oblasti sociální politiky. Zákon č. 191/2018 Sb., který se mění zákon o důchodovém pojištění, zavádí zvýšení procentní výměry vypláceného důchodu u seniorů ve vyšším věku (85, 100 let) o 1000, resp. 2000 korun měsíčně. Nedávno bylo přijato nařízení vlády č. 212/2018 Sb., o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2019. Jeho obsahem je jediná parametrická změna, která zvyšuje příplatek přiznaný před 1. lednem příštího roku o 3,4 %. V nařízení vlády č. 213/2018 Sb. přináší zvýšení základní výměry důchodu o 570 Kč a procentní zvýšení výměry důchodu o 3,4 % od stejného data.

Poměrně velkou pozornost médií přitáhlo nařízení vlády č. 136/2018 Sb., jímž byly zakotveny podmínky pro získání úvěrů na modernizaci a pořízení obydlí. Je zaměřeno na mladá manželství a registrovaná partnerství nebo mladé osoby pečující o dítě. Zajímavé zjištění: kritika se mj. snášela opět na parametrické údaje, zejména na nízké zastropování takto získatelného úvěru. K tomu bychom mohli připočíst některé detailní dílčí kroky legislativy tímtéž směrem. S jistou dávkou zjednodušení tedy platí: systém se nemění, ale v rámci toho daného dochází k postupnému rozšiřování a zvyšování vyplácených částek. Jde o zřetelný socializující trend, který je nadto nejen odbory a dalšími institucemi a skupinami, které to „mají v popisu práce“, ale zejména pravicovou částí politického spektra kritizován jako nedostatečně silný, přičemž se odkazuje na to, že při současném tempu hospodářského růstu by bylo třeba docílit větších změn tímtéž směrem. Přitom na tomto místě ani nemá valného smyslu zmiňovat trvající „válku“ o to, kdo navrhne a provede razantnější legislativní valuaci platů a mezd.

Další téma: zdravotnictví a otázky spojené. Už v březnu (tedy ještě v době vlády v demisi) došlo k drobné změně zákona o léčivech. Byť novela (zákon č. 36/2018 Sb.) byla obsahově celkem útlá a změny se týkaly z pohledu veřejnosti obtížně čitelných detailů fungování transfuzní služby, šlo o předznamenání zvýšené aktivity. Volně navázala vyhláška č. 130/2018 Sb., o lidské krvi, výrazněji vyhlášky č. 204/2018 Sb., o správní lékárenské praxi, a č. 205/2018 Sb., o registraci léčivých přípravků.

Aktivní trend potvrdila vyhláška č. 37/2018 Sb., která přinesla některé nové prvky do problematiky zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. V červnu následovala drobná technická změna vyhlášky o zkouškách lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, která ve veřejnosti prošla nepovšimnuta, ale je třeba ji brát jako další důkaz významu péče o detail (vyhláška č. 118/2018 Sb.).

Podstatně více, ovšem jen v samotném systému zdravotnictví, rezonovala vyhláška č. 117/2018 Sb., o zkušebním řádu aprobační zkoušky. Veřejnost opět zůstala celkem chladná, ačkoliv zde se formují podmínky pro to, aby české zdravotnictví mohlo fungovat na personálním základu, pro který už zdaleka nemá formativní význam jen to, kolik absolventů medicíny každoročně vyprodukují tuzemské školy a kolik lékařů všech profesí je třeba prozkoušet ze schopnosti „odborně se vyjadřovat v českém jazyce v rozsahu nezbytně nutném k výkonu zdravotnického povolání, a to slovem i písmem.“

Volně souvisejí i nařízení vlády č. 164/2018 Sb., vyhlášky č. 152/2018 Sb. a č. 153/2018 Sb., o nástavbových a specializačních oborech vzdělávání pracovníků v medicíně. Když budeme tyto předpisy hodnotit, je nutno ocenit systematičnost, s jakou legislativa resortu zdravotnictví po drobných krůčcích pokračuje směrem ke zpřísňování a zpřesňování podmínek. Zásadní věci zdravotnické právo zatím většinou nově neřeší, ale působí to jako budování předpolí na politicky dobře bodovaném úseku.

Další frekventovaná legislativní témata jsou ekologie, školství, potraviny atd. Ve všech těchto případech se projevuje určitý slabý liberalizační proud, který se ale neprezentuje nijak okázale.

Na druhé straně jsou tu především obory klasického soudního práva (především občanské a trestní právo hmotné i procesní), na které se v podstatě nedostalo. Jasnou prioritu si udržují oblasti veřejného práva.

V krátkém komentáři není místo pro nějakou hloubkovou analýzu jevu. Ponechme stranou, že průvodním znakem legislativy zůstává její novelizační charakter, na který opakovaně poukazuji (nejde tedy často o tvorbu nových ucelených právních předpisů), stejně pomiňme i dlouhodobě a masivně působící fakt, že naprostá většina změn se v českém právu odehrává na celkem jednoduché lince transpozice evropských norem do tuzemského právního řádu, kde nejkreativnější součástí výkonu zůstává překlad (což je ovšem nejen dosti málo, ale především je to cesta k dalšímu zaplevelení už tak značně nehezkého a zbytečně nesrozumitelného právního jazyka).

Zdá se však, že vláda, která se sotva může honosit nějakou přehnanou přízní médií, velmi dobře ví, kde jsou skryty – řečeno sportovní terminologií – potenciálně politicky nejbodovanější oblasti. Možná se mýlím, ale připadá mi, že jsme svědky promyšlené strategické dělostřelecké přípravy, která sahá až k příštím parlamentním volbám. Ještě rok a pak začne kanonáda velkých kalibrů. Kdyby to znamenalo, že se například pohnou stojaté a zahnívající vody zásadních procesních předpisů, zejména civilního a trestního soudního řádu, byla by letošní spíše propagační palba českých legislativců možná předzvěstí trochu nadějnější budoucnosti zdejšího práva.    

Karel Havlíček je zakladatelem Stálé konference českého práva

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud