Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Protikorupční speciál na odpis. Vláda ho neplánuje, boj o něj vzdali i sami státní zástupci

Protikorupční speciál na odpis. Vláda ho neplánuje, boj o něj vzdali i sami státní zástupci

Takzvaný protikorupční speciál, tedy státní zastupitelství dohlížející na vyšetřování korupce a nejzávažnější hospodářské kriminality, nakonec nejspíš nevznikne. Třeba v programovém prohlášení Babišovy vlády o něm nestojí ani slovo. A boj o speciál nakonec vzdávají i sami státní zástupci.

Přibližně od roku 2014 byl přitom zamýšlený speciál hitem protikorupčního boje i předmětem ostrých sporů mezi státními zástupci a politiky.

Ve vládním programovém prohlášení je o zákoně o státním zastupitelství jediná zmínka. „Předložíme nový zákon o státním zastupitelství, který nově nastaví nezávislost státních zástupců na výkonné moci.”

O speciálu, který byl snem pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, naopak jakákoli zmínka chybí. A nenajdeme ji ani v části, která se přímo týká boje s korupcí.

„Budeme dále bojovat proti korupci ve všech oblastech. Za tím účelem zejména předložíme zákon na ochranu whistleblowingu a zákon o regulaci lobbingu vycházející z mezinárodních doporučení,” slibují v prohlášení Andrej Babiš a jeho ministr spravedlnosti Robert Pelikán (oba ANO).

Není vhodný čas

Myšlenku na speciál pomalu opouštějí i sami státní zástupci. Nebo přesněji řečeno pragmaticky hodnotí situaci, která velkému otevírání platného zákona o státním zastupitelství příliš nepřeje.

„Naučili jsme se s ním žít,“ říká prezident Unie státních zástupců Jan Lata v rozhovoru, který HlídacíPes.org pořídil v rámci projektu Mapa justice.

„V tuto chvíli nejzávažnější hospodářskou a finanční kriminalitu řeší vrchní státní zastupitelství v Praze i v Olomouci. Mně se zdá, že dělají svou práci dobře,“ říká Lata.

Dá se tedy říct, že státní zástupci pod vlivem okolností ustoupili od požadavku na zřízení protikorupčního speciálu? „Řekněme, že nevidíme nejvhodnější dobu na zásadní zasahování do zákona o státním zastupitelství,” říká Jan Lata.

Vratké postavení Pavla Zemana

Prezident unie ovšem zmiňuje jiný problematický bod platné úpravy, a to je postavení nejvyššího státního zástupce. Toho může vláda kdykoli odvolat, a to bez vysvětlování. A to vláda jakákoli, tedy i vláda bez důvěry a v demisi.

Hypoteticky se tak uzavírá kruh, v němž ministři vlády trestně stíhaného premiéra řídí resorty vnitra a spravedlnosti, které se podílejí na stíhání předsedy vlády. A případné odvolání nejvyššího státního zástupce jako hlavy veřejné žaloby by minimálně vyvolalo otázky o střetu zájmů.

Lata tuto konkrétní hypotézu komentovat nechtěl, v obecné rovině ale postavení nejvyššího státního zástupce považuje za největší slabinu platného zákona.

„Odvolání nejvyššího státního zástupce není spojeno s žádnými důvody, tento je jmenován a odvoláván vládou na návrh ministra spravedlnosti, a jeho postavení je tudíž velmi vratké,” řekl.

Postavení nejvyššího státního zástupce je tak podle Laty důvodem, proč zákon otevřít.

„Jestli se mě ptáte na největší problém zákona o státním zastupitelství, tak je to nejisté postavení nejvyššího státního zástupce jako hlavy žaloby,” řekl prezident Unie státních zástupců.

Text původně vyšel na webu HlídacíPes.org. INFO.CZ ho zveřejňuje se souhlasem redakce.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1