Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

První islámská soudkyně je přísnější než soudkyně Barbara. Vydá se ve stopách Hillary Clintonové?

První islámská soudkyně je přísnější než soudkyně Barbara. Vydá se ve stopách Hillary Clintonové?

Jaká je první soudkyně u soudu podle islámského práva šaría Cholúd Al-Fakíh? Velmi nekompromisní, rázná, pokroková a také skvěle odborně erudovaná. Alespoň tak ženu, která před devíti lety probořila staleté tradice a vstoupila do dosud výhradně mužského prostředí, líčí v dokumentu Soudkyně režisérka Erika Cohnová.

Cholúd Al-Fakíh soudí od roku 2009 u palestinského soudu podle práva šaría. Řeší tak zejména spory spojené s rodinným právem. Hlavně jde o rozvody, občas také o dědictví a o další věci. A snaží se o rovný přístup k oběma pohlavím. Zejména ženám ve svém rozhodování neustále dokazuje, že tradované představy o zákonech a o tom, jak skoro na nic nemají právo, se nezakládají na pravdě.

Soudě z americko-palestinského snímku Soudkyně, který měl ve středu večer premiéru na festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, se s účastníky řízení, zvláště muži, příliš nemaže. Vypadá to, že by se od ní v ráznosti a nesmlouvavosti mohla učit i legendární televizní soudkyně Barbara.

Mužům tak Cholúd Al-Fakíh dává minutu na to, aby se před jednací síní poradili o částce, kterou budou ženě vyplácet jako podporu. Věci jí jsou jasné okamžitě. Proč by nešlo, aby muž platil školku? O tom se přece není třeba bavit. Pokud nemá na tu dražší, existují také levnější. Hádat se můžete na chodbě, krotí zase jindy vzdouvající se emoce.

Zdá se, že i muži poslouchají takřka bez reptání a že rovněž akceptují její rozsudky.

Najít ten správný výklad práva

Otázka Proč by to nešlo? je vlastně pro Cholúd Al-Fakíh typická. Podobně se nejspíše sama sebe ptala, když se rozhodla, že nastoupí k soudu šaría. Jako zkušená právnička si pomohla zase právem a hodícím se výkladem právní školy Hanáfí. Ta soudkyně u soudů šaría připouští.

I když se zpustily učené disputace a rozhodně ne všechny právní autority s tímto názorem souhlasily a souhlasí, Cholúd Al-Fakíh přesvědčila tehdejšího nejvyššího palestinského soudce a ještě s další kolegyní se, díky jeho otevřenosti novým myšlenkám, staly jedinými soudkyněmi u soudu šaría na Blízkém východě.

Jejich další profesní cesta sice nebyla úplně přímočará, nejvyšší soudce totiž musel brzy skončit a s tím dalším přišly nové pořádky. Cholúd Al-Fakíh připadla po reformě soudnictví hlavně administrativa… Po mnoha osobních intervencích a dalších projevech její statečnosti a se znovu vyměněným nejvyšším soudcem se ale situace zlepšila a první islámská soudkyně opět normálně soudí.

Příklad Cholúd Al-Fakíh následovaly do loňského roku tři další ženy. Žena se stala také takzvanou oddávající, což dříve rovněž nebylo běžné. Dlouhé tradice se skutečně začaly pozvolna měnit. A to i v oblékání, soudkyně totiž nemohla nosit tradiční soudcovskou čepici, a tak si po dohodě s nejvyšším soudcem vymyslela nový úbor vycházející z barev palestinské vlajky.

Zakažte mu další tři manželky

Cholúd al-Fakíh bojuje se stále se objevujícím názorem, že ženy nemají stejná práva jako muži. Tento pohled mění jak svými rozsudky, tak i osvětou. Vyvětluje, na co má právo manželka, která opustí násilníka. Vypočítává, v jakých případech musí žena dostávat od svého bývalého manžela takzvanou podporu. A uklidňuje i pokud jde o péči o děti.

Mluví také o sepisování předmanželských smluv. Sama jednu se svým manželem, který působí jako advokát, uzavřela. A minimálně mezi řádky to také každé jiné ženě doporučuje. Nejen vzhledem k jasnému uspořádání majetkových poměrů. Díky předmanželské smlouvě totiž může žena zakazovat muži, aby se znovu oženil.

Právo šaría připouští, aby měl muž až čtyři manželky. Musí je ale všechny rovnoměrně zajistit a také jim věnovat stejnou pozornost. I když Cholúd al-Fakíh uznává, že takové právo existuje, svému manželovi by něco takového netrpěla. A vlastně to radí i jiným.

Bude z ní palestinská prezidentka?

Zasedá také v komisi na ministerstvu pro záležitosti žen, které připravuje změny zákonů a viditelnější zrovnoprávnění obou pohlaví. Podobně bojuje rovněž za změny v přístupu k pravidlům souvisejícím s takzvanou vraždou ze cti, které mužům umožňují, aby v těchto případech unikli s velmi nízkým trestem. 

Jistě, Cholúd al-Fakíh je přísnou feministkou a bojovnicí za práva žen. V budoucnu se chce stát nejvyšší palestinskou soudkyní a patrně má i politické ambice. Její otec ve filmu říká, že jednou bude ministryní a prezidentkou. Přirovnává ji k Hillary Clintonové. A Cholúd al-Fakíh se směje, ale je vidět, že by určitě nebyla proti. Že je to nemožné? Asi jako stát se první soudkyní u soudu šaría.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1