Rakouské a uherské zákony platily dál i před 100 lety. Přes vznik Československa. Právní osmičky 5 | info.cz

Články odjinud

Rakouské a uherské zákony platily dál i před 100 lety. Přes vznik Československa. Právní osmičky 5

První československý zákon sepsal v noci na 28. října 1918 pozdější ministr financí Alois Rašín. Samostatný stát československý podle něj vstoupil v život, rakouské zákony ale platily dál. Ve Sbírce zákonů však tento předpis vyšel až pod číslem 11, přeskočily jej například ty, jejichž prostřednictvím došlo k vytvoření jednotlivých ministerstev a nejvyšších soudů. Vůbec první zákon, který se objevil v nové Sbírce zákonů, se týkal právě vyhlašování zákonů a nařízení.

Zákon, nesoucí číslo 1/1918 Sb. z. a n., můžeme označit za veskrze technickou normu. Vyplývá to ostatně již z jeho názvu: zákon, jímž se upravuje vyhlašování zákonů a nařízení. Předpis, schválený 2. listopadu 1918, se skládal z pouhých čtyř paragrafů.

Od kdy se postupuje podle nových československých zákonů?

Národní výbor československý tak jeho prostřednictvím nařídil, že se zákony a nařízení vyhlašují platně ve Sbírce zákonů a nařízení státu československého. V prvním paragrafu dále stálo, že se Sbírka vydává v českém jazyce a existuje i její slovenská varianta, ale „původní jest znění české”.

Druhý paragraf se týkal právě účinnosti jednotlivých právních předpisů, tedy okamžiku, od něhož byly tyto akty závazné a lidé se jimi museli začít řídit. Pokud tento termín neupravoval přímo zákon, platila obecná lhůta 30 dnů od vyhlášení zákona, tedy ode dne, kdy zákon vyšel právě ve Sbírce zákonů a nařízení.

Paragraf 4 pak stanovil, že: „Do této sbírky pojímají se dodatečně i zákony a nařízení národním výborem československým před vyhlášením tohoto zákona vydané. Jich účinnost počítá se však ode dne, kdy byly veřejně vyhlášeny. Den tento jest u každého takového zákona a nařízení udán.”

Zákon podepsali Muži 28. října: František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla, Alois Rašín a Vavro Šrobár.

Půjde o republiku, nebo o monarchii?

Zmíněné pravidlo tak bylo možné stáhnout právě i na takzvaný recepční zákon, který ve Sbírce zákonů vyšel pod číslem 11/1918. Předpis, sepsaný pozdějším ministrem financí Aloisem Rašínem a podepsaný i dalšími Muži 28. října a vyhlášený právě 28. října 1918, má jen pět krátkých článků, uvozuje je ale ještě drobná preambule.

Podle zákona tak „samostatný stát československý vstoupil v život”. Jako nutné se v této souvislosti jevilo přijmout základní opatření, „aby zachována byla souvislost dosavadního právního řádu se staven novým, aby nenastaly zmatky a upraven byl nerušený přechod k novému státnímu životu”.

Zajímavé je, že zákon operuje jen s termínem Československý stát, nebylo totiž ještě zcela jisté, zda půjde o republiku, nebo o monarchii. Státní formy se ostatně týká první článek, podle něhož ji mělo určit „Národní shromáždění ve srozumění s Československou národní radou v Paříži”. Podle stejného článku se pak Národní výbor stal „orgánem jednomyslné vůle národa a také vykonavatelem státní svrchovanosti”.

Dál platí rakouské zákony

Za klíčové lze označit rovněž další dva články. Ten druhý totiž lakonicky oznamoval, že: „Veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti.”

Třetí pak, že: „Všechny úřady samosprávní, státní a župní, ústavy státní, zemské i obecní jsou podřízeny Národnímu výboru a prozatím úřadují a jednají dle dosavadních platných zákonů a nařízení.”

Co to prakticky znamenalo? Že na jednu stranu sice již existovalo samostatné Československo, jeho zakladatelé ale počítali alespoň na přechodnou dobu s další platností rakouských či uherských zákonů stejně jako s fungováním dosavadních úřadů.

Pokud by Alois Rašín tato ustanovení do prvního československého zákona nezahrnul, jednoduše by hrozilo bezvládí a anarchie. Zákon byl navíc závazný výslovně od 28. října 1918.

Jaká vznikla ministerstva?

Prostřednictvím zákona č. 2/1918 Sb. z. a n. pak Národní výbor ustanovil nejvyšší správní úřady. K 2. listopadu 1918 šlo o 10 ministerstev: zahraničí, vnitra, financí, školství, spravedlnosti, hospodářství a práce, dopravy a techniky, zemědělství a lesnictví, národní obrany a lidové osvěty.

Podle druhého paragrafu pak platilo, že: „Působnost všech těchto nejvyšších správních úřadů vztahuje se na veškeré záležitosti, které dne 28. října 1918 u dosavadních úředních úřadů, pro tyto záležitosti do tohoto dne příslušných nebyly vyřízeny.”

Nejvyšší soudy s potřebným personálem

Třetí československý zákon vytvořil Nejvyšší správní soud. Ten sídlil v Praze, na rozdíl do toho dnešního, který působí v Brně. Podle prvního paragrafu zákona o nejvyšším správním soudě a o řešení kompetenčních konfliktů, se toto těleso skládalo z prvního a druhého presidenta, ze čtyř senátních presidentů a z 20 radů nejvyššího správního soudu a dále z „potřebného počtu tajemníků, sil kancelářských, pomocných a sluhovských”.

Důležitý byl jeho třetí paragraf, který stanovil pravidla pro řešení kompetenčních sporů. Ty měl mít na starosti zvláštní senát, v němž zasedali nejen soudci Nejvyššího správního soudu, ale rovněž zástupci Nejvyššího soudu.

I ten měl přitom původně sídlit Praze, a to na základě ustanovení prvního paragrafu zákona č. 5/1918 Sb. z. a n. Tento paragraf se ale následně změnil a soud se, stejně jako je tomu dnes, přemístil do Brna.

Také prvorepublikový Nejvyšší soud měl podle druhého paragrafu prvního a druhého presidenta, čtyři senátní presidenty a 25 radů nejvyššího soudu a příslušný pomocný personál. Podle paragrafu 13 byl při nejvyšším soudu rovněž zřízen generální prokurátor a taktéž potřebné počty generálních advokátů. Ti se věnovali trestnímu právu.

Připomeňme například ještě paragraf 12: „Dozor na soudy nižších stolic, jenž dosud byl přikázán ministru spravedlnosti, vykonává president nejvyššího soudu buď osobně, nebo svým druhým presidentem, či některým členem soudu. Po případě mohou k účelu tohoto dozoru býti zřízeni zvláštní inspektoři, kteří náleží k personálu nejvyššího soudu.”

Citace ze zákonů vycházejí z knihy Jána Gronského Komentované dokumenty k ústavním dějinám Československa I. 1914-1945, Univerzita Karlova v Praze Nakladatelství Karolinum, Praha 2005, str. 40 - 51.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí prvního dílu

Články odjinud