Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Revoluce v trestním právu? Šéf Nejvyššího soudu Šámal se pře s Pelikánem o to, co budou dokazovat stíhané firmy

Revoluce v trestním právu? Šéf Nejvyššího soudu Šámal se pře s Pelikánem o to, co budou dokazovat stíhané firmy

V trestním právu platí, že dokazovat musejí státní zástupci, nikoliv obvinění. Podle ministra spravedlnosti v demisi Roberta Pelikána (ANO) ale nemůže tento základní princip obstát v případě firem, které se chtějí zbavit své trestní odpovědnosti s odkazem na to, že školí své zaměstnance, využívají takzvané compliance programy a za případné prohřešky tak nemohou. S přenesením důkazního břemene ale nesouhlasí předseda Nejvyššího soudu a profesor trestního práva Pavel Šámal, odporovalo by to podle něj základním principům trestního řízení.

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim existuje v České republice od roku 2011. Od začátku budí kontroverze a aplikace řady jeho paragrafů je značně nejasná. Situaci neprospěla ani koncepční novela tohoto právního předpisu, k níž došlo v roce 2016.

Problémy nyní vyvolává ustanovení obsažené v paragrafu 8 a odstavci 5 zmíněného zákona. To zní: „Právnická osoba se trestní odpovědnosti podle odstavců 1 až 4 zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v odstavci 1 zabránila.“

Jak uvedl na odborné konferenci Karlovarské právnické dny končící ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), orgány činné v trestním řízení, tedy v tomto ohledu policie a státní zástupci, nemohou bez součinnosti dané firmy či jiné právnické osoby přinést důkazy o existenci compliance programů a dalších souvisejících institutů. Právě prostřednictvím jejich existenci a jejich faktického využívání přitom dochází k onomu „vynaložení veškerého úsilí“, které požaduje zákon jako podmínku vyvinění.

I v rozporu s běžnými zásadami trestního řízení

Pelikán připomněl, že koncept trestní odpovědnosti právnických osob pochází ze zahraničí a z jiných systémů, kde pro dokazování platí jiná pravidla než v České republice, v níž takzvané důkazní břemeno nesou právě orgány činné v trestním řízení. Zjednodušeně řečeno je na státu, aby obviněnému dokázal, že se dopustil trestného činu.

Podle ministra spravedlnosti ale musíme při výkladu citovaného ustanovení dospět k závěru, že důkazní břemeno nese v tomto případě obviněný a buď ho unese, nebo neunese, a to i v rozporu s běžnými zásadami trestního řízení.

Orgány činné v trestním řízení totiž podle jeho slov mohou předpokládat, že právnická osoba ví, co dělají její zaměstnanci a že to dělají s jejím vědomím.

Obrana má podle Pelikána směřovat na výjimečné situace, právnická osoba je totiž určovatelem vůle, nejde o volný spolek lidí, kteří si dělají, co chtějí. Pokud bychom ustanovení brali tak, že právnické osobě stačí namítnout, že požadované „veškeré úsilí“ skutečně vynaložila, byla by to podle něj katastrofa.

Dokazování nemůže být věcí firmy

Končící ministr spravedlnosti na konferenci takto reagoval na vystoupení předsedy Nejvyššího soudu a profesora trestního práva Pavla Šámala, který rozebíral právě zmíněnou koncepční novelu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob z předloňského roku. Šámal patří k předním expertům na tyto otázky, je totiž hlavním autorem trestního zákoníku a pracoval rovněž na původním znění zákona o trestní odpovědnosti právnických osob.

I profesor Šámal sice považuje toto ustanovení, které vzniklo na základě poslanecké iniciativy, za problém, formulace je podle něj nevhodná. Přenést důkazní břemeno na právnické osoby ale není dle jeho slov možné. Šámal si tak nedokáže představit, že by dokazování vyvinění bylo věcí právnické osoby. Pokud by k něčemu takovému mělo dojít, musel by se podle jeho slov novelizovat příslušný procesní předpis, patrně tedy trestní řád.

A ani v anglo-saském systému podle něj nenese důkazní břemeno právě právnická osoba. Předseda Nejvyššího soudu rovněž připomněl, že v trestním právu existují invazivní prostředky, prostřednictvím kterých je možné si důkazy opatřit.

Do diskuse se zapojila například i profesorka obchodního práva Irena Pelikánová, která je soudkyní evropského Tribunálu. I podle ní může mít dané ustanovení kvůli své nevhodné formulaci, jež pochází původně z civilního práva a problematiky náhrady škody, velice negativní důsledky.

Aby to nebylo jen na papíře

Že dané ustanovení působí problémy, přiznala i pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Je totiž podle ní nutné rovněž ohlídat, aby ony požadované compliance programy nefungovaly jen formálně. Aby například na papíře nestálo, že firma nikdy nebude nikoho uplácet, ale přitom by na korupci fakticky založila celý svůj byznys.

Jak uvedla vrchní státní zástupkyně, pro vyvinění je nutné, aby právnická osoba tyto postupy uváděla v život, dohlížela na ně a sankcionovala jejich porušení. Podle Bradáčové ale právě právnické osoby, které se takto chovají, poskytují státním zástupcům součinnost.

Rovněž nabídla další zajímavý výklad souvisejících pravidel. Domnívá se prý, že pokud statutární orgán plní své povinnosti a nepřenáší je například na prokuristu, právnická osoba se podle současných pravidel ani vyvinit nemůže.

Co s tím?

Není to jednoznačné. I když zní Pelikánův výkladový návrh logicky, mohlo by jít o nebezpečné nabourání celého systému trestního práva a první překročení dosud nepřekročitelných hranic pravidel trestního řízení.

Odborníci se shodli na tom, že tento problém vyřeší praxe. A podobně jako Lenka Bradáčová se vyjádřil i Pavel Šámal: Právnické osoby totiž v rámci své obhajoby budou patrně chtít většinou prokázat, že se chovaly správně. V jejich zájmu tak vlastně je poskytnout právě v těchto otázkách policii i státnímu zastupitelství součinnost.

 

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232