Revoluce ve vymáhání dluhů: Jeden exekutor na jednoho dlužníka a povinné zálohy. Co může uspět? | info.cz

Články odjinud

Revoluce ve vymáhání dluhů: Jeden exekutor na jednoho dlužníka a povinné zálohy. Co může uspět?

Ministerstvo spravedlnosti předloží do konce listopadu vládě upravené znění novely exekučního řádu, uvedl na nedávném sympoziu Ondřej Zezulka z jeho legislativního odboru. Jaké změny by tak exekuce měly v dohledné době čekat? A co z resortního návrhu má šanci projít Poslaneckou sněmovnou? Prosadí se například nové pravidlo, podle něhož by se měl o vymáhání všech dluhů od jednoho člověka starat stejný exekutor? A začnou se skutečně vybírat povinné zálohy na exekuce? O mnohém vypovídají vystoupení jednotlivých aktérů z řad poslanců, exekutorů i dalších právních expertů na odborných fórech a ve veřejném prostoru.

O novelách exekučního řádu se v posledních měsících mluví tak často a tolika různými způsoby, že logicky vzniká zmatek v tom, co skutečně platí, co neplatí, co je plánováno a co není a také v tom, co má šanci projít dalším legislativním procesem a naopak. Pojďme si v tom tedy udělat pořádek.

Návrhy změn v exekucích, které by mělo do konce listopadu předložit vládě ministerstvo spravedlnosti, se budou podle Ondřeje Zezulky z jeho legislativního odboru týkat zejména níže vypočtených témat. Zezulka tyto oblasti představil na sympoziu Aktuální právní problémy exekucí, které proběhlo v rámci Pražského právnického podzimu.

Podívejme se na ně ale v kontextu a přidejme rovněž vyjádření dalších aktérů exekuční legislativy.

Změna č. 1: Jeden dlužník, jeden exekutor

V případě úspěchu ministerské novely exekučního řádu, dojde k zavedení pravidla, podle něhož bude na jednoho dlužníka připadat i jeden soudní exekutor. Resort navrhne podle Zezulky celkem jednoduchý mechanismus: Oprávněný, který se chce dostat ke svým penězům, si prvního exekutora volně zvolí, následně ale již dojde ke koncentraci řízení. To se však má týkat pouze nově nařízeních exekučních řízení.

Při schvalování této změny ale patrně půjde o ten největší boj. Omezení volné soutěže mezi exekutory je dlouhodobým tématem, spojeným zejména s debatou o takzvané teritorialitě, neboli místní příslušnosti. Podle ní by si věřitelé nemohli exekutory volně vybírat, ale ti by byli určování na základě zeměpisných kritérií, například na základě jejich působení v jednotlivých krajích, nebo v soudních okresech.

Vedení Exekutorské komory ČR zavedení místní příslušnosti dlouhodobě podporuje, hlásí se k ní i prezident komory Vladimír Plášil. Jejich přístup je ale opatrný a spočívá zejména v tom nic moc neuchvátat a důsledně analyzovat zkušenosti ze zahraničí, zejména ze sousedního Slovenska.

Zavedení krajské teritoriality přitom požaduje i aktuální návrh Pirátů, vláda k němu ale vydala nesouhlasné stanovisko a vzhledem k dlouhodobosti a závažnosti tématu nelze očekávat, že by právě tato změna měla sněmovnou jednoduše projít.

O tomto problému na zmíněném sympoziu navíc mluvil rovněž poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL), předseda sněmovního podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení, který také nedávno ohlásil svou kandidaturu na šéfa strany.

Nejméně nevýhod by podle něj obsahovalo pravidlo, podle něhož by dluhy vymáhal exekutor, který sídlí nejblíže místu trvalého bydliště dlužníka. Právě omezení práv věřitele při volbě exekutorů je totiž podle Výborného nevýhodou. Poslanec v této souvislosti připomíná, že věřitel není automaticky lichvářem a zdůrazňuje například matky samoživitelky.

Kdo tedy získá pro svůj návrh většinu? Skutečně to bude ministerstvo spravedlnosti, respektive vláda? Nebo to téma zůstane dále legislativně zamrzlé? Tady je možné prakticky všechno.

Změna č. 2: Výběr povinných záloh

Věřitelé budou, v případě schválení novely, až na výjimky platit exekutorům povinné zálohy. Jejich výběr umožňuje už současné znění exekučního řádu, například podle bývalé prezidentky Exekutorské komory Pavly Fučíkové je ale téměř nikdo z exekutorů nepožaduje, a to kvůli konkurenčnímu boji a tlaku na cenu.

Fučíková tento stav dlouhodobě kritizuje, neúspěšná řízení totiž pak musejí exekutoři platit ze svého. Navíc nemohou vymáhání pohledávek odmítnout ani ve chvíli, kdy předpokládají, že budou neúspěšní. Zákon jim to neumožňuje.

Podle návrhu novely by se ale tyto zálohy měly změnit na skutečně povinné. Některé typy pohledávek ale budou podle Zezulky osvobozeny, logicky by šlo například o ty spojené s výživným či s pracovními úrazy. Dále by také do věci mohl vstoupit soud a v individuálních případech umožnit oprávněnému, aby zálohu nemusel skládat.

Znamená to rovněž to, že v případě schválení těchto pravidel, se postavení jednotlivých soudců ještě zvýrazní a v případě dlužníků a věřitelů budou rozhodovat o daleko více věcech než v současnosti.

Připomeňme totiž v této souvislosti i nedávné schválení novely insolvenčního zákona, rozšiřující pravidla pro takzvané oddlužení. I v těchto případech totiž bude často na soudcích, zda uznají, že se povinný snažil ke svým dluhů postavit tak, jak jen mohl, a že se tedy sluší mu zbytek závazků odpustit.

Vzhledem k výše popsanému by tak mohlo jít o spíše méně konfliktní oblast změn, i když zvláště ty největší exekutorské úřady mohou spatřovat v zavedení takovéhoto pravidla své oslabení v konkurenčním boji.

Změna č. 3: Zastavování exekucí

Neúspěšné exekuce se budou po dvou letech bezvýsledného vymáhání zastavovat. Podle Zezulky k tomu povinně dojde, pokud během tohoto období exekutor nevymůže od dlužníka žádné peníze. Věřitel ale bude moci trvat na tom, aby exekutor ve své činnosti pokračoval, ale jenom ve chvíli, kdy složí další zálohu. Tento pokyn, spojený s penězi, se bude moci v průběhu času zopakovat až třikrát. Vymáhání by totiž mohlo trvat maximálně osm let.

Tedy za předpokladu, že navrhované změny projdou. Tady lze s velkou pravděpodobností očekávat rozsáhlou debatu, výsledné znění pravidel se může ještě posouvat. Řadě věřitelů se totiž nebude líbit, že by měli po určitém čase o peníze automaticky přijít. Opakovaně o tom mluvila i zmíněná Pavla Fučíková a kritizovala nesoudnost některých věřitelů. Řada z nich totiž k věci přistupuje tak, že dlužník může v budoucnu k penězům přece jen nějak přijít, například mu můžou spadnout do klína díky dědictví. Tak proč se této možnosti zříkat?

Mezi poslanci si ale tento návrh jistě své příznivce najde. Například Marek Výborný volal na zmíněném sympoziu právě po zavedení vyváženostních mechanismů, spojených s placením záloh a řešením velkého počtu exekucí. Otevřel ale rovněž dvě důležité souvislosti. Jednak jde o to umožnit věřitelům, aby si tyto pohledávky z vyšší části odepsali, jednak o to, že některých peněz by se toto pravidlo tak jako tak týkat nemělo. Zejména plateb spojených s výživným.

V rámci svého vystoupení zmínil i možnost vůbec nezačínat vymáhání u předem marných exekucí. Problém ale podle něj je, jak takovéto pravidlo legislativně nastavit. Z jeho slov šlo dokonce vyvodit, že jde o legislativně prakticky neřešitelný problém.

Změna č. 4: To ostatní

Novela má mít dopad do řady dalších sfér, například podle Zezulky posílí postavení zaměstnavatelů, kteří exekuce spravují. Dalších oblastí se pak dotkne spíše technicky.

Ministerstvo spravedlnosti například podle legislativce nepočítá s tím, že by se do budoucna měnil počet exekutorských úřadů, návrh však bude mít podle jeho slov dopad na výběrová řízení na jednotlivé exekutorské úřady. Vedení Exekutorské komory si totiž dlouhodobě stěžuje, že o vstup do jejich profese je stále nižší zájem a je tak problematické obsazovat uvolněné oblasti. Do konkurzů se totiž příliš zájemců nehlásí. Ministerstvo by nově mohlo do těchto, dosud stavovských záležitostí, vstoupit, mělo by mít rovněž vliv například na jmenování zástupce soudního exekutora.

Ministerstvo spravedlnosti pak podle Ondřeje Zezulky hodlá příští rok rovněž předložit návrh, podle něhož by se vymáhání justičních pohledávek, tedy například nezaplacených soudních poplatků přesunulo na celní správu. Tato informace však vyvolala na popisovaném sympoziu určité zneklidnění v sálu, rovněž o tomto tématu tak lze rovněž očekávat hlasitou debatu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud