Rizika levných léků: Nedostaneme ty nejmodernější a hrozí stažení těch stávajících, varuje advokát Igor Pieš | info.cz

Články odjinud

Rizika levných léků: Nedostaneme ty nejmodernější a hrozí stažení těch stávajících, varuje advokát Igor Pieš

Obyčejné léky jsou v České republice velmi levné. Kdyby zdražily, vážně
nemocní pacienti by se nemuseli doprošovat o léčbu a pořádat sbírky peněz na
potřebné medikamenty. „Úhrada by měla být nastavena tak, aby lidé se závažnými problémy, nemuseli prožívat ještě stres z toho, že je někdo odmítne léčit, nedostanou nejvhodnější léky nebo nemuseli řešit, kde na ně vezmou příští měsíc peníze,” říká v rozhovoru pro INFO.CZ advokát Igor Pieš, odborník na farmaceutické právo, který je partnerem kanceláře Kastner & Pieš. 

Co přesně dělají advokáti, kteří se věnují farmaceutickém průmyslu?

Oblast farmaceutického průmyslu je mimořádně regulované odvětví, které má určitá specifika. Zákony stanoví, kdo a jak může nakládat s léky, jakým způsobem může léky propagovat nebo že se na jejich úhradě podílí prostřednictvím systému veřejného zdravotního pojištěním stát.

Existují tam rizika, která je nutné ohlídat. Je například třeba nastavit korektní vztahy s lékaři, bez nich by se průmysl dál neposunul. Tím, že jsou léky hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, nefungují ve farmaceutickém průmyslu klasické tržní mechanismy. Je proto třeba vzít v úvahu, že lékař může být v určitém konfliktu. Na jednu stranu předepisuje léky určitého výrobce, na druhou stranu může poskytovat tomuto nebo konkurenčnímu výrobci nějaké služby a dostávat od něj nějaká plnění.

Je tak nutné ohlídat korektnost celého tohoto vztahu. Vyloučit například pochybnost, že lékař dostal odměnu za něco, co buď měl dělat automaticky, neboť je to součást náplně jeho práce, za kterou je již hrazen z veřejného zdravotního pojištění, nebo to neměl naopak dělat vůbec. Obdobě je třeba zvažovat i formu, jakou společnosti lékaře vzdělávají. Lékařský vzdělávací kongres proto není možné dělat v hotelu nejvyšší kategorie, protože by to mohlo vyvolat dojem, že se nejedná o odborné vzdělávání, ale o neoprávněnou výhodu. Pro někoho mimo systém to může být nepochopitelné, ale je třeba se tomu přizpůsobit.

To ale prošlo vývojem. Před několika lety by si patrně řada lékařů nechala zaplatit ještě úplně jiné věci než dnes…

Myslím, že je to více než 10 let, kdy už to tak není. Klíčovým aspektem průmyslu se stala „compliance“, která prostupuje všemi úrovněmi farmaceutických společností, důležitý je i vliv všech požadavků amerických i britských antikorupčních zákonů. Špatná pověst je historické dědictví, ale průmysl na něj zareagoval tak, že při pohledu zevnitř člověk nemůže mít pochybnosti.

Samozřejmě se mohou najít výjimky a excesy, když se ale budeme bavit o inovativních firmách a obecně velkých korporacích zaměřujících se na generika, tak tam vůbec nevidím prostor pro uplácení, nebo neoprávněné ovlivňování. Systémově je to nastavené dobře a korporace na zákonná i etická pravidla dbají.

Velkým tématem letošního roku bylo GDPR. Jaký máte názor na ochranu osobních údajů ve zdravotnictví?

Vliv nové regulace se přeceňuje. Že by se měly osobní údaje chránit, je absolutně jasné. Nicméně ta konkrétní pravidla neprošla revolucí, mnoho z toho, co se řeší teď, se mělo řešit už v minulosti za platnosti původního zákona o ochraně osobních údajů.

Práce s daty je ale podle mě „nový penicilin“. Věřím, že nové způsoby zpracování dat zdravotnictví posunou tak daleko, že si to dnes ještě nedokážeme představit. Oblast umělé inteligence v analýze zdravotních dat bude klíčová. Stejně tak wearables a konstantní monitoring našeho zdravotního stavu. Naši klienti jsou v této oblasti velmi aktivní, ať už se jedná o nové glukometry, které mohou monitorovat hodnoty glykemie, synchronizovat data v mobilu a inzulinové pumpě, nebo o zapojení umělé inteligence v analýze kompletní zdravotnické dokumentace.

Oblast diagnostiky a prevence se posune a výrazně se promění a v konečném důsledku to zlevní léčbu a pomůže zkvalitnit život. Pokročilá práce s daty a registry a pokročilá analytika bude úplně běžnou součástí života.

Ceny léků jsou rovněž důležité téma…

V České republice jsou ceny léků obecně velmi nízké, stejně jako jinde ve východní Evropě. Je to pro nás ale benefit? Pokud bude tento trend, kdy je cenová hladina léků oproti západní Evropě o hodně nižší, dále pokračovat, bude se čím dál častěji stávat, že farmaceutické firmy nebudou na český trh dodávat nejmodernější léky, nebo dokonce začnou stávající léky z českého trhu stahovat. Levné léky české zdravotnictví nevyléčí.

Například administrativní poplatky za udržování registrací léků v České republice jsou již dnes vysoké, vezmeme-li v úvahu velikost českého trhu. Vidíme to třeba u sér proti uštknutí hadem, s těmi je velký problém. Nespotřebuje se jich tu dost na to, aby se vůbec pokryly náklady na udržení registrací těchto přípravků. Obecně je pak třeba počítat i s tím, že výroba léčivých přípravků musí být zisková, neboť bez toho by nebylo možné investovat prostředky do dalších inovací.

Neměli bychom tedy raději změnit úhradové priority?

Měli bychom se na centrální úrovni zamyslet nad prioritami zdravotnictví. Pokud nyní není z důvodu omezených prostředků zdravotních pojišťoven možné pacientům se závažnými onemocněními zajistit vždy nejnovější nebo nejvhodnější léčbu, je třeba se zamyslet na tím, co vše má být z veřejného zdravotního pojištění hrazeno a jestli je například nutné hradit pacientům léčbu banálních onemocnění v současném rozsahu. Nechceme raději podporovat pacienty se závažnými onemocněními, jejichž léčba je natolik nákladná, že by úhrada takové léčby jednotlivcem byla prakticky nemožná?

Je bizarní, že těžce nemocní pacienti musí bojovat nejen se svoji nemocí, ale často také se systémem zdravotního pojištění. Usilujeme o to být solidární společností, z toho mám radost, ale dle mého názoru se to neslučuje s tím, že se každý týden na Facebooku skládáme někomu na léky, protože mu je pojišťovna nechce zaplatit.

Klasické léky by tedy měly být pro pacienty s doplatkem a naopak ty nejdražší by měli potřební bez problémů dostávat?

Zjednodušeně řečeno ano. Úhrada by měla být nastavena tak, aby lidé se závažnými problémy nemuseli prožívat ještě stres z toho, že je někdo odmítne léčit, nedostanou nejvhodnější léky nebo nemuseli řešit, kde vezmou příští měsíc peníze na léky.

Je třeba otevřít diskuzi o tom, na co peníze z veřejného zdravotního pojištění stačí, co je třeba částečně financovat spoluúčastí pacienta a zda chceme vzít v úvahu další aspekty, například to, že ekonomicky aktivní lidé v produktivním věku mají obecně více peněz, nebo že určité nemoci si lidé způsobili z velké části vlastním přičiněním. Tato obecná společenská debata tu ale chybí a je škoda, že i téma nadstandardů prozatím ve veřejném prostoru vyšumělo.

Máte zmapovanou konkurenci? Jak je farmacie v rámci advokacie velký průmysl?

Farmaceutickému průmyslu se naplno věnuje jen málo advokátních kanceláří, okolo šesti včetně nás. Je to specifické odvětví, získat v něm know-how není úplně jednoduché a nové kanceláře jsou většinou následovníky těch, ve kterých právníci působili dříve.

Všichni se známe, jde o poměrně přátelské prostředí. Odráží se to ale i od toho, jaký je právě farmaceutický průmysl. Vzhledem k tomu, že podléhá velmi robustní regulaci, všichni, kdo v něm působí, se spíše snaží hledat cestu, jak efektivně pracovat a řešit problémy konstruktivně. Dle mé zkušenosti se nejedná o příliš agresivní odvětví.

A čím to je?

Faktorů je více. Je to dáno tím, že jde o lidské zdraví, že jsme malý trh a podle mého názoru i tím, že v průmyslu působí mnoho žen na manažerských pozicích, což obrušuje hrany a kultivuje to prostředí. Jak už bylo řečeno, specifické prostředí vytváří i silná regulace, kdy společnosti hledají způsob jak zákonům i vlastním etickým pravidlům vyhovět. Rovněž se projevuje medicínský aspekt. Jde o pacienty, pro ně se pracuje.

Prodávání léků vypadá abstraktně, na konci je ale někdo se zdravotními problémy, u inovativního průmyslu často s velmi vážnými nebo vzácnými onemocněními. Společnosti tedy pracují s vědomím, že by veškeré jejich aktivity měly být přínosné primárně pro pacienty.

Dále se zde projevuje i dříve zmíněný důraz na „compliance“, tedy na to, aby se v něm všechno dělalo tak, jak se má. V neposlední řadě je třeba zmínit, že zde fenomenálně funguje profesní asociace AIFP a její etická komise, která je vzorem pro to, jak by to v ostatních průmyslových oblastech mohlo vypadat.

Jak jste velká kancelář?

Máme dva partnery a šest spolupracujících právniček a právníků. Mnoho z nás má rodiny s malými dětmi, pracujeme hodně z domova, využíváme i částečných úvazků. I v zaměření jednotlivých kolegů jsme se od začátku snažili stavět spíše práci kolem lidí, než lidi kolem práce. Je důležité nabídnout všem vlastní prostor pro realizaci. Ne všichni chtějí například pracovat pro korporace, lepší výsledky mohou podávat v práci pro privátní klientelu a podobně.

Řada advokátních kanceláří ale jakoby si neuvědomovala, že právě flexibilitu požaduje stále více zaměstnanců…

Podle mého názoru jde o nastavení kanceláře a o to, jak lidé ve vedení pracují. Samozřejmě, když partner chodí do práce ráno na osmou a večer odchází z kanceláře v jedenáct, pro flexibilní práci u ostatních asi pochopení mít nebude. Pokud to ale zafunguje u managementu, implementace do nižších struktur už je přirozená.

Je to nicméně jasný trend, bude se stále častější pracovat tímto způsobem, zvláště v situaci, kdy je velký tlak na to, aby se ženy vracely brzy z rodičovské dovolené do práce a není dostatek kvalitních právníků. Kancelářím nic jiného nezbyde, pokud se samozřejmě nejedná o čistě transakční práci nebo jiné specifické oblasti, kde tenhle model asi implementovat nepůjde nikdy.

Částečné úvazky jsou ale v advokacii specifické…

Ano, podle zákona o advokacii koncipienti musí být zaměstnáni na plný úvazek. Mohli bychom se zamyslet nad tím, zda v situaci, kdy kontinuálně klesá počet zapsaných koncipientů, by nestálo za to zjednodušit vstup do profese. Částečné úvazky nebo omezení kapacity teď proto bohužel mohou fungovat pouze u advokátů nebo u těch, kteří v kanceláři nepracují jako advokátní koncipienti.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud