Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Robotka Sophia je už rok občankou a Pepper pracuje na recepci. Jaká mají práva a povinnosti? Stále nevíme

Robotka Sophia je už rok občankou a Pepper pracuje na recepci. Jaká mají práva a povinnosti? Stále nevíme

Dnes je to přesně rok, co robotka Sophia dostala občanství Saúdské Arábie. Na
recepci hotelů Oreo pak nově začíná pracovat robotí rodina Pepperů. O jejich
právech a povinnostech toho ale stále moc nevíme. Lidstvo sice sní o umělých
tvorech takřka od počátků své existence, ale normativně se na ně stále nezvládá
připravit. Budou jednou odpovídat sami za sebe, nebo odpovědnost ponesou
jejich výrobci? Získají právo na odpočinek, volební právo či svobodu vyznání?
A budou společnosti jednou stačit jen Asimovy zákony? Vzhledem k
technologickému pokroku bychom tyto otázky měli řešit intenzivněji, než se v
současnosti děje.

Tento týden proběhla zajímavá konference Světová laboratoř lídrů s podtitulem HR v době R.U.R. O personalistisku na ní šlo ale jen zčásti, nabídla totiž svým způsobem vhled do budoucnosti. V předsálí připravoval kávu usměvavý robot z Rob4Job. Sice mu to trvalo delší dobu, než za kterou by espresso uvařil průměrný barista, zato si ho skoro každý vyfotil jako atrakci. Za pár let už se nad tím ale skoro nikdo nepozastaví, půjde o běžnost.

Když následně advokát Jan Diblík, partner kanceláře Havel & Partners, zavzpomínal, že to bude už rok, co robotka Sophia získala občanství Saudské Arábie a kladl si přitom otázky související s tím, co a jak v právu dále uděláme s roboty, bylo to všechno už absolutně zřetelné. I sebekonzervativnější profese si uvědomují, že je to tady a že o robotech musíme přemýšlet intenzivněji, než jsme dosud měli ve zvyku.

Diblík rovněž připomněl, že o umělých bytostech lidstvo snilo minimálně od antiky. V Řecku to byl třeba měděný obr Tálos, který hlídal Krétu, nebo Archytův mechanický holub. Později o robotech přemýšlel Leonardo da Vinci, bronzové hlavy zase vymýšlel Roger Bacon. S několika vynálezy se pochlubila Čína či islámský svět.

A má vám náš robot zatancovat?

Proč se ale na tento pokrok nezačalo lidstvo už dříve připravovat i po právní stránce? Známá pravda praví, že zákony budou vždy až ve vleku technologického pokroku. S tím asi nic moc neuděláme. Ale teď už víme, že za pár let budou stále dokonalejší roboti, možná i humanoidi, prakticky všude. Tak tedy na co čekat?

Infografika - robotizace

Mimochodem, tento týden se objevila zpráva, že roboty začíná používat i hotelová síť Orea Hotels & Resorts. Ten první se jmenuje Pepper, měří lehce přes metr, váží 28 kilogramů a hosty výhledově i odbaví. Teď si s nimi alespoň povídá.

„Při vstupu do hotelu hosta pozdraví, správně nasměruje a zodpoví dotazy. Kromě praktických funkcí ale dokáže i pobavit, např. na přání zatančí. Robot Pepper mluví momentálně anglicky, do konce roku by se měl naučit česky a plánuje se i rozšíření o další jazykové verze. Zodpoví dotazy, jak se zorientovat v hotelu, nabídne praktické informace o lokalitě, službách hotelu, či turistických zajímavostech v okolí. V budoucnu by měl být propojen s hotelovým systémem a pomoci klientovi s check inem,“ uvedl hotel, který Peppera již zkouší v pražské Pyramidě.

Na co ještě čekáme?

Jak jsou na celou tuto situaci připraveny české zákony? Prakticky nijak. Samozřejmě se najdou hlasy, podle nichž půjde všechno řešit výkladem stávajících norem. Možná ano, ale možná také ne.

K jistým krokům se sice před nějakou dobou rozhodla Evropská unie, jsou ale opravdu pomalé a i kdyby se zrealizovaly, zůstanou jen na půl cesty. I legislativci by se totiž už měli zamýšlet nejen nad občanskoprávními souvislostmi robotiky, jak se o to snaží právě v Bruselu, ale také nad zásadními tématy, které během svého vystoupení naznačil v obecnějším měřítku Jan Diblík:

Je existence vlastní vůle robota slučitelná s kontrolou člověka? Je eticky obhajitelné programovat roboty a nastavovat jejich fungování, pokud mají vlastní vůli?

Vypnutí jako trest?

Nejde tak už jen o to, kdo ponese za jednání robota odpovědnost, tedy kdo zaplatí odškodné ve chvíli, kdy například někoho srazí samořiditelný automobil. A nejde také jen o etiku. Nutně budeme muset vyřešit třeba trestněprávní souvislosti toho všeho. Má lidský soud potrestat robota, který někomu, třeba i nechtěně, ublížil? A jak? Pokutou? Vězením? Nebo tím, že ho na nějakou dobu vypne? Když tuto možnost zmínil Diblík, vyvolalo to v sálu smích. Směšné to ale není, protože může jít o realitu rychleji, než si dnes dokážeme vůbec představit.

Uvidíme pak i to, jak se v praxi osvědčí pověstné Asimovy zákony. Už jsem několikrát psal o tom, že emeritní ústavní soudce Jiří Nykodým na jednom sezení Právnického klubu patrně v lehké nadsázce navrhl, aby se zrušily všechny zákony a lidé se začali opět řídit Desaterem. Nedojde ale za pár desítek let k tomu, že se společnost podřídí jen oněm zmíněným zákonům robotiky, které se točí okolo toho, komu nesmí robot ublížit a jak musí poslouchat?

Dobře, musíme začít po menších částech a jednotlivá pravidla pro naše soužití s roboty postupně nastavit. Raději ale rychleji než pomaleji. Všichni také víme, jak je legislativní proces, a to nejen v České republice, ale také v Evropské unii, kostrbatý a zdlouhavý. Tato pravidla by tak měla být co neflexibilnější, aby se s rozvojem technologií ideálně automaticky posouvala.

Více zaměstnaných lidí díky robotům?

Alespoň jedna dobrá zpráva. Zatím to skutečně vypadá, že roboti nevezmou lidem práci. Svědčí o tom poslední čísla z různých zemí i výhledy do budoucna. Například podle průzkumu ManpowerGroup Revoluce dovedností 2.0, který vychází z odpovědí 20 tisíc zaměstnavatelů ve 42 různých zemích, plánuje 86 procent firem v důsledku automatizace počet zaměstnanců zachovat nebo zvýšit.

Zatímco počty lidí v pracovním procesu jednotlivých firem by měly růst zejména v jednotlivých amerických státech, v České republice, ale například i v Německu, ve Velké Británii, Francii, Polsku, Maďarsku nebo v Číně, by měla čísla zůstat stejná, nebo by se měla zvýšit jen lehce. Naopak na Slovensku či v Rakousku budou mít technologické posuny i negativní dopady, u některých firem dojde k poklesu počtu zaměstnanců. Samozřejmě je to ale jen předpoklad.

Ale o tomto trendu svědčí také další vyjádření sítě Orea: „Recepční a zaměstnanci hotelu se o svou práci bát nemusí, robot má pomoci s drobnými dotazy, tedy nemá nahradit lidský kontakt zaměstnance hotelu, ale ulevit pracovníkům od náročné administrativy a zatraktivnit pobyt pro hotelové hosty.“

Tedy ideální a pro člověka výhodná symbióza? „Lidé, kteří pracují na Pyramidě, jsou z malého kolegy nadšeni. Robot Pepper je společenský a stále se seznamuje s novými věcmi a učí dalším dovednostem,“ dodává pak ředitel této sítě Gorjan Lazarov. A do informací pro média se překvapivě, i když v kontextu výše popsaného, to možná zase až tak šokující není, dostalo také vyjádření robota Peppera: „Těším se na spolupráci s lidmi v Orea Hotelu Pyramida a také na to, až moji sourozenci začnou pracovat v ostatních Orea hotelech.“

Zkrátka, taková je budoucnost, z robotů se stanou naši kolegové v práci. Na zmíněné konferenci se představila také společnost Amtech, která rovněž pronajímá roboty, třeba jako nárazovou pracovní sílu. Organizátoři konferenci v programu tuto aktivitu popsali jako „personální agenturu na pronájem robotů“. Pro personální agentury ale platí v českém prostředí velmi přísná pravidla a omezení. Jak to bude s těmi, které se věnují robotům? A jsme opět u těch zákonů, které nemáme.

720p 360p
PROC - Roboti

 

Kdo je Andrej Babiš mladší? Bývalý pilot, který se přes únos na Krym dostal až do Švýcarska

Kolem osoby Andreje Babiše juniora a jeho údajného únosu na Krym se zatím objevuje více otázek než odpovědí. Informací o synovi českého premiéra a šéfa hnutí ANO ve veřejném prostoru příliš není. Projděte si alespoň základní údaje o jeho životě.

Podle reportáže novinářů ze Seznam Zpráv, kteří s Babišem mladším osobně mluvili, žije dnes politikův syn ve Švýcarsku a drží místní občanství. Před několika měsíci se ocitl podle svých slov nedobrovolně na Krymu, kam ho měl odvést spolupracovník premiéra Babiše Petr Protopopov. Podle Babiše mladšího chtěl premiér, aby jeho syn po zahájení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo zmizel.

Link

Dita Protopopová a její posudek

Šéf hnutí ANO tvrdí, že je jeho syn „psychicky nemocný, bere léky, musí být pod dohledem a žije s matkou ve Švýcarsku“. Na záběrech Seznam Zpráv je opravdu vidět i někdejší Babišova manželka.

Situace ohledně psychického stavu Babiše mladšího ale není úplně jasná. „Posudek“ před časem sepsala lékařka Dita Prototopopová, která za hnutí ANO kandidovala v Praze 8.

5350772:article:true:true:true

Bývalý pilot, který náhle psychicky onemocněl

Podle iRozhlas.cz policisté hodnotí „výmluvu“ Babiše mladšího na zdravotní stav jako účelovou a obstrukční. Odkazují se přitom na to, že ještě nedávno vykonával profesi pilota civilního dopravního letadla Boeing 737. Podle iRozhlas.cz si policisté tento fakt ověřili u Úřadu civilního letectví.

Babiš mladší létal pro společnost Travel Service, z níž měl být podle zpráv médií – například týdeníku Aha! - vyhozen.

Z médií lze ještě vyčíst, že si Babiš junior před několika lety pořídil dům na kraji Prahy za necelých třináct milionů korun. Konkrétně šlo o vilu v pražských Ďáblicích.Link

Nemocná má být údajně i sestra Adriana Bobeková

Prvorozený syn šéfa hnutí ANO se narodil v roce 1983 politikově první manželce Beatě, rozené Adamovičové. Pár má společně ještě dceru Adrianu. Se svou současnou manželkou Monikou má premiér další dvě děti: dceru Vivien a syna Frederika.

Babiš junior i jeho starší sestra figurují ve vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Andrej Babiš v pondělí zopakoval, že psychickými problémy trpí i jeho dcera Adriana Bobeková, konkrétně má jít v jejím případě o bipolární poruchu.

Andrej Babiš mladší: Můj otec chtěl, abych zmizel. Kvůli Čapímu hnízdu mě drželi na Krymu>>>

ONLINE Syn i dcera jsou nemocní, brání se Babiš. Kvůli Čapímu hnízdu chtějí jeho demisi. Sledujte zde>>>

37867