Rozsudek v kauze pražského dopravního podniku a Rittiga je totálním debaklem obžaloby | info.cz

Články odjinud

Rozsudek v kauze pražského dopravního podniku a Rittiga je totálním debaklem obžaloby

Rozsudek v kauze pražského dopravního podniku a Rittiga je totálním debaklem obžaloby
 

EKONOMICKÝ DENÍK | Rozsudek v kauze údajného tunelování pražského dopravního podniku, který soud vyhotovil po více jak půl roce, popisuje totální propadák obžaloby. Senát pražského Městského soudu zprostil obžaloby všech 17 obžalovaných. Z verdiktu, který má Ekonomický deník k dispozici, plyne, že nebyl žalovaný skutek, ze kterého státní zástupce vinil mimo jiné bývalého šéfa pražského přepravce Martina Dvořáka a lobbistu Iva Rittiga, trestným činem. Z rozsudku mimo jiné vyplynulo, že spolupracující obviněný, na jehož svědectví kauza z velké části stála, není pro soud důvěryhodným svědkem.

Proč nebyly v kauze údajného tunelování pražského dopravního podniku použity odposlechy lobbisty Ivo Rittiga z jiného případu? A proč je korunní svědek obžaloby Jaroslav Kubiska nedůvěryhodný? To vše se lze dočíst v rozsudku pražského Městského soudu, čítajícím 297 stránek, který soud zveřejnil na sklonku roku. Dlouhé odůvodnění je zdrcujícím čtením pro dozorujícího státního zástupce Adama Borgulu, který před senátem utrpěl zdrcující porážku. V mimořádně složité a spletité kauze čelilo obžalobě 17 lidí.

Podle soudu se Borgulovi nepodařilo prokázat, že pražskému dopravnímu podniku vznikla jednáním podezřelých škoda. Předseda senátu Petr Hovorka v odůvodnění rozsudku uvedl, že některé znalecké posudky byly špatně zadané, a marže poskytovaná u jízdenek nebyla vyšší, než je běžné u jiných dodavatelů jízdenek v Česku. Čtenář si v této souvislosti jistě vybaví kauzu 17 haléřů za každou jízdenku, kterou odstartoval před lety Nadační fond proti korupci. Podle soudu se obžalobě nepodařilo shromáždit důkazy, že by bývalý generální ředitel pražského dopravního podniku (DPP) Martin Dvořák nebo lobbista Ivo Rittig obdrželi nějaké plnění na základě uzavřených smluv pražského městského přepravce.

Adam Borgula v obžalobě tvrdil, že podnik kvůli sjednávání výhod při zadávání zakázek, zpronevěře a následnému praní špinavých peněz přišel minimálně o 457 miliónů korun. Na nevýhodných zakázkách údajně vydělali především lobbista Rittig a někdejší ředitel Dvořák jako skrytí vlastníci firem, které se měly na údajném vyvádění peněz podílet.

Případ se dělí v podstatě na dvě části. V první jde o smlouvy, které DPP uzavřel v roce 2008 kvůli zajištění prodeje jízdenek, jejich tisku a vzniku elektronické jízdenky. Druhá popisuje údajné praní špinavých peněz vyvedených na základě těchto kontraktů.

V první části kauzy vinil žalobce Borgula vyjma Dvořáka i dva další bývalé zaměstnance DPP: ekonomického ředitele Ivo Štiku a šéfa služeb Tomáše Petanu. Dalšími pak byli jednatelé firmy Cross Point Pavel Švarc, Jan Janků z papírny Neograph a firemní administrátor lobbisty Rittiga: Peter Kmeť z karibské firmy Cokeville Assets. Původně čelili obvinění i bývalý pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner (ODS) a šéf firmy Crowsnest Antonín Vilímec, oba však v průběhu vyšetřování zemřeli.

Ve druhé části případu byli vyjma Švarce, Janků a Kmetě obžalováni z legalizace výnosů z trestné činnosti i lobbista Ivo Rittig, jeho údajná spojka v DPP Jan Valtr a právníci David Michal, Marek Stubley a Karolína Babáková. Mezi dalšími obviněnými figurují „spolupracující“ Jaroslav Kubiska, Petr Michal a Jana Šádková z účetní firmy Peskim – blízké Rittigovi, advokát Aleš Rozehnal se svým společníkem z firmy Kyrenia Ferdinandem Überallem a matka bývalého šéfa DPP Marie Dvořáková, která si podle obžaloby pořídila z vyvedených peněz dům na Madeiře a Martin Dvořák se svým synem jej často navštěvují, což činí dojem faktického vlastníka.

Odlišná interpretace odposlechů

Soud v odůvodnění mimo jiné vysvětlil, proč žalobci Adamu Borgulovi zamítl použít odposlechy z pražského hotelu Ventana, který používal pro svá pracovní jednání lobbista Ivo Rittig. „Vzhledem k pasáži rozhodnutí Ústavního soudu je zřejmé, že rozhodně nelze analogicky rozšiřovat limitované podmínky zásahů do lidských práv a svobod, narušovat mimo rámec zákona ochranu nedotknutelnosti obydlí a s tím spojená práva na soukromí, kdy k prolomení této ochrany může ze strany veřejné moci docházet zcela výjimečně a v intencích zákona. Z tohoto vyplývá, že tento důkaz záznamem tzv. prostorového odposlechu je třeba vyloučit z úvah směřujících ke zjištění skutkového základu věci,“ konstatoval soud.

Když státní zástupce argumentoval ustanovením řádu, který zakotvuje generální použitelnost důkazů, soud jeho argumentaci nevyslyšel. Český trestní řád podle soudu – na rozdíl od některých zahraničních úprav – neobsahuje kromě jednoho paragrafu žádné další tzv. vylučovací klauzule, v nichž by byl výslovně stanoven výčet všech případů nepřípustných (zakázaných, neúčinných či nepoužitelných) důkazních prostředků, postupů a úkonů. „Jejich nepřípustnost pak lze dovodit výkladem zejména z konkrétních ustanovení, mezi nimiž komentář výslovně uvádí ustanovení § 158d odst. 10 tr. řádu s tím, že záznam pořízený při sledování osob a věcí a připojený protokol nelze použít v jiné trestní věci bez splnění podmínek zde uvedených,“ vysvětlil soud.

A pokračoval: „Ač se nalézací soud snaží vystříhat hodnocení těch důkazů, které neprovedl při hlavním líčení, vzhledem k vyjádřením státního zástupce a obsahu obžaloby považuje za vhodné uvést, že obsah záznamů tzv. prostorových odposlechů z hotelu Ventana je senátu nalézacího soudu znám, a soud si dovoluje, právě v kontextu zejména mediálních prohlášení státního zástupce, vyjádřit stanovisko, že i kdyby procesně tento důkaz připustil, neměl by tento důkazní prostředek, pokud by byl proveden, vliv na konečné rozhodnutí soudu o žalovaných skutcích. Důkazní hodnota, kterou tzv. prostorovým odposlechům z března 2012 přisuzuje státní zástupce, která je seznatelná z odůvodnění obžaloby a jeho vyjádření před soudem, totiž neodpovídá obsahu těchto záznamů.“

Soud zamítl i jiný navrhovaný důkaz, sledování korespondence advokátní kanceláře MSB Legal, která byla blízká lobbistovi Ivo Rittigovi. „Rovněž záznamy ze sledování korespondence a zásilek MSB Legal z jiné trestní věci, přičemž se jedná o záznamy z let 2014 – 2015, by nemohly přinést nic nového ke zjištěnému skutkovému ději a v případě jejich provedení by neměly žádný vliv na rozhodnutí soudu o souzených skutcích.“

Text vyšel na Ekonomickém dneíku, pokračování čtěte zde >>>

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud