Rozvody u notáře? Češi by to uvítali, jsme připraveni, říká šéf komory Radim Neubauer | info.cz

Články odjinud

Rozvody u notáře? Češi by to uvítali, jsme připraveni, říká šéf komory Radim Neubauer

Agenda notářů by se mohla do budoucna rozšířit. Debatuje se například o tom, zda by nemohli rozvádět manželství. „Jde to ve Španělsku, ve Francii, v Řecku nebo v Pobaltí. Snižuje se tak i zátěž soudů. Existuje několik průzkumů, podle nichž by to lidé uvítali i u nás. Většina z těch, kteří si rozvodem prošli, nerozumí důvodu jít k soudu, když se sami dohodli a o nic se nesoudí, říká pro INFO.CZ prezident Notářské komory ČR Radim Neubauer. V obsáhlém rozhovoru ale došlo i na další témata. Třeba to, že notáři chudnou. „Představa, že notářský úřad je licence na tištění peněz, je zcela lichá,“ odhaluje Neubauer.

Co teď nejvíce jako notáři řešíte?

Aktuální situaci mohu popsat ve dvou rovinách. Ta první se týká přesunu služeb do online prostředí. My jako notáři elektronizaci podporujeme, protože využití technologií, které minulé generace neměly, usnadní veřejnosti běžný život – lidé nemusí trávit čas obíháním úřadů.

Ale v jednom zásadním momentu je to dvousečná zbraň, a to při ověřování identity. Třeba založit s.r.o online je usnadnění startu podnikání, ale protože nevíme, kdo skutečně za společností bude stát, obáváme s nárůstu počtu bílých koní, účelově založených firem, podnikatelů s bydlištěm hlášeným na městském úřadě a nárůstu šedé ekonomiky a tím zhoršení podnikatelského prostředí a nárůstu nákladů pro stát. Proto voláme po zachování kroku ověření identity u státem pověřené osoby.

A v druhé rovině jsou to naše interní komplikace. Obsadit notářské úřady v menších městech a příhraničních oblastech je čím dál složitější. O lokality není zájem, navíc třeba v dědickém řízení roste administrativa, což je také dost nepopulární. Zvyšuje se tak počet úřadů, které fungují jen ve složení jeden notář a jedna zapisovatelka, a výjimkou není úřad, kde je notář zcela sám. Zkrátka nemáme dostatečný počet notářských koncipientů a kandidátů, kteří by byli schopni v těchto regionech úřady převzít. Vypisujeme sice opětovně konkurzy, ale v tomto je situace opravdu složitá.

Co s tím?

Jednou z možností je větší informovanost o službách notářů. Lidé mají notáře nejvíc spojeného s dědictvím a závětí, ale že se jim může vyplatit si u něj nechat sepsat nebo zkontrolovat smlouvu o koupi bytu, většinou neví. Přitom zásadní přidaná hodnota je to, že notář není advokát. Vysvětlím to na příkladu. Když kupujete od realitky dům a makléř vám poví, že smlouva je OK, protože už ji viděl advokát, zpozorněte! Je to jejich advokát. A vy jste v tu chvíli protistrana. Oproti advokátovi notář je nestranný, upozorní na případná rizika ze smlouvy vyplývající a ještě vám sdělí související kroky, které vám jako kupujícímu zákon ukládá. To je ta služba občanům, proto nás stát delegoval.

Naši agendu bychom samozřejmě směrem k lidem rádi rozšířili. Vždy to musí ale vycházet z toho, co děláme, tj. zakládání firem, sepisování listin, ověřování skutečností a vedení evidencí.

Dále je tu otázka notářského tarifu, který nám určuje ministerstvo. Mnohé položky totiž mají svůj původ třeba v roce 1993, tedy z předchozího tarifu, nebo z roku 2001, kdy došlo k přijetí nového tarifu. Nastavené odměny tak nejsou pro všechny právníky, tedy potencionální notářské kandidáty, atraktivní.

A pro budoucnost nastavujeme již zmíněnou nezbytnou digitalizaci a elektronizaci. Na jednu stranu jsme velmi daleko, už dlouho máme možnost vydávat elektronické stejnopisy notářských zápisů, v notářském řádu máme zakotvený přístup do základních registrů. Všechny evidence, které vedeme, týkající se třeba závětí nebo manželských smluv, jsou dostupné elektronicky. Chceme jít ale ještě dál.

Brzy dojde v rámci Evropské unie k schválení takzvaného balíčku práva obchodních společností. Ten zavede povinnost pro státy do dvou let přizpůsobit legislativu tak, aby bylo možné zakládat společnosti s ručením omezeným i bez fyzické účasti člověka u notáře. Musíme se tak připravit třeba na situace, kdy dva společníci budou sedět u nás v kanceláři a třetí bude online třeba ve Španělsku.

Co všechno to pro notáře znamená?

Musíme vybudovat zabezpečený kanál pro elektronickou telekonferenci, abychom mohli zajistit totožnost účastníků jednání. Naše představa je taková, že využijeme i nové občanské průkazy s elektronickými čipy a základní registry. Ale samozřejmě také musíme změnit i naše myšlení. V Rakousku už takováto pravidla fungují, máme se tak kde inspirovat. Otázkou ale je, jak to bude využívané. Založit společnosti totiž není stejné jako si třeba koupit spotřební elektroniku. Lidé se o tom chtějí pobavit, mají právní otázky. Každopádně je to výzva. 

Je to ale cesta správným směrem?

Bez pochyby, ale samozřejmostí bude volba účastníka, zda úkon provede v listinné podobě nebo elektronicky. My tu výzvu rádi přijímáme, naše poslání je služba občanům. Musíme ale věnovat extrémní pozornost zjištění totožnosti toho, kdo konkrétní právní krok činí. Už z dědických řízení a z ověřování třeba víme, že občanské průkazy či platební karty starších lidí často drží jejich děti, které za ně činí různá podání a platí na internetu. Máme tedy obavy, aby nedocházelo ke zneužívání totožností. I směrnice počítá s tím, že pokud vznikne pochybnost ohledně krádeže identity, budeme mít možnost člověka osobně pozvat.

Jak dlouho dnes vlastně založení například společnosti s ručením omezeným v praxi trvá?

U notáře založíte s.r.o. za jeden jediný den a hned podnikáte, nepotřebujete žádné prostředníky pro přeprodej hotových firem. Jenže lidé toto většinou neví a věří tomu, že je to komplikované, drahé a stojí to čas. Třeba Piráti říkají, že u nás založení společnosti trvá 25 dní, vycházejí ze zprávy Doing Business Světové banky. Metodika Světové banky je založena na modelovém příkladu, v němž se na vyřízení každého dokumentu počítá jeden celý den, v praxi tomu tak ale není. Navíc studie počítá 17 dní na registraci k DPH a takto vznikne 25 dní, to je ale chiméra. 

Lidé by o tom, že jsme v Evropě v tomto ohledu na špičce, měli vědět. Už jsem o tom jednal s ministerstvem průmyslu a obchodu, které má tuto agendu v gesci, byli jsme také u premiéra. Také jsme jednali i na Generálním finančním ředitelství, zda by nebylo možné provést registraci k DPH u nás. Finanční správa ale nechce na systému nic měnit. Přitom každá společnost, která prodává ready-made firmy, vám nabídne i ty registrované k DPH. Stojí ne 20 tisíc, ale 100 tisíc. Ale kdo chce dělat velké karuselové obchody, takovýto náklad vydá. Myslet si tedy, že tímto něčemu takovému zabráníme, je liché, zvláště když existuje např. kontrolní hlášení.

S ministerstvem průmyslu a obchodu teď připravujeme společnou iniciativu a osvětu. Chtějí vylepšit Portál občana, živnostenské oprávnění půjde získat ještě rychleji.

Jak budete dále využívat napojení na základní registry?

Slibujeme si od toho i to, že dojde k vylepšení stávajících evidencí, které vedeme a které teď na registry napojeny nejsou, změny je tam tak třeba dělat manuálně a aktivně. Zejména u rejstříku manželských smluv by se měla promítnout jakákoliv změna v evidenci obyvatel. Nebude vadit, že si někdo změní jméno, zautomatizuje se to. Dopad bude nejlépe vidět u exekucí, kdy exekutoři v případě existence manželské smlouvy nenařizují zabavení majetku druhého manžela.

Pokud jde o manželství, tématem posledních týdnů je i zvažování možnosti, zda by je notáři nemohli rozvádět. Uvažuje o tom ministerstvo spravedlnosti. Jak se k tomu stavíte?

Toto téma sledujeme už několik let v rámci našich vazeb na evropská notářství, v Evropě totiž tento trend existuje. Jde to ve Španělsku, ve Francii, v Řecku nebo v Pobaltí. Snižuje se tak i zátěž soudů. Existuje několik průzkumů, podle nichž by to lidé uvítali i u nás. Většina z těch, kteří si rozvodem prošli, nerozumí důvodu jít k soudu, když se sami dohodli a o nic se nesoudí. Notářská komora se tak této agendě nebrání, zapadá to do role notáře.

Mělo by se to tedy týkat manželů, kteří mezi sebou vše vyřeší smírčí cestou?

Přesně tak, jde o nesporné rozvody. Možné je i to, co nedávno zaznělo, tedy že by šlo o bezdětná manželství. Soud by se měl zaměřit spíše na sporné věci. 

Neroste pak ale rozvodovost, když je to jednodušší?

To nás také zajímalo a zkoumali jsme to například v Řecku, kde jdou nesporné rozvody jen u notářů. K vyšší rozvodovosti toto pravidlo ale nevede. Když se nad tím zamyslíme, manželství je smlouva a není důvod, proč bychom si měli myslet, že bude fungovat, když ztížíme možnost jejího zrušení. Navíc mohou existovat různé pojistky, aby se lidé třeba nemohli pohádat a ihned manželství ukončit. Například, že manželé přijdou k notáři, ale než dojde k jejich rozvedení, bude muset uplynout měsíční lhůta, aby případné emoce ochladly.

Vraťme se k notářskému stavu. Kolik vás v současnosti je?

Přesně 446. Loni došlo na žádost Notářské komory ke zrušení třech úřadů. Pravidelně sledujeme výkonnost a agendy notářů ve všech oblastech, kvartálně odevzdávají statistiky. 

V jakých regionech je situace nejhorší?

V příhraničí, typicky jsou to Sokolov, Mariánské Lázně, Cheb, Karlovy Vary, některé oblasti na severu Moravy. Jde o oblasti, kde je velké množství exekucí a insolvencí. Napříč republikou platí, že více než jedna třetina pozůstalostních řízení je zastavena kvůli tomu, že zemřelý zanechal majetek žádné nebo nepatrné hodnoty. V takovém případě je odměna notáře 400 korun, nepokryje tedy ani náklady, které má notář s vyřízením této záležitosti.

V příhraničních oblastech je ale další třetina řízení buď předlužená a v insolvenci mohou být také dědici. I když notář odměnu vyúčtuje, nikdo mu ji nezaplatí. A notář odvede ještě DPH, zaplatí tak sám za to, že tuto věc projednal. A pokud jde o poslední třetinu věcí v příhraničí, tak ani tam není odměna notáře většinou nijak výrazná. Kvůli tomu, že hodnoty nemovitostí jsou zlomkové třeba oproti velkým městům.

Notář tak nemá ani na to, aby pořádně zabezpečil činnost svého úřadu. Navíc v těchto regionech často není obchodní agenda, nesídlí tam totiž společnosti. Notáři jsou pak nuceni jezdit napříč republikou, aby nějak svůj úřad dotovali. Primárně je pak problém, že se v těchto oblastech nedaří najít jejich zástupce. Představa, že notářský úřad je licence na tištění peněz, je zcela lichá. Nemožnost obsazení úřadů mi dává za pravdu, ten, kdo se o věc zajímá, si to zjistí. Je třeba si uvědomit, že notář nemůže mít jiný zdroj příjmů, s výjimkou umělecké, pedagogické činnosti apod.

Předpokládám, že i tam, kde se notář dobře neuživí, ale musí působit…

Nechceme, aby lidé museli cestovat za notářem třeba 100 kilometrů. Místa na menších městech tak chceme držet stůj, co stůj. Už jsme se bavili o propagaci, nových agendách i odpovídajícímu notářskému tarifu. V současnosti tak probíhají intenzivní jednání s ministerstvem spravedlnosti, při nichž dokládáme a transparentně ukazujeme, co jaká agenda obnáší. A věříme, že se nám podaří některé položky, které se 26 let nijak nepohnuly, upravit, aby odvedené práci odpovídaly.

V souvislosti s novým občanským zákoníkem se mluvilo o tom, že řada notářů chtěla skončit. Probíhá u vás generační obměna?

Je to tak, část notářů odešla už před účinností nového občanského zákoníku, kvůli tomu, že nebyla schopna účastníkům nabídnout stejnou jistotu, na jakou byli dříve zvyklí. Po účinnosti odešla další část notářů, protože zjistila, že tomu tak skutečně je. Zbytek se s tím musel popasovat. Obměna, která začala v roce 2010, tak neustále pokračuje. Ročně tedy musíme pořádat zhruba 30 konkurzů. 

Ročně se tak vymění nějakých sedm procent notářů?

Přesně to vyčíslit není jednoduché, na volné úřady se totiž hlásí i stávající notáři, kteří se chtějí přesunout do větších měst. Ale takto by to mělo fungovat, platí to např. i v Německu či v Rakousku. Notář začíná na menším městě, kde se agendu v menším měřítku naučí a postupně se posouvá. Nelze tak říct, že každý konkurz znamená příchod nového člověka do profese. Ale úřady většinou získávají mladší lidé.

Největší zájem je o Prahu?

Je to tak, i když třeba když jsem se já ucházel o úřad, zájemců bývalo 17 až 20. Nyní se do jednoho konkurzu přihlásí čtyři nebo pět lidí. I tady zřejmě dochází kandidáti. O větší města je ale vždy větší zájem. Je tu více práce a také tam zůstává po studiu více kandidátů. Po Praze je největší zájem o Brno, Plzeň a obecně krajská města. Věříme ale, že by situaci mohla pomoci třeba i nová akreditace studia na pražské právnické fakultě.

Příští rok vás čeká volební sněm. Budete svou pozici obhajovat?

Bavili jsme se o tom s panem viceprezidentem a shodli jsme se, že bychom chtěli dát naše funkce k dispozici až ve chvíli, kdy budeme mít pocit, že jsme notářství něco dali. Notářství má stále co nabídnout a tato tradiční instituce má své místo i v dnešní době. O tom chceme přesvědčit i veřejnost. Zatím si spíše myslíme, že věci udržujeme, řešíme aktuální problémy a notářství se nám podařilo uchránit před různými vlivy a zásahy.

Naše uvolnění z funkcí bychom také avizovali s větším odstupem, což jsme neudělali. Pokud bychom ale viděli někoho, kdo by se o tyto funkce hlásil a notáři by v něj měli důvěru, neměli bychom problém dát funkce k dispozici. Když jsem prezidentství přebíral, dělal jsem to s tím, že chci notáře přiblížit lidem.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí 1. dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí 2. dílu

Game of Thrones s08e03 - shrnutí 3. dílu

Game of Thrones s08e04 - shrnutí 4. dílu

Články odjinud