S Fialou počítám jako s pravou rukou, výběr nových soudců svěřím kolegům, říká Angyalossy | info.cz

Články odjinud

S Fialou počítám jako s pravou rukou, výběr nových soudců svěřím kolegům, říká Angyalossy

Nový předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy popisuje v druhé části rozhovoru pro INFO.CZ, jak v této instituci přistoupí k personáliím, zda plánuje vystupovat navenek za justici jako takovou i to, jak by chtěl spolupracovat s předsedy Ústavního soudu Pavlem Rychetským a Nejvyššího správního soudu Michalem Mazancem. „Vyvstane-li v justici problém, špičky justice, tedy předseda Ústavního soudu a předsedové obou nejvyšších soudů, by měli být jednotní,“ říká Angyalossy.

Jak bude vypadat vaše spolupráce s místopředsedou Nejvyššího soudu Romanem Fialou, kterému zbývá do konce mandátu zhruba půl roku?

Nemám důvod cokoliv měnit, odebírat mu nějaké agendy, nebo naopak přidávat. Domluvili jsme se, počítám s ním jako se svou pravou rukou. Vycházíme spolu už léta dobře, dalo by se říci, že jsme přátelé. Budeme pokračovat, jen v jiných pozicích než doposud.

Na Nejvyšším soudu rovněž probíhá postupná generační obměna soudců. Kolika lidí se nyní týká?

V letošním roce skončí kvůli dosažení věkové hranice 70 let čtyři kolegové, ale víme o tom dlouhodobě. Na Nejvyšším soudu působí na odborných stážích soudci z jiných soudů, vzájemně se tak poznáme. A s nimi a s jejich mateřskými soudy předjednáváme případné trvalé přeložení. Řeší se to tak kontinuálně a běžně.

Jste už s někým konkrétním domluvený, že by se mohl stát novým soudcem Nejvyššího soudu? Nebo máte v hlavě lidi, které byste takto rád na Nejvyšší soud pozval?

Konkrétní jména takto v hlavě nemám. Nechávám to, a doposud to tak bylo, především na předsedech obou kolegií. Ti mapují situaci a vytipovávají jednotlivé osoby. A pak už je to na domluvě s předsedy soudů, za Nejvyšší soud to budu předjednávat já, nebo pan místopředseda Fiala, zda nám tyto lidi uvolní. I stáže ale domlouvají prioritně předsedové kolegií a až jsou předjednané, zapojují se do toho vedení soudů, kterých se to týká.

Spekulovalo se o možném příchodu Libora Vávry poté, co mu skončí mandát předsedy Městského soudu v Praze. Vzhledem k jeho ohlášené kandidatuře na prezidenta Soudcovské unie je otázka, nakolik by to bylo aktuální, ale co byste tomu případně říkal vy?

Vím, že se o něm hovořilo, že by možná někdy přišel na Nejvyšší soud. Neznám ale aktuální situaci, jak se k tomu on staví. Ale tuto otázku primárně nechávám na předsedech kolegií, aby oni se domluvili. Je třeba se domluvit i s konkrétním senátem, do kterého by stážista přišel. Je to tak nutné zkonzultovat s řadou lidí, stejně tak s jeho mateřským soudem.

Jak v obecnější rovině hodnotíte pravidlo, které jsme zmínili a podle něhož musí soudce skončit v roce, v němž mu je 70 let?

U některých kolegů, kteří odcházeli jen kvůli věku, byla škoda, že jsme přišli o tak kvalitní a zkušené soudce. Mentálně i fyzicky na tom byli velice dobře, vzhledem ke své erudici by podávali ještě několik let plné a řekl bych až nadstandardní výkony. Ale tato hranice je nastavena zákonem a u nás je oproti jiným státům ještě vyšší, jinde jde o věk 64, 66 nebo 67 let.

Budete se z pozice autority předsedy Nejvyššího soudu snažit dosáhnout v tomto změny? Soudcovská unie rovněž prosazuje institut emeritního soudce, který by umožnil dočasné navrácení se do funkce v případě potřeby…

Pro to, abychom s hranicí hýbali nahoru, třeba na 75 let, nevidím prostor. Ani v okolních státech to není standardní. Justici by spíše mohlo pomoci zavedení institutu emeritního soudce. Pro soudnictví by bylo velice přínosné mít možnost, třeba kvůli personálním problémům, povolat dočasně soudce, kterým v činnosti brání jen datum narození. Aby se zpět dostali do procesu, nechce hodně. Určitě tu myšlenku podporuji. Tuto otázku otevřela i paní ministryně spravedlnosti v souvislosti s pandemií koronaviru. Pokud to bude možné, budu se s ní o tom bavit. Chci se s ní domluvit, nakolik tuto cestu vidí jako možnou a budu velice rád nápomocen k tomu, aby se institut emeritního soudce zavedl.

Tím se dostáváme k obecnějšímu tématu. Někdy se mluví o tom, že ve chvíli, kdy v České republice neexistuje Nejvyšší rada soudnictví, fakticky ji v některých případech suplují předsedové nejdůležitějších soudů. Kroutíte ale hlavou, nesouhlasíte?

Spíše bych řekl, že je to ministerstvo spravedlnosti. Historicky máme ministerský systém řízení justice, podobně jako v Německu či Rakousku. Tuto roli by mohla převzít Nejvyšší rada soudnictví, ale nevidím v současnosti příliš velké naděje, že by tady byla vůle až natolik sáhnout do zákonů a vytvořit u nás něco podobného. Spíše si tak myslím, že zůstaneme u ministerského řízení justice.

Mluví se ale o tom, zda to neznamená částečné ohrožení nezávislosti justice. Jak to vidíte?

Hranice může být tenká, to je pravda. Byť občas prosakují určité názory, kdo co ovlivňuje, nebo co by mohlo být ovlivnitelné, třeba přes rozpočty nebo ekonomickou stránku věci, nehrozí, že by ministerstvo zasahovalo do samotné práce justice natolik, aby ovlivňovalo kauzy. Věřím, že k tomu vůbec nedochází a pokud jsou někdy takové hlasy, tak je to možná hledání něčeho, u čeho je otázka, zda to vůbec existuje.

Přesto, navázali jste už s předsedou Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu užší spolupráci?

Chci navázat na velice úzkou, dobrou a prospěšnou spolupráci, kterou navázal s oběma předsedy již můj předchůdce, pan profesor Šámal. Chci v tom pokračovat. Domlouváme si termín, kdy se sejdeme, zatím k tomu ale ještě nedošlo.

Mířil jsem právě k tomu, zda mají předsedové vyšších soudů reprezentovat justiční stav jako takový.

Určitě je vhodné, pokud předsedové vyšších či nejvyšších soudních instancí vystupují k problémům jednotně. To je rozhodně žádoucí, justice by měla být jednotná a nikoliv rozpolcená. Nejde o vyjadřování se k politickým věcem, bavme se pouze o justici jako takové. Vyvstane-li v justici problém, špičky justice, tedy předseda Ústavního soudu a předsedové obou nejvyšších soudů, by měli být jednotní.

Jsou teď témata, která byste měli v této trojici prosazovat?

Vhodné by bylo, aby se intenzivněji pokračovalo v pracích na novém trestním řádu. Aby se trestní proces neříkám zjednodušil, ale aby se odstranily nedostatky starého trestního řádu. Tedy ve prospěch rychlosti a pružnosti řízení. Chci to rovněž probrat s paní ministryní, ověřit si v jaké fázi to je. Kvůli pandemii se to pozdrželo. Když nyní, doufejme, odezněla, by se v práci na něm mohlo pokračovat.

Mohli bychom mluvit i o justičních otázkách s ještě širším dopadem do společnosti. V posledních dnech se opět vyostřila situace v polském soudnictví. Předpokládám, že tady nic podobného nehrozí. Nebo jak to vidíte vy?

Věřím, že u nás nic takového nehrozí. V rámci naší justice máme dost silné osobnosti, které by něco takového nepřipustily. Uvidíme, jak se situace v Polsku bude vyvíjet dál. Pečlivě ji sleduji, uvidíme, jak se k tomu postavíme v rámci Sítě předsedů Nejvyšších soudů Evropské unie. Musíme ale své postupy a stanoviska nejprve zkoordinovat.

Osobně máte poměrně blízko k Maďarsku, jak byste zhodnotil tamější situaci v justici?

Byly tam problémy mezi Nejvyšší soudcovskou radou a zbytkem justice. Ona se přisvojovala trochu více a zásadnějších kompetencí, než měla. Ale nakolik mám informace od svých kolegů a známých, situace se tam postupně zlepšuje. Došlo tam k několika personálním změnám, předpokládám, že menší krizi, kterou tam justice měla, už překonala.

Když se vrátíme na začátek, říkal jste, že byste chtěl poměrně výrazně zvýšit důvěru v Nejvyšší soud. Pokud to všechno shrneme, jak?

Osvětou, sjednocováním judikatury. Vím, že se něco podobného podařilo slovinským soudům. Chci se jimi inspirovat, to pozitivní vybrat pro nás a zkusit něco takového i tady. Mentálně, naturelem i jazykově jsme si se Slovinci velice blízcí.

Pokud bych vás měl popsat jedním slovem, řekl bych realista. Souhlasil byste s tím?

V první řadě mě musí hodnotit ti druzí, kteří mě znají. Ale je pravda, že jsem nikdy nebyl snílek a vždy jsem se držel reálu.

První část rozhovoru s Petrem Angyalossym najdete zde.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud