Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Samková za proklínání tureckého velvyslance dostala pokutu. A co svoboda projevu? Komentář V. Bucherta

Samková za proklínání tureckého velvyslance dostala pokutu. A co svoboda projevu? Komentář V. Bucherta

Česká advokátní komora potrestala advokátku Kláru Samkovou za slova, kterými „proklela“ tureckého velvyslance Ahmeta Bigaliho, který je akreditovaný v České republice. Komora tvrdí, že Samková se nezachovala čestně, slušně a důstojně, jak to popisují etická pravidla profesionálního chování advokátů. Přestože nejsem ani právník, ani advokát, dovolím si upozornit na některé společensko-politické aspekty této kauzy.

Klára Samková je dlouhé roky známá kvůli některým razantním prohlášením. Ta vyplývají z jejího psychologického ustrojení. Jak by se lidově řeklo, je to „žena od rány“. To ale neznamená, že by jen tak povídala nějaké nesmysly. Podívejme se proto, co se při „prokletí“ tureckého diplomata vlastně stalo.

I nesprávný názor je názor

V květnu 2016 Samková v Poslanecké sněmovně na semináři „Máme se bát islámu?“ kromě jiného řekla: „Islám si osobuje právo budovat paralelní právní systém,“ prohlásila advokátka a to bychom podle ní neměli v žádném případě dopustit. Řekla, že samotná podstata islámu by měla být označená za zločinnou. „Islám je stejný jako nacismus, fašismus a komunismus. Je státní zločinnou a zločineckou ideologií,“ prohlásila. „Jste na cestě vrahů, nezbude po vás nic, název vašeho náboženství bude vyslovován s odporem,“ dodala ještě.

Turecký velvyslanec Bigali po projevu Samkové na protest společně s dalšími diplomaty opustil sál, advokátku posléze obvinil z urážky islámu a vyzval k jejímu stíhání. Na podporu Samkové se pak v červnu 2016 sešlo několik desítek lidí před tureckým velvyslanectvím a advokátka tam na adresu velvyslance Ahmeta Bigaliho emotivně prohlásila: „Proklínám vás, proklínám vás, proklínám vás. Umřete dřív, než zplodíte syny, a umřete beze cti.“ Dovolávala se u toho příkladů českých žen z historie. „Budete-li zasahovat do našich věcí, pošleme na vás své syny,“ pohrozila.

Celý komentář naleznete na Reflex.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1