Sbírat podpisy na volbu prezidenta lze už teď, čekat na její vyhlášení není nutné, říká Wintr | info.cz

Články odjinud

Sbírat podpisy na volbu prezidenta lze už teď, čekat na její vyhlášení není nutné, říká Wintr

Pokud se předčasně uvolní úřad prezidenta republiky, většina jeho pravomocí přechází na předsedu vlády a předsedu Poslanecké sněmovny. Do 90 dnů se pak konají nové volby, což je šibeniční termín zejména pro zájemce o prezidentský úřad, kteří chtějí svou kandidaturu založit na sběru podpisů. Jak ale v rozhovoru pro INFO.CZ analyzuje docent Jan Wintr z pražské právnické fakulty, ten může začít daleko dříve, klidně i okamžitě: „Působilo by to ale zvláštně. V zákonu o volbě prezidenta republiky je navíc komplikace spočívající v tom, že petiční archy musí obsahovat rok konání prezidentské volby.“

Co se z hlediska práva děje ve chvíli, kdy se předčasně uvolní úřad prezidenta?

Musí se řešit dva problémy. První je co nejdříve vyhlásit a zorganizovat novou volbu prezidenta. Druhý spočívá v tom, kdo bude vykonávat pravomoci prezidenta do té doby, než bude zvolen a neujme se úřadu nový prezident. Pokud jde o ten první problém, Ústava stanoví, že volbu vyhlašuje předseda Senátu nejpozději 90 dnů před jejím konáním, ale uvolní-li se úřad prezidenta, vyhlásí předseda Senátu volbu prezidenta nejpozději do 10 dnů poté a nejpozději 80 dnů před jejím konáním. Volba se tedy musí konat opět do 90 dnů od uprázdnění úřadu. 

Pokud jde o náhradní výkon pravomoci, v podstatě lze říci, že ty, které má prezident samostatně, přecházejí na předsedu Poslanecké sněmovny a ty, které má kontrasignované, kde se vyžaduje spolupodpis předsedy vlády, vykonává sám předseda vlády. Vychází to z článku 66 Ústavy, některé pravomoci tam ale nejsou.

Ty po oněch 90 dnů nevykonává nikdo?

Nejsou vykonávány. Chybí například jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu, to asi počká. Na předsedu Poslanecké sněmovny nepřechází ani pravomoc udělovat milost, v dané době se tak neudělují, může je udělovat nový prezident. Vynecháno je například i vetování zákonů či jejich podepisování, stejně jako jmenování prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Tam se vychází z toho, že se má shodnout prezident s Poslaneckou sněmovnou. Pokud by tuto pravomoc převzal předseda sněmovny, mechanismus vzájemné kontroly by zmizel. 

Pokud jde o pravomoci, které vykonává předseda vlády, chybí tam pravomoc jmenovat a povyšovat generály. I o tom si patrně ústavodárce myslel, že to počká. 

Na předsedu vlády přecházejí takzvané kontrasignované pravomoci. O jejich výkonu už rozhoduje sám, nebo je potvrzuje celá vláda?

Rozhoduje o nich sám. Kontrasignace je v Ústavě koncipována tak, že rozhodnutí prezidenta spolupodepisuje předseda vlády nebo jím pověřený člen vlády, a odpovídá za ně pak vláda. Různí premiéři k tomuto přistupují různě, převažuje ale, myslím, postoj, že ve vládě tyto věci neprojednávají. Vláda sice za takové rozhodnutí odpovídá, ale politicky. Poslanecká sněmovna ji za to například může vyslovit nedůvěru, tuto odpovědnost nelze ale číst jako trestněprávní. To by byla kolektivní vina, která je našemu právu zcela cizí. V úvahu tak připadá případná trestněprávní odpovědnost pouze toho, kdo danou věc spolupodepsal.

V rukou předsedy vlády se tak na omezenou dobu koncentruje velká moc. Ve veřejném prostoru se již objevují různé konstrukce. Čistě v teoretické rovině, pokud by Andrej Babiš v určité době vykonával prezidentské pravomoci týkající se trestního stíhání či amnestie, mohl by je sám použít ve svůj prospěch? Městské státní zastupitelství v Praze jeho trestní stíhání sice zastavilo, ale celou věc ještě řeší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Máme něco takového vůbec řešit?

Teď trestně stíhaný není. Sebeamnestie je právně sporná, bylo by pak zajímavé sledovat, jak by se k tomu stavěly soudy. Zda je možné i omilostnění sebe sama, nebo je to už zneužití pravomoci. Nepodezříval bych ale Andreje Babiše, že by si sám chtěl dát milost. 

Ta pravomoc ale přechází. Jde však asi o nedůslednost ústavodárce. Článek 66 Ústavy byl vždy sporný, nebylo jasné, zda se při přijímání Ústavy neposunula některá písmena a zda původní záměr nebyl vyloučit některé jiné pravomoci. 

To, o čem se teď bavíme, vlastně vzniklo v roce 2012 zavedením přímé volby prezidenta. Dříve byly všechny druhy milosti samostatnou pravomocí prezidenta, která podle původního znění Ústavy nepřecházela na předsedu Poslanecké sněmovny. V roce 2012 ale došlo k převedení abolice, tedy rozhodnutí nezahajovat trestní stíhání či nepokračovat v něm, jako citlivé věci do kontrasignovaných pravomocí. Výčet v článku 66 se však nezměnil, což je teď nelogické. Klasickou milost nemůže udělit nikdo, abolici sám premiér. Myslím, že tohle se nechtělo a v roce 2012 se to jen přehlédlo. 

Prezidentské volby musí proběhnout do 90 dnů od uvolnění úřadu. To by patrně vyřadilo některé kandidáty, kteří chtějí svou kandidaturu založit na podpisech občanů…

Skutečně je tam tento problém. Moc nevím, co se s ním dá dělat. Na sbírání podpisů je od vyhlášení voleb 14 dnů, poté musí prezidentský kandidát odevzdat kandidátní listinu. Můžeme mluvit také o tom, že má kandidát 24 dnů, pokud si tedy všimne, že se prezidentský úřad uprázdnil. 

Možné tedy je, aby zájemce o prezidentský úřad začal sbírat podpisy ještě před oficiálním vyhlášením voleb?

To je možné. Dokonce je možné si sbírat podpisy „do zásoby“.

Tedy začít třeba už teď?

Začít už třeba teď. Působilo by to ale zvláštně. V zákonu o volbě prezidenta republiky je navíc komplikace spočívající v tom, že petiční archy musí obsahovat rok konání prezidentské volby. Pokud bychom počítali s tím, že se prezidentský úřad uprázdní podle pravidelného běhu věcí v roce 2023, nic nebrání tomu už teď začít sbírat podpisy s archem nadepsaným rokem 2023. Riskujeme ale pak to, že se do té doby změní zákon, vymyslí se další podmínka, například potřeba sbírat o lidech další údaj, a listiny pak budou k ničemu. 

Pokud by chtěl někdo spekulovat na předčasné uprázdnění prezidentského úřadu, musí na archy vypsat rok, v němž očekává, že bude prezidentská volba. Ponese pak ale i náklady toho, že bude veřejně známo, že toto chystá. 

Pokud se ale vrátíme k tomu, že se petiční archy musí odevzdat 66 dnů před volbou a sběr podpisů začne až v okamžiku uprázdnění úřadu, je to velmi málo času. Kandidáti, kteří dokážou sehnat podporu 20 poslanců či 10 senátorů, jsou tak v této situaci extrémně zvýhodněni.

Zdůrazněme znovu, že se o předčasném uvolnění prezidentského úřadu bavíme pouze v teoretické rovině, protože daná ustanovení současné Ústavy se v praxi ještě nikdy nepoužila…

Je to tak. Pokud jde o dějiny samostatné České republiky, všichni naši prezidenti dokončili všechna svoje funkční období. Máme za sebou dvě pětiletá období Václava Havla, dvě pětiletá období Václava Klause a jedno pětileté období Miloše Zemana. Tyto problémy se neřešily. 

Nikdy se neuplatnilo ani pravidlo řešící situaci, kdy prezident není schopen vykonávat svůj úřad. Víme sice, že například prezident Havel byl na operaci v nemocnici, ale přechod pravomocí je vázán na usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu. A k tomu v dějinách České republiky nikdy nedošlo.

Toto usnesení by se schvalovalo prostou většinou?

Prostou většinou, ale souhlasit musí obě komory Parlamentu.

V dané situaci, kdy prezident není schopen vykonávat úřad a pravomoci přecházejí, patrně není omezeno, na jak dlouho se tak děje. Může se tak například stát, že prezident nebude úřad vykonávat několik let a aniž by došlo k prezidentským volbám, budou jeho pravomoci vykonávat zejména předseda vlády a předseda Poslanecké sněmovny?

Ano, je to tak. Pokud prezident neodstoupí, a jsou v zahraničí takové případy, že ze zdravotních důvodů odstoupit nemůže, vykonávají tyto pravomoci předseda vlády a předseda Poslanecké sněmovny. Bližší úprava k tomu neexistuje. 

Ale Poslanecká sněmovna a Senát se mohou kdykoliv usnést, že prezident již úřad vykonávat může či se toho může domáhat prezident u Ústavního soudu. Dovedu si také představit, že usnesení bude předem obsahovat termín, na jak dlouho pravomoci přecházejí, například ve chvíli, kdy by byl prezident na dlouhé zahraniční soukromé cestě.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud