Šéf Nejvyššího soudu Šámal pro INFO.CZ: Trestní právo musí na fake news reagovat, zákoník by se ale měnit neměl | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Šéf Nejvyššího soudu Šámal pro INFO.CZ: Trestní právo musí na fake news reagovat, zákoník by se ale měnit neměl

Šéf Nejvyššího soudu Šámal pro INFO.CZ: Trestní právo musí na fake news reagovat, zákoník by se ale měnit neměl

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, který je rovněž hlavním autorem trestního zákoníku, odmítá, že by se měl tento kodex kvůli fake news měnit. Trestní právo ale na ně reagovat musí. Profesoru Šámalovi se pak nelíbí nedávná slova předsedy Městského soudu v Praze Libora Vávry, podle kterého u fake news nefunguje hrozba trestem. „Ztotožnit se s jeho názorem by znamenalo popření základních principů individuální i generální prevence. Každý člověk, pokud respektuje alespoň základní morální hodnoty, má z trestu přirozenou obavu, byť tato obava může být u různých osob jiného charakteru a intenzity. Trest by měl být přiměřený, ale dostatečně přísný, aby skutečně od páchání takové trestné činnosti odradil,” uvedl pro INFO.CZ profesor Šámal.

Vyjádření předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala k otázkám ohledně trestního postihu fake news vám nabízíme níže v nezkrácené podobě:

„Na šíření tzv. fake news je bezesporu potřeba v trestně právní rovině zareagovat, neboť se s rozvojem sociálních sítí staly jedním z fenoménů moderní doby. Nemyslím si však, že bychom kvůli tomu měli hned měnit trestní zákoník, neboť zatím nejsem přesvědčen o tom, že bychom nevystačili s dosavadními obecnými skutkovými podstatami trestných činů, které na ně dopadají.

Právo má zůstat jednoduché a srozumitelné. Pokud se odborná veřejnost shoduje na tom, že přemíra zákonů škodí, pak při zaznamenání jakýchkoli nových trendů ve společnosti, jakými vytváření a šíření fake news jistě je, považuji za správné nejprve zvážit, jak tyto skutky vyhodnotit a případně postihnout prostřednictvím zákonných nástrojů, které už máme k dispozici. A zda i tresty, které přicházejí v úvahu, jsou i takovým skutkům odpovídající, neboť trestní právo představuje ultima ratio – poslední prostředek.

Proto není ke změnám trestního zákoníku v tomto směru zatím důvod. Fake news, pokud nejsou jen řetězovou zprávou neškodného charakteru, kam by snad mohla aktuálně spadat například „kampaň BFF“ na sociální síti Facebook, mohou být ve své podstatě buď poplašnou zprávou, pomluvou, popř. podněcují k nenávisti, například vůči skupině osob, nebo k omezování jejich práv a svobod, apod. Máme tedy dostatek možností, jak jejich vznik a šíření postihnout.

Reakcí v trestně právní rovině, kterou jsem měl v úvodu na mysli, je především zdůraznění principů generální prevence. Tou je jasný signál ze strany justice vůči veřejnosti, která by si měla uvědomit, že vytváření a další šíření těchto zpráv pravděpodobně povede k naplnění skutkové podstaty hned několik trestných činů.

Soudy by pak měly rozhodovat na základě legitimního očekávání, že výše uvedené chování může být v kontextu s výše jmenovanými trestnými činy právně postižitelné. Nejvyšší soud jako sjednocovatel judikatury bude  samozřejmě  činit totéž,  ale zmiňovaný fenomén je natolik nový, že nejprve se objeví v agendě projednávané nalézacími soudy, poté soudy odvolacími, než se následně cestou mimořádného opravného prostředku dostane před senáty Nejvyššího soudu. Tato forma páchání trestné činnosti je dokonce natolik nová, že vzhledem k naprostému minimu doposud takto stíhaných a soudům předkládaných věcí prozatím nelze ze strany Nejvyššího soudu utvářet definitivní stanoviska ani na základě sledování rozsudků soudů prvního stupně. Počet takto posuzovaných rozhodnutí by byl zřejmě minimální, nebyl by pro tuto chvíli dostatečně reprezentativní.

Rád bych zdůraznil, že jako součást právního systému Evropské unie bychom při podobných úvahách měli také pečlivě nastudovat, jakým směrem se ubírá v tomto ohledu evropská judikatura. Fake news šířené internetem překračují geografické hranice, proto vidím vzájemnou interakci při řešení tohoto problému na mezinárodní úrovni jako nanejvýš potřebnou.

Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra měl v této souvislosti nedávno na konferenci „Fake news a propaganda“ prohlásit, že: „Trestní právo nemůže z hlediska podobného problému, jako jsou fake news, fungovat prostě proto, že hrozba trestem nefunguje“. Ačkoli si Libora Vávry vážím, v tomto směru musím jeho názoru oponovat.

Ztotožnit se s jeho názorem by znamenalo popření základních principů individuální i generální prevence. Každý člověk, pokud respektuje alespoň základní morální hodnoty, má z trestu přirozenou obavu, byť tato obava může být u různých osob jiného charakteru a intenzity. Trest by měl být přiměřený, ale dostatečně přísný, aby skutečně od páchání takové trestné činnosti odradil.

Navíc trest je ve své podstatě záměrné působení újmy pachateli trestného činu spojené s jeho veřejným sociálně etickým odsudkem, čímž u ostatních fyzických a právnických osob se posiluje důvěra v patřičnou účinnost právních norem. Pokud se někdo dopustil pomluvy, šířil poplašnou zprávu, apod., nelze s podobným odůvodněním rezignovat na to, že jakýkoli trest stejně nebude účinný a proto raději netrestat. Nejvyšší soud a státní zastupitelství se v posledních letech snaží dokázat, že v mnoha případech je pro pachatele účinnějším, a z jeho pohledu i přísnějším trestem, například peněžitý trest anebo jiný alternativní trest, než jen odnětí svobody.

Často dochází k mylnému zjednodušení, že tvrdost trestu se odvíjí jen od délky uděleného trestu odnětí svobody. Samozřejmě, na druhou stranu, u recidivisty, tedy osoby více či méně sociálně narušené, je vše složitější a často u něho při trestání převažuje složka represivní, přesto však podle mého názoru ani u něj nelze na potrestání rezignovat, neboť nelze zjednodušeně tvrdit, že takového člověka nezajímá, jaký trest mu hrozí.

Stojí proto za úvahu při projednávání nového skutku takového recidivisty, s ohledem na to, že v minulosti nepodmíněný trest odnětí svobody opakovaně nesplnil svůj výchovný účel, přistoupit např. ke kombinaci vhodných sankcí a zejména jejich ukládání spojit s příslušnými probačními a jinými programy. Nepodceňujme v té souvislosti různé resocializační či rehabilitační programy, které se snaží asociální smýšlení recidivujících jedinců napravit a které se dosud v náležité míře právě u recidivistů u nás nevyužívají. Já osobně věřím, že mají, jak jsem se o tom přesvědčil i v zahraničí, smysl a mají výsledky, byť by bylo naivní očekávat stoprocentní účinek.“

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.