Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Šéfové advokátní komory ostře proti Michálkovi: situace je horší než za komunistů

Šéfové advokátní komory ostře proti Michálkovi: situace je horší než za komunistů

Návrh předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka na změnu daňového řádu, podle které by museli i advokáti poskytnout informace o svých klientech v případě podezření na daňové úniky alespoň ve výši 500 tisíc korun, vyvolal tvrdou reakci České advokátní komory. INFO.CZ má k dispozici otevřený dopis podepsaný předsedou komory Vladimírem Jirouskem a jejími místopředsedy Tomášem Sokolem a Robertem Němcem. „I komunisté, kteří advokáty rozhodně nemilovali, si netroufli advokátní mlčenlivost prolomit,” píší v něm.

Chystané změny v daňovém řádu vyvolaly ostrou debatu už na ústavně právním výboru Poslanecké sněmovny, další střety se očekávají při projednávání novely přímo ve sněmovně. Odpůrci těchto změn se obávají, že by stát mohl získat až příliš velké množství informací, které by byly zneužitelné.

Nová pravidla by podle návrhu předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka měla dopadnout i na advokáty: „Pokud je prioritou vlády ČR řádně vybírat daně, je nezbytné, aby měla finanční správa účinné nástroje vůči tomu malému počtu osob z řad advokátů a dalších odborných profesí, které se podílejí na legalizaci výnosů z trestné činnosti. Je v rozporu se zájmy České republiky a její suverenitou, aby Česká republika musela chránit německé a rakouské daňové příjmy, ale rezignovala na odpovídající ochranu daňových příjmů českého státního rozpočtu.“

„Chceme maximálně chránit soukromí občanů a současně nemůžeme zavírat oči před tím, že právní pomoc advokátů je v některých případech zneužívána k administraci či zakrývání trestné činnosti. Údaje si lze vyžádat pouze v kvalifikovaném případě podezření z daňových zločinů, konkrétně v případě podezření na daňové úniky ve výši přesahující půl milionu korun. Současně mám radost, že Ústavně právní výbor i díky hlasům Pirátů doporučil vyškrtnout z vládního návrhu předávání telefonních čísel a IP adres klientů bank libovolnému správci daně včetně např. obecního úřadu, který spravuje poplatky za psy,“ dodává Michálek.

Česká advokátní komora ale s jeho slovy nesouhlasí a výrazně se proti nim vymezila. Její šéfové tak rozesílají otevřený dopis, který má INFO.CZ k dispozici a přináší jej v nezkrácené a původní podobě:

Vážení,

obracíme se na Vás, jako čelní představitelé České advokátní komory, v situací, kterou dále popisujeme, a v níž jsme se se svými klienty, nynějšími i budoucími, ocitli zcela nečekaně a pro nás nepochopitelně.

Jde ochranu důvěrnosti informací sdělených klientem advokátovi a o zcela bezprecedenční snahu tuto důvěrnost velmi podstatným způsobem prolomit nebo možná fakticky zrušit. Bezprecedenční proto, že s ničím podobným se advokacie minimálně od roku 1945 nesetkala. I komunisté, kteří advokáty rozhodně nemilovali, si netroufli advokátní mlčenlivost prolomit.

Přivítali bychom, kdybyste zvážili, zda i Vaším prostřednictvím můžeme všem, fyzickým i právnickým osobám, dát na vědomí, že poměrně záhy se bude v Poslanecké sněmovně hrát o jejich právo na to, aby se mohli i nadále nerušeně a důvěrně se svým advokátem radit bez obav, že je bude pak muset na žádost státní moci udat.

Česká advokátní komora se zejména v poslední době setkává se snahou o zásahy do profesní povinnosti mlčenlivosti. Až dosud se však omezovaly na rovinu trestního řízení a zůstávaly vždy pod kontrolou soudní moci. V poslední době však tyto ataky souvisejí více s výkonem státní správy a to způsobem, který není přezkoumatelný žádným nezávislým orgánem, tedy, kde žádný soud ochranu lidských práv nehlídá a nekontroluje.

Že se skutečně o ochranu základních práv jedná, opakovaně konstatoval i Ústavní soud a Evropský soud pro lidská práva - základ institutu mlčenlivosti advokátů je v ústavně garantovaných právech na spravedlivý proces, na právní pomoc a na ochranu soukromí (jež v sobě zahrnuje právo na zachování lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a ochranu jména, dále ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života, jakož i právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě). Povinnost mlčenlivosti tedy vždy působí vůči třetím osobám. K tomu Ústavní soud konstatoval, že "zákonná povinnost mlčenlivosti svědčící advokátovi je povinností státem přikázanou, a tedy i obecně chráněnou”. (Srov. nález Ústavního soudu ze dne 21. 1. 1999, sp. zn. III. ÚS 486/98). Současně zdůraznil, že "jde nikoli o výsadu advokáta, která by měla založit exempci z obecně platného právního řádu, ale že se jedná o povinnost uloženou advokátovi v zájmu jeho klientely a pro její ochranu, a která v tomto smyslu a rozsahu požívá také příslušné ochrany.”(Tamtéž.)

V tomto duchu vystupovala Česká advokátní komora proti návrhu vlády ČR, jehož předmětem je novela daňového řádu předložená Poslanecké sněmovně pod číslem tisku 47, jímž se podle předkladatele transponuje do českého právního řádu Směrnice Rady (EU) 2016/2258. tzv. směrnice DAC 5.

Předmětem směrnic DAC (nikoliv pouze novely DAC 5) je zajistit, aby správní orgány členských zemí byly schopny komunikovat v oblasti správy daní mezi sebou, po přijetí směrnice DAC 5 jsou mezi tyto spolupracující orgány zahrnuty i orgány boje proti praní špinavých peněz, resp. jejich systém. Sama směrnice DAC 5 nijak nerozšiřuje oprávnění daňových orgánů požadovat po osobách povinných podle příslušných AML předpisů (předpisy zahrnující opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v případě České republiky jde především o zákon 258/2008 Sb.) sdělovat ještě nějaké informace správci daně, nýbrž má zajistit, aby si je orgány správy daně mohly získat v rámci vnitrostátních AML mechanismů, a to proto, že probíhající změny evropské legislativy v oblasti praní peněz obsahují i požadavek na samostatnost jednotek boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Zatímco dosavadní směrnice DAC byly do českého právního řádu promítnuty zákonem č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně některých zákonů, jehož předmětem je opravdu nastavení systému fungování spolupráce, zde předkladatel naznal, že by mu rozšíření pravomocí mohlo pomoci mnohem šířeji, než směrnice předpokládá, a tak navrhl obecné oprávnění správce daně získávat informace, které jsou podle AML předpisů spravovány, včetně těch, které v rámci kontroly klienta získávají advokáti jako povinné osoby podle AML předpisů. Jenže i tyto údaje jsou kryty povinností mlčenlivosti advokáta, jenž je prolomena až tehdy, pokud vyvstává podezření, že jde o obchod podezřelý právě z legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. Až teady jsou advokáti povinni tyto údaje hlásit k tomu zřízené jednotce (Finanční analytický úřad - FAÚ), případně při stejném podezření z druhé strany sdělit FAU k jeho žádost!i. Dlužno podotknout, že FAÚ tyto jevy trestně nestíhá, analyzuje je a snaží se zamezit finančním tokům, které jsou jejich obsahem.

Výsledkem diskuse v Poslanecké sněmovně byl kompromisní návrh poslankyně Prof. Válkové, který průlom do povinnosti mlčenlivosti omezoval tak, aby šlo o situace výjimečné a nezneužitelné, ať již jednou (finanční správa) nebo druhou stranou.

1. 3. 2018 však poslanci Ferjenčík a Michálek předložili svůj pozměňovací návrh, který pokud by byl přijat, což bohužel nelze vyloučit, znamenalo! by to velmi zásadní a zjevně protiústavní zásah do ochrany důvěrnosti informací sdělovaných advokátovi. Podle tohoto návrhu by advokátní mlčenlivost neexistovala v případě zjištění skutečností nasvědčujících tomu, že ze strany daňového subjektu, kterého se údaje a dokumenty týkají, nedošlo nebo nedojde ke splnění daňové povinnosti ve výši přesahující hodnotu 500 000 Kč“. Jinak řečeno, kterémukoliv finančnímu úřadu by stačilo požádat o jakoukoliv informaci o jakémkoliv klientovi s tím, že možná v budoucnu nesplní svoji daňovou povinnost, a advokát by poskytnutí žádané informace nemohl odmítnout. Jediným argumentem poslanců je otázka, proč by měla být prolomena povinnost mlčenlivosti jen pro mezinárodní správu daní a ne pro správu daní vnitrostátní.

Termíny jako správa daní, daňové úniky a další používaná terminologie spolu nijak nesouvisí. Správa daní totiž není boj s daňovými úniky. Správa daní je terminologicky postup s cílem správného zjištění a stanovení daně a zabezpečení její úhrady na zákonné úrovni a pokud možno v zákonném režimu. Nic více a nic méně. Účelem mezinárodní správy daní je v podstatě totéž, jen s využitím nástrojů, které by vlastní správa neměla, tyto nástroje směřují zejména ke zjištění tzv. zprostředkujících struktur a jejich skutečných vlastníků tam, kde se taková struktura nebo její vlastník nachází mimo hranice jurisdikce konkrétního daňového orgánu. To není nic, co by bylo jednoznačně použitelné jako nástroj běžné správy daně, a když už jsme u toho, ani poplatků a dalších plateb. !

Oproti tomu daňový únik je situace, kdy daňový poplatník uhradí daň nižší, než si správce daně představuje, ne vždy však jde o situaci nelegální. Nejde tak primárně ani o jednání, které je vnímáno jako trestné. Přesto by za takovýchto nejasných okolností měla být advokátní mlčenlivost prolomena bez jakékoliv možnosti obrany či soudní kontroly.

Výsledná situace, bude-li návrh přijat, bude kromě likvidace podstatné části advokátní mlčenlivosti znamenat i značný paradox. Na jedné straně bojujeme proti „šedé ekonomice“, ale zároveň stejná politická reprezentace navozuje platformu pro zónu „šedých služeb“, včetně těch právních. Bez ohledu na to, jestli si stávající klient advokáta, daňového poradce či notáře bude myslet, že jím připravovaný či realizovaný právní postup je či není v souladu s právem (povětšinou takto ani neuvažuje a teprve u advokáta se dozví, jak se věci mají), tak již z důvodu pouhé jistoty a po prvním případu, kdy bude advokát nucen udat svého klienta, se raději uchýlí do ilegality. Jinak řečeno, v mnoha případech nebude advokáta, který řekne: „Vážený kliente, tohle je za hranou …“.

JUDr.Vladimír Jirousek předseda České advokátní komory

Mgr.Robert Němec LL.M. místopředseda České advokátní komory

JUDr. Tomáš Sokol místopředseda České advokátní komory

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1