Senát může „zaříznout“ Gerlocha a blokovat ústavní soudce. Pomstí se Zemanovi za justici? | info.cz

Články odjinud

Senát může „zaříznout“ Gerlocha a blokovat ústavní soudce. Pomstí se Zemanovi za justici?

Spor bývalého předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy a prezidenta Miloše Zemana spojený s údajnou snahou o ovlivňování justice může vyvrcholit v příštích týdnech v Senátu. Už ve čtvrtek totiž rezignuje ústavní soudce Jan Musil a prezident by měl jako jeho nástupce navrhnout současného prorektora Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha. I když měl Gerloch mít podle šéfa horní komory Jaroslava Kubery dobré šance, rozhodovat se bude ve zcela jiné atmosféře, než se ještě nedávno zdálo. A nebylo by zase až tak překvapivé, kdyby se senátoři vymezili proti Hradu a prezidentova nominanta jako nového strážce Ústavy nakonec nepotvrdili.

Současná justiční kauza může mít řadu důsledků. Ty nejbližší patrně dopadnou na volbu nového ústavního soudce. INFO.CZ již v listopadu jako první informovalo, že prezident Miloš Zeman navrhne na místo, jež se na konci ledna uvolní po rezignaci Jana Musila, prorektora Univerzity Karlovy a dřívějšího děkana její Právnické fakulty Aleše Gerlocha, který je rovněž profesorem ústavního práva a advokátem.

Že by měl být – alespoň podle Miloše Zemana – Musilovým nástupcem právě Gerloch, potvrdil na konci roku po schůzce s prezidentem i nový předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). Gerlochovy šance podle něj měly být dobré. Profesor je totiž v odborném a politickém prostředí dobře známý a se senátory v mnoha věcech spolupracoval.

INFO.CZ se ale už koncem minulého týdne setkalo s teorií, podle níž může současné dění kolem údajného zasahování prezidenta a jeho okolí do nezávislosti justice vyvrcholit právě v Senátu. A to apriorním odmítnutím Zemanova návrhu na jmenování nového ústavního soudce či rovnou několika z nich. První v pořadí by měl být Gerloch, následovat by podle všeho měli předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra a místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.

Není vyloučené ani to, že prezident se nakonec kvůli aktuální situaci rozhodne pro jiná jména, nebo dokonce svůj návrh pozdrží.

Němeček: Senát by měl Gerlocha odmítnout

V sobotu vyzval dřívější vlivný justiční novinář Tomáš Němeček, který v současnosti působí v advokacii, prostřednictvím Facebooku k odmítnutí Gerlocha jako nového ústavního soudce. Zveřejnil příspěvek nazvaný právě „Senát by měl reagovat na prezidenta: odmítnout profesora Gerlocha“:

„Když se provalilo, jak Miloš Zeman a jeho podřízení 'seznamují se svými stanovisky' v živých kauzách vrcholné soudce, sněmovna zareagovala celkem příkladně (veřejně vyslechla Josefa Baxu, Vojtěcha Šimíčka a prezidentova podřízeného). Teď je řada na Senátu. Přichází jeho chvíle při schvalování nového ústavního soudce.“

„Teď je doba zvýšených nároků na charakter a integritu soudců. Ze zmíněné trojice splňuje podmínku pouze Libor Vávra. Prezident si však neomylně vybral Aleše Gerlocha,“ vyzývá dále Němeček s tím, že ze Zemanova pohledu jde o logickou volbu, „protože profesor mu odůvodní vše, na co si prezident vzpomene“.

Němeček přitom argumentuje například Gerlochovými stanovisky ohledně toho, „že by se ruský hacker Nikulin neměl vydávat Američanům“, „že nemusí jmenovat ministrem Pocheho, když se mu nechce“ či „že když za veřejné peníze obráží před volbami kraje, tak to není kampaň“.

„Sleduji profesorovu činnost pětadvacet let, ale nevybavuji si jediný případ, kdy by si pálil prsty pro nevinného, ozval se v případu křiklavé nespravedlnosti, zastal se slabšího nebo riskoval kariéru z principiálních důvodů. Senát by měl chtít Libora Vávru,“ uzavírá svůj příspěvek Němeček.

Začne se Ústavní soud vyprazdňovat?

Je více než pravděpodobné, že do nominace nového ústavního soudce a jeho následného schvalování významně promluví aktuální politická a společenská atmosféra. V extrémním případě by se mohla dokonce opakovat situace podobná té, která nastala v závěru prezidentování Václava Klause. Jemu v tu dobu Senát odmítl návrh na Jana Sváčka i Zdeňka Koudelku, prezident se následně rozhodl už žádná jména nenavrhovat.

Mandáty jednotlivých ústavních soudců ale postupně končily a vrchol české justice se postupně vyprazdňoval. To mělo samozřejmě vliv na jeho rychlost a možnost odbavování jednotlivých kauz.

Aleš Gerloch se odborně zabývá hlavně ústavním právem a teorií práva. V letech 2006 a 2014 působil jako děkan pražské právnické fakulty, právě na ní vede i obě katedry věnující se jeho specializacím. Jako prorektor se na Univerzitě Karlově zabývá akademickými kvalifikacemi, dlouhodobě je taktéž například místopředsedou Legislativní rady vlády. V loňských volbách kandidoval jako nestraník neúspěšně do Senátu.

„Od začátku jsem říkal, že je to vlastně určitý sociální experiment. Nakolik má nezávislý kandidát šanci se prosadit, zvlášť když se zabývá právem a v posledních letech ústavním právem. V tomto smyslu to je zajímavá zkušenost. Uspěli hlavní prezidentští kandidáti, kteří získali určitou, v uvozovkách, bonifikaci z prezidentské kampaně. Myslím ale, že ten výsledek není špatný. Získal jsem kolem čtyř tisíc hlasů, necelých 10 procent, což je poměrně dost. Povedla se mediální stránka kampaně, výraznější možná mohla být její kontaktní část. Výraznější mohla být také závěrečná etapa kampaně, ale stejně by nic podstatného nezměnil,“ ohlížel se za svou kandidaturou v loňském rozhovoru pro INFO.CZ. 

Jak jsme již upozornili, Gerlochovo jméno se v souvislosti s Ústavním soudem objevuje opakovaně, o jeho nominaci uvažovali už prezidenti Václav Havel a Václav Klaus. Jako advokát často vystupuje před Ústavním soudem, jeho memorand využívají poslanci i senátoři, vyjadřuje se k těm nejsložitějším tématům spojeným s ústavním právem. 

K navržení Gerlocha na ústavního soudce by mělo podle původních informací INFO.CZ dojít v příštích dnech poté, co učiní svůj avizovaný krok Jan Musil. „Ano, je pravda, že jsem se rozhodl vzdát se funkce soudce Ústavního soudu tak, aby má funkce zanikla k datu 31. 1. 2019,“ uvedl Musil již dříve pro INFO.CZ.

Ústavní soud tak každopádně bude několik týdnů lehce oslaben, místo 15 soudců jich na něm bude působit 14. Minimálně během února totiž na Ústavní soud Musilův nástupce nepřijde. Vzhledem k zaběhlým procedurám v Senátu, kdy bude prezidentův návrh nejprve projednávat minimálně Ústavně-právní výbor, není něco takového možné stihnout.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud