Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Seznam.cz postavil vlatní právní tým. A advokáti vymýšlí, jak bojovat s firmami a státem o zaměstnance

Seznam.cz postavil vlatní právní tým. A advokáti vymýšlí, jak bojovat s firmami a státem o zaměstnance

Většina z velkých advokátních kanceláří si stěžuje na nedostatek začínajících právníků. Z ohlasů z trhu to vypadá, že se stále méně lidem chce koncipovat v advokacii, raději se vydávají do právních oddělení firem, nebo třeba do veřejného sektoru. Láká je pevná pracovní doba bez výkyvů typických pro advokacii i slušné a postupně rostoucí finanční ocenění. Advokátní kanceláře tak vymýšlejí nová lákadla: pro studenty pořádají dny otevřených dveří, organizují soutěže či rozšiřují škálu svých benefitů.

Toto konstatování ilustruje několik zpráv z poslední doby. Firma Seznam.cz tento týden oficiálně oznámila, že už několik měsíců buduje vlastní právní tým. Šéfuje mu Michal Nohel, který se ke společnosti připojil již loni po svém odchodu z Českého rozhlasu.

„Interní právní oddělení má dohromady pět právníků, dva specialisty na styk se státní správou, jednoho pověřence pro ochranu osobních údajů a jednoho koordinátora. Seznam je technologickou společností a současně rostoucím mediálním domem. Věřím, že jsme pro obě tváře Seznamu našli ty správné lidi. Pro strategické záležitosti společnosti, akvizice nebo časově či finančně náročné transakce budeme i nadále využívat služeb externích advokátních kanceláří,“ popisuje Nohel na firemním blogu svůj tým a nejbližší záměry.

Na konci června tak skončí i dlouhodobá spolupráce Seznamu s advokátní kanceláří Staňková a partneři.

Mizí zájemci o advokacii?

V této souvislosti je rovněž zajímavé podívat se na dosavadní profesní kariéru právníků, kteří se budou o Seznam starat. Šéfa týmu Michala Nohela jsme již zmínili, doplňuje ho Jan Drdla (který odešel z České televize a ještě dříve pracoval pro Radu pro rozhlasové a televizní vysílání), Michal Dubovan (ten se dříve na ministerstvu kultury zabýval autorským právem, regulací on-line obsahu a kolektivní správou), Petra Krupičková (specialistka na hospodářskou soutěž, správní právo a smluvní agendu, dříve z advokátní kanceláře Pokorný, Wagner & partneři) a Martina Sochovská (dříve advokátka, naposledy ale působila v realitní firmě Fincentrum Reality).

Znamená to, že pouze Petra Krupičková působila před svým příchodem do Seznamu přímo v advokacii, ostatní se věnovali jiné právní práci. Jde jen o jeden případ z mnoha, který ilustruje zajímavý trend. Pro mnohé právníky přestává být atraktivní advokcie, tak jak tomu bylo zcela jistě v 90. letech a také na přelomu 20. a 21. století. Soudě z hodnocení advokátních kanceláří ale pro ně nebyla situace tak kritická, jako je tomu v současnosti.

„Je minimální nezaměstnanost, a nábor je tak velmi těžký, pokud si chcete zachovat kvalitu kandidátů. Z toho přirozeně vyvozuji, pokud má být zachována vysoká kvalita, nutný tlak na cenu právních služeb. Lidi prostě nejsou. A pokud je budete chtít nabrat, budete je muset zaplatit a to se v ceně logicky musí dříve nebo později projevit,” říkal například o současné situaci na trhu práce v rozhovoru pro INFO.CZ šéf advokátní kanceláře PwC Legal Bořivoj Líbal.

Krok Seznamu ale svědčí i o tom, že další firmy raději řeší právní služby interně a advokáty budou do budoucna využívat hlavně pro specializovanou a nejnáročnější práci. Rovněž jde o skutečnost, kterou v českém prostředí pozorujeme již několik posledních let.

Dny otevřených dveří i simulované spory

Advokáti tak zkouší nové způsoby, jak juristům ukázat, že i u nich se může pracovat příjemně. Některé firmy v poslední době pořádají dny otevřených dveří, spojené s prohlídkou pracovních prostor i dalším programem.

Například v polovině května sezvala zájemce do své firmy Vladimíra Glatzová a spolu se svými kolegy k nim promluvila na téma Co vám ve škole neřekli aneb krutá pravda o životě v advokacii. Podle pozvánky se na semináři řešilo například to, jak si vybrat advokátní kancelář, jakou roli hraje její velikost, co očekávat od této práce, jaké vlastnosti jsou k ní potřeba či různé souvislosti práce s klienty.

Advokátní kancelář Dvořák Hager & Partners pak v první polovině května uspořádala  pro studenty druhý ročník simulovaného rozhodčího řízení. Případ, který dostali studenti k dispozici, popisuje vedoucí advokát kanceláře Jan Krampera: „Paní Petra Lakomá pronajímá luxusní hotel společnosti Carlsbad Resort s.r.o., v níž je zároveň jediným společníkem a jednatelkou. Carsbad Resort s.r.o. pak podnajímá prostory v hotelu společnosti Premium Restaurants a.s., která je vlastněná panem Bohatým, který za společnost i jedná. Premium Restaurants a.s. v hotelu provozuje mimořádně ziskovou restauraci. Petra Lakomá se dohodla se společností Carlsbad Resort s.r.o. na ukončení nájemní smlouvy. Tím však automaticky končí i podnájem Premium Restaurants a.s. Premium Restaurants a.s., potažmo pan Bohatý, však konec podnájmu nepřijímá, a prostory odmítá vyklidit.”

Podle Krampery dala kancelář účastníkům absolutní volnost ve volbě procesní strategie pro vyřešení této situace a tím tento moot court odlišila od těch ostatních. Podobné simulace totiž pořádají například i přímo právnické fakulty. Jiný koncept tak dokáže podle Krampery studentům přiblížit zkušenost z reálné advokátní praxe, která je mnohdy náročnější, než se během studia může zdát.

„Pracovat a potkávat mladé a talentované lidi z oboru je pokaždé příjemnou zkušeností, které se snažíme jít naproti. Během soutěže dostaneme možnost vidět potenciální kolegy při práci,“ říká Krampera a dodává: „Soutěž neměla na rozdíl od jiných soutěží stejného rázu předem stanovený jasný scénář, který by účastníky omezoval v samotném průběhu řízení. Právní zástupci z řad studentů tak vedli spor od samého začátku, tedy od podání nabídky právních služeb přes průběžnou komunikaci s klienty, projednávání procesní strategie a postupů, až po jednotlivá podání na soud.”

O mnohém vypovídají i ceny, které si kancelář pro vítězný tým připravila. Šlo o peníze, možnost chodit na semináře kanceláře a také pracovní nabídky. O peníze a stáž v kanceláři se ostatně hraje třeba i v literární soutěži každoročně pořádané advokátní kanceláří Taylor Wessing Praha.

Advokáti se musí snažit

Zkrátka, advokátní kanceláře se musí snažit, aby začínající právníky přilákaly. Vzhledem k tomu, že se posouvají životní nároky a třeba pro mladé lidi je stále důležitější také volný čas a pocit naplnění, finanční lákadla už mohdy nestačí. Navíc mzda začínajících koncipientů nebývá až na výjimky extrémně zajímavá, ani v řadě pražských kanceláří nebude dosahovat průměrných podmínek.

Pozitivní zjištění ale je, že si i advokáti uvědomují, že by měli svůj přístup k začínajícím kolegům změnit. Na aktivitách řady z nich je to už vidět.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1