Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Slabinou Ústavního soudu je způsob jeho sestavování, míní Rychetský

Slabinou Ústavního soudu je způsob jeho sestavování, míní Rychetský

Slabým místem českého Ústavního soudu (ÚS) je způsob jeho sestavování, který přináší riziko 'vyprázdnění' a paralýzy soudu po vypršení funkčního období jeho členů. Problém by vyřešilo prodlužování mandátu ústavního soudce, dokud není určen jeho nástupce. ČTK to v rozhovoru řekl předseda ÚS Pavel Rychetský.

Podobná úprava s pojistkou proti ochromení soudu existuje v Německu. Vývoj v Polsku či Maďarsku podle Rychetského ukazuje důležitost takové úpravy, která zajistí funkčnost soudu i v turbulentní době a tváří v tvář autoritářům.

„Ustanovení německé, že ten mandát je sice časově omezen, ale současně nesmí dojít k uvolnění místa bez náhrady, je myslím velice racionální,“ uvedl Rychetský. Uvažovat lze podle něj také o zákazu opakování mandátu ústavních soudců spolu s jeho prodloužením z 10 na 12 let.

První soudce patnáctičlenného českého ÚS jmenoval prezident Václav Havel v červenci 1993, tedy před 25 lety. Obměna přichází vždy přibližně po deseti letech. Miloš Zeman jmenoval třetí generaci soudu postupně od května 2013 do konce roku 2015. Kvůli zajištění kontinuity někteří soudci mandát opakovali či opakují, včetně Rychetského, který byl předsedou už v druhé generaci jmenované Václavem Klausem.

Právě když sestavu s obtížemi vybíral Klaus, klesl v roce 2004 počet soudců na 11, nemohli tak řešit návrhy na zrušení zákonů. V roce 2013 bylo soudců krátkodobě pouze 12, i tehdy se tak ÚS ocitl na hranici paralýzy.

Přes všechny komplikace se podle Rychetského podařilo všem českým prezidentům sestavit ÚS hodný tradice a připravený čelit aktuálním výzvám. V současné sestavě je vysoký podíl akademických pracovníků a kariérních soudců, což pokládá Rychetský za správné.

„Jsou to lidé, kteří měli možnost z akademické půdy, případně z justice, judikaturu ÚS sledovat a sami aplikovat buď při výuce, v teoretických pracích, nebo při souzení,“ konstatoval Rychetský. Soud, jemuž předsedá, se dlouhodobě potýká s vysokým zatížením, dostává přes 4000 stížností ročně. O případném omezení přístupu k soudu přesto podle Rychetského nemá smysl uvažovat. „Protože by vám řekli: jednou dosažená míra ochrany lidských práv a svobod se přece nesmí snižovat,“ vysvětlil Rychetský.

Za důkaz mezinárodního uznání českého ÚS považuje Rychetský to, že uspořádá v roce 2020 v Praze důležitou akci Konference evropských ústavních soudů. Bude se tam mluvit například o souvztažnosti ochrany lidských práv podle národních ústav, evropského práva a mezinárodních smluv.

„Všechny členské evropské země se dostávají do situace, kdy národní zákonodárství začíná v rámci boje proti terorismu výrazným způsobem zasahovat do ochrany individuálních práv,“ řekl Rychetský. Vnímá s obavami také posilování autoritářů v některých evropských zemích a krizi liberální demokracie obecně.

Společnost se vlivem globalizace a dalších procesů změnila, klasické strany, které dříve zastupovaly různé společenské vrstvy, si toho ale včas nevšimly a nedokázaly přiměřeně reagovat. „Ujel jim vlak. A ten bezradný člověk velmi lehko podlehne strachu. Je potřeba jej uměle vyvolat, ale to není těžké. To může být sociální úzkost, strach z imigrace a podobně. A toho využívají různé skutečně extremistické politické proudy,“ uvedl Rychetský.

„Systém liberální demokracie přestal být zatím ne většinou, ale velkou částí společnosti akceptovaný. A právě ta část hledá ze své bezvýchodné situace nějaké jiné řešení. To, že jsou to většinou řešení, která končí katastrofou a nějakou formou totality, to si ti lidé neuvědomují,“ obává se Rychetský. Politici by podle něj měli být schopní obavy lidí rozptýlit, dát jim jistotu, že dokážou jejich problémy řešit.

Mezinárodní společenství by podle Rychetského nemělo při ochraně svobod ustupovat. „Protože ten prapor ochrany lidských práv a svobod je vlastně poslední společná hodnota, která nám zůstává,“ řekl předseda ÚS.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1