Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Slabinou Ústavního soudu je způsob jeho sestavování, míní Rychetský

Slabinou Ústavního soudu je způsob jeho sestavování, míní Rychetský

Slabým místem českého Ústavního soudu (ÚS) je způsob jeho sestavování, který přináší riziko 'vyprázdnění' a paralýzy soudu po vypršení funkčního období jeho členů. Problém by vyřešilo prodlužování mandátu ústavního soudce, dokud není určen jeho nástupce. ČTK to v rozhovoru řekl předseda ÚS Pavel Rychetský.

Podobná úprava s pojistkou proti ochromení soudu existuje v Německu. Vývoj v Polsku či Maďarsku podle Rychetského ukazuje důležitost takové úpravy, která zajistí funkčnost soudu i v turbulentní době a tváří v tvář autoritářům.

„Ustanovení německé, že ten mandát je sice časově omezen, ale současně nesmí dojít k uvolnění místa bez náhrady, je myslím velice racionální,“ uvedl Rychetský. Uvažovat lze podle něj také o zákazu opakování mandátu ústavních soudců spolu s jeho prodloužením z 10 na 12 let.

První soudce patnáctičlenného českého ÚS jmenoval prezident Václav Havel v červenci 1993, tedy před 25 lety. Obměna přichází vždy přibližně po deseti letech. Miloš Zeman jmenoval třetí generaci soudu postupně od května 2013 do konce roku 2015. Kvůli zajištění kontinuity někteří soudci mandát opakovali či opakují, včetně Rychetského, který byl předsedou už v druhé generaci jmenované Václavem Klausem.

Právě když sestavu s obtížemi vybíral Klaus, klesl v roce 2004 počet soudců na 11, nemohli tak řešit návrhy na zrušení zákonů. V roce 2013 bylo soudců krátkodobě pouze 12, i tehdy se tak ÚS ocitl na hranici paralýzy.

Přes všechny komplikace se podle Rychetského podařilo všem českým prezidentům sestavit ÚS hodný tradice a připravený čelit aktuálním výzvám. V současné sestavě je vysoký podíl akademických pracovníků a kariérních soudců, což pokládá Rychetský za správné.

„Jsou to lidé, kteří měli možnost z akademické půdy, případně z justice, judikaturu ÚS sledovat a sami aplikovat buď při výuce, v teoretických pracích, nebo při souzení,“ konstatoval Rychetský. Soud, jemuž předsedá, se dlouhodobě potýká s vysokým zatížením, dostává přes 4000 stížností ročně. O případném omezení přístupu k soudu přesto podle Rychetského nemá smysl uvažovat. „Protože by vám řekli: jednou dosažená míra ochrany lidských práv a svobod se přece nesmí snižovat,“ vysvětlil Rychetský.

Za důkaz mezinárodního uznání českého ÚS považuje Rychetský to, že uspořádá v roce 2020 v Praze důležitou akci Konference evropských ústavních soudů. Bude se tam mluvit například o souvztažnosti ochrany lidských práv podle národních ústav, evropského práva a mezinárodních smluv.

„Všechny členské evropské země se dostávají do situace, kdy národní zákonodárství začíná v rámci boje proti terorismu výrazným způsobem zasahovat do ochrany individuálních práv,“ řekl Rychetský. Vnímá s obavami také posilování autoritářů v některých evropských zemích a krizi liberální demokracie obecně.

Společnost se vlivem globalizace a dalších procesů změnila, klasické strany, které dříve zastupovaly různé společenské vrstvy, si toho ale včas nevšimly a nedokázaly přiměřeně reagovat. „Ujel jim vlak. A ten bezradný člověk velmi lehko podlehne strachu. Je potřeba jej uměle vyvolat, ale to není těžké. To může být sociální úzkost, strach z imigrace a podobně. A toho využívají různé skutečně extremistické politické proudy,“ uvedl Rychetský.

„Systém liberální demokracie přestal být zatím ne většinou, ale velkou částí společnosti akceptovaný. A právě ta část hledá ze své bezvýchodné situace nějaké jiné řešení. To, že jsou to většinou řešení, která končí katastrofou a nějakou formou totality, to si ti lidé neuvědomují,“ obává se Rychetský. Politici by podle něj měli být schopní obavy lidí rozptýlit, dát jim jistotu, že dokážou jejich problémy řešit.

Mezinárodní společenství by podle Rychetského nemělo při ochraně svobod ustupovat. „Protože ten prapor ochrany lidských práv a svobod je vlastně poslední společná hodnota, která nám zůstává,“ řekl předseda ÚS.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Zoufalec týdne: Piráti. Komentář Petra Holce

Ani topení počítačem nebo neschopnost pozvat elektronicky někoho na poslanecký výslech vám o Pirátech neřekne tolik jako projev jejich šéfa Ivana Bartoše na nedělním pirátském happeningu k internetu, jak jinak. Evropský parlament bude 12. září hlasovat o směrnici k autorskému právu, která má mimo jiné omezit internetové pirátství velkých firem jako Google na účet tradičních médií. A Pirátům se to nelíbí.

Jako správní piráti chtějí pirátství se vším všudy, něco jako v Somálsku. „Připravovaná legislativa a zejména její články 11 a 13 představují skutečnou hrozbu. A já bych skutečně nerad sledoval to, jak příběh George Orwella začíná nabírat reálné obrysy, kdy se historie a realita nebude přepisovat, ale z internetu mohou pod různými záminkami mizet informace, které prostě už nikdy běžný člověk nedohledá a o jejichž existenci nebude ani vědět,” řekl Bartoš na akci.

Fakt? Piráti, samozvaní guruové „digitálu“, se hlásí o státní funkce ohledně e-governmentu, zatímco sami shání odborníky na e-government. Prostě Piráti, i když teď kluci oblékli saka. Nejen Bartoš jako by spal v idylických 90. letech, kdy nás web měl osvobodit od všeho zlého. Pamatujete? Informace zdarma potečou jak voda a svět bude najednou lepší, svobodnější a demokratičtější.

Link

Ještě tehdy neexistoval Facebook, Twitter ani Instagram a málokdo tušil, že z nás právě internet vytáhne to nejhorší. Dejte někomu prostor pustit svou fantazii a uděláte Donalda Trumpa prezidentem. Většina z nás předtím pořád žila v reálném světě a virtuální realita patřila do sci-fi. Internet to ale i s pomocí sociálních sítí, z nichž se mezitím stala spíš antisociální černá díra plná falše a narcisismu, dokázal rychle otočit: ze sci-fi dělá stále sofistikovaněji realitu ohrožující nejen naši příčetnost, ale i demokracii.

Osvobozuje nás od svobody a sám se mění v Orwella. Přiznal si to dokonce už i Facebook, cynický pionýr toho všeho, a začal proto sám sebe radši cenzurovat. Což vám mimochodem o závažnosti problému řekne vše, co jste (ne)chtěli vědět. Evropská směrnice samozřejmě internet neomezuje ani necenzuruje, ostatně i v Bruselu se v pracovní době rádi věnují vlastnímu Facebooku, Twitteru nebo Instagramu.

Například Bartošem zmiňovaný článek 11 má tradiční media chránit před pirátstvím firem typu Google, které na webu zobrazují linky na mediální články a umožňují náhled obsahu. Je to obchodní model á la Somálsko: zadarmo si „vypůjčíme“ váš obsah, za který jste zaplatili, a za to shrábneme většinu peněz z reklamy. A vy si přežívejte, jak chcete.

Link

Evropská směrnice chce proto tradiční vydavatele chránit před tímto pirátstvím aspoň tím, že jim umožní účtovat za odkazy nebo náhledy jejich vlastního obsahu poplatek. Vlastně to není nic moc revolučního – nebo aspoň v nepirátské části světa: směrnice v podstatě jen říká, že za zboží někoho jiného máte zaplatit. Všechno všech totiž nakonec nebylo ani v komunismu, což si ovšem většina kluků z Pirátů nepamatuje.

Korunu všemu ale nasadil pirátský kandidát na pražského primátora Zdeněk Hřib. Ten se zasnil a řekl, že nás právě neregulovaný internet „chrání před autoritativními tendencemi ve společnosti”. A sakra! To nikdy neslyšel o Putinových trollech? Nebo o guruovi falešného strachu jménem Tomio Okamura, který se i díky vlastním webovým fake news teď s Piráty pere o titul třetí nejsilnější politické strany?

Ale dost zoufalství. Piráti a zvlášť jejich šéf Bartoš umí rozdat i naději a optimismus. Třeba když se ho server Novinky.cz zeptal, jestli už jsou Piráti zralí na to vést Prahu, kde si čtyři roky trénují politické pirátství. „Taková otázka mi připadá dost vtipná. Když si vzpomenu, s jakými zkušenostmi do vedení města nastoupila Adriana Krnáčová… I tady v poslaneckém klubu, i v rámci strany máme lidi vzdělané a bystré a méně vzdělané a méně bystré. To je normální. Myslím, že jsme kompetentní. Rozumíme financování města,“ odpověděl Bartoš. A jejda!

-1