Šlo o státní převrat, někdo musí nést odpovědnost, tvrdí o zásahu na Úřadu vlády Benda | info.cz

Články odjinud

Šlo o státní převrat, někdo musí nést odpovědnost, tvrdí o zásahu na Úřadu vlády Benda

Je nešvar, když si státní zástupci vybírají spřízněné soudy, říká předseda Ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny Marek Benda (ODS) v rozhovoru pro INFO.CZ. Vrací se přitom i k pověstnému zásahu na Úřadu vlády, který předznamenal pád kabinetu Petra Nečase. „I samotná příslušnost Vrchního státního zastupitelství v Olomouci byla zcela zjevně účelová a měla jediný cíl, zpochybnit předsedu vlády a jeho spolupracovníky. Ano, jednalo se o státní převrat a já tvrdím, že za něj ještě někdo musí nést odpovědnost,“ tvrdí Benda v rozhovoru, který je dalším příspěvkem k seriálu Státní zástupci – čas na změnu?

Státní zástupci - čas na změnu?
Státní zástupci drží v mnohém naše životy v rukou. Právě oni rozhodují o tom, zda půjdeme k soudu, nebo ne. Právě oni svým zásahem na Úřadu vlády shodili vládu Petra Nečase (ODS) a otevřeli cestu k premiérství Andreje Babiše (ANO). Postupem času přitom na veřejnost vyplouvá stále více jejich přešlapů. Je čas na reformu postavení státního zastupitelství? Měli by být státní zástupci za své počínání odpovědní více, než jsou dnes? INFO.CZ spustilo desetidílný seriál Státní zástupci - Čas na změnu? Podrobně v něm analyzujeme podstatu profese státních zástupců, její historii, to, co žalobci smějí a co naopak nesmějí, a zaměříme se rovněž na možné změny, které by byly v této profesi vhodné. Seriál upozorní rovněž na ty nejkřiklavější problémy, které se v souvislosti se státními zástupci objevují.

S jakými excesy státních zástupců jste se v posledních letech setkal?

Vzhledem k advokátní mlčenlivost znám tyto případy mnohdy jen z doslechu a beze jmen. Největším nešvarem minulých let nepochybně bylo, zvláště v působnosti vrchních státních zastupitelství, vybírání si „spřízněných soudů“ pro povolování úkonů, jako jsou odposlechy, prohlídky či vazby.

V posledních letech se sice dílčím, ale velmi závažným problémem stávají odposlechy obhájců při jednání s jejich klienty. Tím je zásadně narušeno právo na obhajobu. Dále jde o jednotlivé excesy zvláště v oblasti veřejných činitelů, zejména v komunální sféře, kdy byly uměle vytvářeny, často na podnět opozice, kauzy z normálního politicko-úřednického rozhodování, kde se nejednalo o žádnou korupci, ale o odlišný názor na výsledek tohoto rozhodování. Nejčastěji bylo toto skryto pod porušování povinností při správě cizího majetku.

Jak se tyto situace řešily? Poukazoval jste na ně? Dospělo se k určitému závěru?

Poukazovali jsme spolu s kolegy i advokátní komorou opakovaně. Leč konkrétní řešení vždy spočívá v dohledové pravomoci vyšších stupňů státního zastupitelství, případně na konečném rozhodnutí soudu, a do toho mi nepřísluší zasahovat. Trochu mi chybí větší aktivita ministra spravedlnosti i nejvyššího státního zástupce v podávání kárných žalob v případě jasných překročení pravomocí.

V otázce místní příslušnosti soudu – a tedy znemožnění si „vybírat“ soud v obvodu své působnosti pro vrchní státní zastupitelství – jsme podávali návrh k Ústavnímu soudu, který nám dal za pravdu a tuto možnost státním zástupcům zrušil. Problematika zejména odpovědnosti samospráv za jejich hlasování byla také mnohokrát diskutována a zdá se, že i tam, také jistě pod vlivem rozhodování soudů, došlo v aktivismu státního zastupitelství k určitému zlepšení. 

Považujete za exces státních zástupců i zásah na Úřadu vlády v době vlády Petra Nečase (ODS) a související aktivity státních zástupců?

Od počátku jsem považoval za jasný exces teatrálnost celého zásahu, nasazení prostředků, jak kdyby se jednalo o nebezpečné teroristy. Současně i přímou účast konkrétních státních zástupců z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, kteří zjevně nedbali na dodržování zákonnosti úkonů, ale chtěli nám ukázat svoji moc a schopnosti. Včetně oné již tolikrát zmíněné tiskové konference s neuvěřitelnými obviněními, která se posléze ukázala zcela nesmyslná.

V průběhu dalšího času se ovšem ukázalo, že celá akce stála zcela na vodě a ani po šesti letech nemá žádný pravomocný odsuzující rozsudek (rozhovor vznikl před pátečním verdiktem odvolacího soudu ohledně Vojenského zpravodajství, tento rozsudek je již pravomocný - pozn. redakce). Navíc i samotná příslušnost Vrchního státního zastupitelství v Olomouci byla zcela zjevně účelová a měla jediný cíl, zpochybnit předsedu vlády a jeho spolupracovníky. Ano, jednalo se státní převrat a já tvrdím, že za něj ještě někdo musí nést odpovědnost.

Potřebuje Česká republika takzvaný protikorupční speciál?

Rozhodně ne, nejedná se o věc, která by českému právu pomohla. Ba právě naopak, moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně. Proto všechny snahy soustředit všechny korupční trestné činy pod jednu instituci povedou jen k hrozbě zneužívání takové pravomoci. Velmi bych se takové instituce i pod vlivem špatných zkušeností se zásahem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci na Úřadu vlády obával.

Pokud se podíváme ještě do vzdálenější minulosti, jaká oprávnění komunistických prokurátorů jste považoval za nejvíce jdoucí proti pravidlům trestního procesu tak, jak je běžný v demokratických zemích?

To je pro mě trochu složitá otázka, jednak jsem v té době nebyl obhájcem, ani právníkem – studoval jsem na MFF UK – a ještě k tomu se ta oprávnění různě měnila. Nad to šíleností komunistického režimu často nebyla teorie, ale praxe výkonu totalitní moci. Celá neuvěřitelná oprávnění Státní bezpečnosti, rozsáhlá agenturní síť i znění trestního zákoníku, které díky zcela vágní formulaci podvracení republiky umožnilo odsoudit mého otce na čtyři roky vězení za požadování dodržování jejich vlastních komunistických zákonů.

Obecně v oblasti prokuratury, ale to si pamatuji spíše podle změn, které jsme po roce 1990 činili, největší problém představovaly zásahy do soukromí – prohlídky, odposlechy, vazby – bez dostatečné kontroly nezávislými soudci. Ale jak mluvit u soudců o nezávislosti, když byli pravidelně znovu jmenováni... A pak právě již zmíněný „všeobecný dozor nad dodržováním socialistické zákonnosti“, který mnohdy umožňoval de facto závazný výklad zákonů právě jen rozhodnutím generálního prokurátora.


V SERIÁLU STÁTNÍ ZÁSTUPCI - ČAS NA ZMĚNU? JIŽ VYŠLO:

1. DÍL Co dělají státní zástupci: Podávají obžalobu, dohlížejí ale i na práva (5. 2. 2019) 

Šéf státních zástupců Lata: Jsme lovečtí psi trestního řízení, musíme ale hlídat i policii (5. 2. 2019) 

2. DÍL Žalobci mají desítky pravomocí, o to menší ale nesou odpovědnost (7. 2. 2019)

Benda: Mnozí státní zástupci se starají o svou veřejnou popularitu mnohdy na úkor podezřelých

3. DÍL Žalobci nesmějí jít na ruku politikům a veřejnému mínění. Dělají to ale někdy?

Chvojka: Státní zástupci by měli být při komentování živých kauz zdrženliví

4. DÍL Kněžínek pro INFO.CZ: Vedoucí státní zástupce by mělo jít odvolat jen v rámci kárného řízení

Státní zástupci mají občas „velké oči“ a méně smyslu pro realitu, říká advokát Sokol

5. DÍL Lenka Bradáčová protikorupčnímu speciálu šéfovat nebude. Ministr Kněžínek už ho nechce

6. DÍL Zásah na Úřadu vlády byl exces, Ištvan měl poslat obálku s modrým pruhem, tvrdí advokáti

7. DÍL Státní zástupci nedodržují pravidla odposlechů a užívají i zakázané materiály, stěžují si advokáti

8. DÍL Roste agresivita státních zástupců? Nemůžou si brát, co je napadne, říkají advokáti

Státní zástupci jsou privilegovaní lidé, nesou nižší odpovědnost než jiní, říká Petr Toman

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud