Složte IQ test a dokažte odolnost vůči fake news. Jinak nesmíte na Facebook. Týden v právu komentuje Jan Januš | info.cz

Články odjinud

Složte IQ test a dokažte odolnost vůči fake news. Jinak nesmíte na Facebook. Týden v právu komentuje Jan Januš

Dění v právu a v advokacii vůbec nenasvědčuje tomu, že by mohlo dojít k tolik vítanému vánočnímu zklidnění. Advent je naopak pořádně plný a do konce roku se toho může ještě hodně stát. Mohli bychom ale trochu legislativně kleknout na sociální sítě, jak se tak říká. Co se tam totiž někdy odehrává, je opravdu šílené. A po tomto týdnu můžeme rovněž přidat další kamínek do mozaiky toho, jak se Andrej Babiš zasloužil o právní osvětu a tím i o Českou republiku.

V advokacii se toho teď děje opravdu hodně. Mnohé je ale zároveň opředeno velkou neznámou a mlhou. Ty věci totiž nejsou často dořešeny, a tak o nich nikdo nechce moc mluvit.

Ale: Proslýchá se, že by se jedna velká advokátní kancelář mohla rozdělit. Mluví se rovněž o tom, kdo všechno se brzy přejmenuje, nebo alespoň rebranduje svou značku. Tento týden například Dvořák Hager & Partners oznámili, že se na český trh vrací Eversheds Sutherland.

Řeší se, jak to celé dopadne s Karlem Muzikářem a s Weil, Gotshal & Manges, kteří ke konci roku odejdou z českého trhu.

A také to, kdo bude novým předsedou občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu. Vladimíru Kůrkovi, který se na Nejvyšší soud vrátil z pozice ústavního soudce, totiž letos bylo 70 let, a tak musí s 31. prosincem chtě nechtě skončit.

Aleš Gerloch, který se bude příští rok ucházet o pozici ústavního soudce, už si možná pomalu připravuje svá vystoupení před senátory. A vyřešit bude nutné třeba i to, kdo se po něm bude na Univerzitě Karlově starat o akademické kvalifikace a kdo bude rektorovi univerzity Tomáši Zimovi krýt záda jako nový prorektor.

Podle předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS), který včera po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem jeho nominaci potvrdil, jsou Gerlochovy šance dobré.

Proč na sociální sítě až od 15 let?

Poslaneckou sněmovnou konečně prošly česká pravidla související s GDPR. Nyní je na řadě Senát. A předseda jeho Ústavně-právního výboru Miroslav Antl (ČSSD) se v posledním letošním čísle časopisu Senát zamýšlí v souvislosti s touto legislativou nad tím, od kolika let mají děti smět na sociální sítě bez souhlasu rodičů. Zatímco ono evropské nařízení stanovuje hranici 16 let a jednotlivé státy ji mohou snížit až na 13 let, sám Antl by byl pro 15 roků.

„Já coby celoživotní trestní právník vycházím z věkové hranice trestní odpovědnosti, jež v ČR začíná dovršením 15. roku věku. Argumentuji přečinem ohrožování výchovy dítěte, který mj. upravuje trestní odpovědnost rodičů a všech, jež zodpovídají za výchovu, resp ‚nevýchovu‘ dětí (mladších 18 let), a to i při tzv. nevědomé nedbalosti, kdy postačí pachateli prokázat, že o porušování zákona ‚vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům vědět měl a mohl‘.“

„Dlouhodobě varujeme před nebezpečími a nástrahami internetu a vyzýváme k ochraně dětí. Ano, zejména děti je nutno před ‚kyber-predátory‘ chránit, ale stejně tak je nutno upozorňovat i na jejich příp. odpovědnost za kriminální chování vůči ostatním. Odpovědný pohyb na sociálních sítích je věcí ochrany, ale i odpovědnosti za chování na nich,“ dodává.

Ať děti raději sportují…

Zabývá se tak tím, od kdy by měl být člověk ‚internetově zletilý“. „I průměrné dítě nejpozději od povinné školní docházky ví, že nesmí krást, loupit, vraždit, znásilňovat, apod., ale málokterý středoškolák ví, co je tzv. morální podvod (tedy přečin poškození cizích práv), anebo zločin křivého obvinění (veřejně přístupnou počítačovou sítí) či neoprávněné nakládání s osobními údaji, porušení tajemství dopravovaných zpráv, výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií a desítky dalších,‘ rozebírá.

Antl končí dosti mravokárně: „Ostatně už samo ‚udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti přímo jemu…‘ zní poměrně složitě i pro dospělého. Nechť děti radši sportují a mají další zájmy s bezprostředním osobním (sociálním) kontaktem. A nejlepší by bylo je od počítačů vyhnat. Takže moje odpověď na otázku shora je jasná: od patnácti let!“

Věk nebude stačit, potřeba bude i určité IQ

Dodejme však k tomu, že lidé musejí při naplňování všech svých práv nejen dosáhnout určitého věku, ale rovněž musejí být svéprávní. Projevy na internetu mnohých dospělých však často svědčí o pravém opaku.

Pojďme si tedy tak trochu fantazírovat. Pokud legislativně řešíme tyto otázky, co kdybychom iniciovali, bez ohledu na to, že formálně takovouto možnost vůbec nemáme, daleko přísnější návrh „internetové zletilosti“?

Podle něj by nestačilo dosažení daného věku, ale nutná by byla rovněž určitá mentální výbava a alespoň lehce podprůměrné IQ. Z počátku jsem tedy uvažoval o průměrné hodnotě tohoto ukazatele, ale jde také o to, aby se sociální sítě nevylidnili až příliš 

Ptejte se na Havla a na Ukrajinu

Nutností by však bylo rovněž složit zkoušku odolnosti vůči fake news. Možné by bylo se ptát zejména na reálie související s Ukrajinou, USA, Ruskem, Václavem Havlem, Andrejem Babišem, Miroslavem Kalouskem, Dominikem Ferim či určitou menšinou.

Hodilo by se možná i testování fundamentální znalosti českého pravopisu. Stačilo by se ptát na opravdové základy a psaní zcela jednoduchých slov, v nichž zdánlivě ani není možné udělat chybu. Opravdu ale jen zdánlivě. I takovýto test by znamenal velmi přísné síto.

Pokud by člověk uspěl ve všech třech oblastech, mohl by vstoupit do prostředí sociálních sítí, respektive v něm zůstat.

Kdyby se tato pravidla snad jevila jako příliš přísná, mohli bychom pustit na sociální sítě i uživatele, které by kritéria nesplnili, či jim tam ponechat přístup, ovšem s jedním výrazným omezením. Nemohli by psát pod příspěvky jakékoliv komentáře.

Samozřejmě takový návrh nikde nevznikne. Narazili bychom už na pravidla svobody projevu. A pokud by se o něčem takovém skutečně uvažovalo, zejména na lobbing těch největších internetových hráčů.

Přijde-li vám tato úvaha nehorázná, zkuste si třeba hodinu číst diskuse pod zpravodajskými texty. Možná pak navrhnete ještě něco daleko přísnějšího.

Andrej Babiš a jeho osvěta

Ale zpátky do reality. Už jsme tu jednou psali, že by si premiér Andrej Babiš (ANO) zasloužil státní vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana. Za to všechno, co už v této zemi udělal pro právní osvětu.  

A to to zdaleka nekončí. Už počátkem týdne se o jeho možná nejdůležitější právní událost postaralo ministerstvo spravedlnosti, které zveřejnilo analýzu adresovanou ministerstvu pro místní rozvoj, týkající se zjednodušeně toho, zda je svěřenský fond dostatečnou pojistkou proti možnému střetu zájmů.

Teď prosím zkuste vypnout myšlení, zapomeňte na všechna pravidla, která z tohoto světa znáte a hlavně do toho nyní netahejte selský rozum a obyčejnou logiku. Jde totiž o logiku právní, v níž ty běžné úvahy opravdu nemají místo.

Svěřenský fond je podivná entita. Není to firma a nikomu nepatří. Skutečně ne. Že to není možné? Právně ano. Ministerstvo spravedlnosti to rozsáhle popsalo na osmi stranách, které se do budoucna jistě stanou vyhledávaným argumentačním podkladem advokátů, notářů a možná i soudců. Ti všichni na něj teď budou odkazovat. A to opět díky Andreji Babišovi.

I když. Ministerstvo následně rozeslalo ještě jeden e-mail: „V souvislosti se zveřejněným stanoviskem Ministerstva spravedlnosti pro Ministerstvo pro místní rozvoj upozorňujeme, že Ministerstvo spravedlnosti bylo ze strany Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) požádáno o výklad zákona o střetu zájmů, jelikož agenda střetu zájmů patří právě resortu spravedlnosti. Stanovisko Ministerstva spravedlnosti nerozebírá žádnou konkrétní kauzu, ale právní stav podle českých zákonů, ani se nezabývá právními poměry v žádném svěřenském fondu. Stanovisko jsme v pátek 30. listopadu 2018 předali MMR. Nyní je na něm, jak s ním při výkonu své působnosti dále naloží.“

Právníci se zkrátka nezapřou.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud