Články odjinud

Snažte se a smažete své dluhy. Co je teď na oddlužení nespravedlivého? Týden v právu Jana Januše

Snažte se a smažete své dluhy. Co je teď na oddlužení nespravedlivého? Týden v právu Jana Januše

Tento týden se stalo v legislativě něco v českých poměrech poměrně nevídaného. Poslanci totiž znovu řešili nová pravidla oddlužení a třeba Jan Farský (STAN) apeloval na lidi, ať osloví své zástupce a chtějí po nich, ať nový začátek bez dluhů umožní téměř každému dlužníkovi. Naopak větší zájem veřejnosti nevyvolal nový šéf civilního kolegia Nejvyššího soudu Jan Eliáš, která se jí v úterý poprvé výrazněji představil. Přitom může v příštích pěti letech do našich životů promluvit více než kdo jiný. A samozřejmě pokračovala i kauza, spojená zejména s Josefem Baxou a Vratislavem Mynářem. Padlo k ní několik zbytných stanovisek.

Debata to byla samozřejmě vyhrocená. Vždyť podle Jana Farského šlo nejdůležitější zákon roku, možná dokonce celého volebního období. Pro lidi v dluhové pasti určitě, pro nás ostatní, přistoupíme-li k tomu jen pragmaticky a drsně, naopak jistě ne.

Senátní verze tedy neprošla a po podpisu prezidenta by mělo platit to, co již dříve schválili poslanci.

Nejdůležitější zákon?

„Novela insolvenčního zákona, která opět prošla Sněmovnou je jedním z nejdůležitějších zákonů, které předložilo Ministerstvo spravedlnosti. Jsem rád, že byl dnes schválen právě sněmovní návrh, nad kterým jsme strávili hodiny a hodiny práce a hledání kompromisů. Na rozdíl od senátní verze mu nechybí motivační prvek a prevence, aby dluhy a dluhová past do budoucna nevznikaly," sdělil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO).

„Poctivý dlužník nově dosáhne na oddlužení, vynaloží-li veškeré úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení svých věřitelů. V první možné variantě, která vede k oddlužení, musí splatit dlužník svým věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svého dluhu. V případě druhé varianty by měl dlužník za pět let uhradit alespoň 30 procent dluhu. Pokud však bude vynakládat veškeré možné úsilí, aby své dluhy splatil, a přesto této hranice nedosáhne, může soud i tak proces oddlužení ukončit. Starobním důchodcům a osobám invalidním ve druhém a třetím stupni byla tato doba zkrácena také na 3 roky,“ uvádí pak hlavní změny tiskový mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Solidarita je na místě, ale musí mít určité meze, jinak to přece v tržní ekonomice nejde. Navíc snaha bude umožněna každému a její míru posoudí relevantní orgán, tedy v tomto případě soudy. Co na tom tedy není v pořádku?

Dopisů od exekutorů chodí moc, tak je vyhazujete

Ten problém je ale samozřejmě mnohem širší a na stole leží další zamýšlené změny spojené s exekucemi. V minulém týdnu proběhl ve sněmovně zajímavý seminář o exekučním řádu. Pirátský poslanec Lukáš Kolařík tam obhajoval stranický návrh na změnu pravidel tak, aby příslušné exekutory určovalo kolečko, stejně jako v současnosti insolvenční správce. A to i argumentem, že nyní lidé exekuce neřeší i proto, že jim přicházejí dopisy třeba od pěti různých exekutorů, kterým nerozumí.

Tedy jinými slovy: přijde mi úřední dopis, po nějaké době jiný a pak ještě další. A já nevím, co s nimi, tak prostě všechny vyhodím do koše. A neměl by to být problém můj, ale všech ostatních. Výborně, pokud takovouto logiku přijmeme, můžeme dál budovat ukázkový právní stát svého druhu. Dosti pokřiveného druhu.

Všichni se shodneme na tom, že s exekucemi a s lidmi v problémech je potřeba něco dělat. Pojďme ten systém tedy postavit celý znovu. Na zmíněném semináři řekl přerovský exekutor Lukáš Jícha, že exekuční řád je po 45 novelách nepoužitelný zákon a s každou novelou se přibližuje insolvenčnímu řízení, které přitom není stejné jako to exekuční.

A jak uvedl politický náměstek ministra spravedlnosti Jeroným Tejc, sladit zájmy a pohledy jednotlivých skupin je nemožné. Každá další novela situaci opravdu jen zhoršuje a znepřehledňuje.

Vystavme tedy nový exekuční řád, který zohlední všechno to, co jsme za těch více než 15 let fungování soudních exekutorů, zjistili. A jak rovněž dobře vystihl Tejc, oddělme v těchto debatách řešení problémů s vymáháním dluhů a problémy s nakumulovanými závazky. Jinak se opravdu nehneme dlouhodobě z místa. A podpořme i poslankyni Kateřinu Valachovou (ČSSD) a její slova o tom, že se nemůžeme tvářit, že tento problém neexistuje.

Existuje, jeho řešení ale musí odpovídat standardům České republiky, tržní ekonomiky a toho, že opravdu nežijeme v sociálním státu.

Nový vrchní vykladač občanského zákoníku?

V úterý odpoledne se na Nejvyšším soudu poprvé veřejně představil nový předseda občanskoprávního a obchodního kolegia Jan Eliáš. Dosud ne příliš známý soudce, který se začátkem roku vystřídal v této pozici Vladimíra Kůrku.

Když jsem kdysi dělal právě s Kůrkou, rovněž dřívějším ústavním soudcem, rozhovor pro Lidové noviny, označil jsem ho za vrchního vykladače nového občanského zákoníku. „Vnímat předsedu kolegia jako „vrchního vykladače“ je přeceňující, byť tu nadsázku chápu. Vliv předsedy kolegia je však zásadně jen vlivem soudce, kterým je, a to primárně a omezeně ve své rozhodovací agendě.

Ten jej může uplatňovat v rozhodovacích uskupeních, v nichž působí, tedy v senátu, eventuálně ve velkém senátu, a má je jej jen do té míry, ve které bude nositelem vlivovosti spontánní, jež se odvíjí od jeho odborného formátu a respektu, který požívá v kolegiálním prostředí. Vliv se tedy sám o sobě s funkcí nespojuje, a to ani s tou, o které mluvíte,“ reagoval na to tehdy Kůrka.

Ve své roli nakonec nebyl příliš výrazný, alespoň navenek, a zatím se nedá posoudit, jak tomu bude v případě Eliáše. Jeho jmenování ostatně bylo překvapivé, mluvilo se o jiných jménech, třeba o opravdové autoritě v oblasti obchodního práva Petru Šukovi.

Eliáš ale v připravovaném rozhovoru pro INFO.CZ formuluje zajímavé teze a celkově působí jako klidný lékař, do jehož rukou nemáte problém se svěřit a zvládneme se mu se svými problémy otevřít. A také to rozhodně není žádný suchar, to se ostatně dozvíte také brzy.

Zatím to vypadá, že se Nejvyšší soud vydal ve svých výkladech nového soukromého práva spíše konzervativní cestou. Kde nemusí, své přístupy nemění, někdy i bez ohledu na aktuální psané právo. Změní se tento přístup v příštích pěti letech Eliášově mandátu? Spíše bych řekl, že ne. Což ale nemusí být vůbec špatně.

Kdo tady ovlivňuje soudce?

Ve středu večer pokračovala ona kauza údajného ovlivňování soudců, a to jednáním sněmovního podvýboru pro justici. Shrnutí řečeného najdete zde. Věnovali jsme se tomu v komentáři již tentýž den dopoledne a jednání patrně nepřineslo nic, co by se na něm mělo v zásadě změnit.

Už v úterý vydala své prohlášení Soudcovská unie. Dosti zbytné. Posuďte sami: „Soudcovská unie apeluje na představitele výkonné moci, aby dodržovali právní řád České republiky a principy dělby moci, podle nichž je nepřípustné ohrožovat nezávislost soudů pokusy o zásahy do nestranného rozhodování.

Stejně jako jsou soudci povinni odmítnout jakýkoli zásah do rozhodování, je povinností představitelů státu tyto zásahy nečinit. Porušování uvedených zásad ohrožuje rovnost občanů České republiky před soudem a jejich právo na spravedlivou soudní ochranu.“

Tohle třeba na konci loňského roku neplatilo? Hodně rozumně ale mluví předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal. To jsem zachytil už na Twitteru:

Wagnerová na ombudsmanku!

Už příští týden by senátoři měli rozhodnout, zda vyšlou do boje o pozici zástupkyně veřejné ochránkyně práv bývalou místopředsedkyni Ústavního soudu Elišku Wagnerovou.

Bylo by to skvělé, i když současný zástupce Stanislav Křeček má jistě velmi silné spojence, kteří by jej příští rok rovněž rádi viděli jako nástupce Anny Šabatové v čele toho úřadu.

Jak by to ale správně mělo být, máme tady na INFO.CZ poměrně jasno.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud