Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Soud EU uložil milionovou pokutu Slovensku za neekologickou skládku. To s jejím odstraněním už začalo

Soud EU uložil milionovou pokutu Slovensku za neekologickou skládku. To s jejím odstraněním už začalo

Soud Evropské unie uložil Slovensku pokutu jednoho milionu eur (26 milionů Kč) za to, že na svém území včas nezlikvidovalo skládku, která škodí životnímu prostředí. Slovensko musí také platit denní penále ve výši 5000 eur (přes 130.000 Kč) ode dneška do dne, kdy zjedná nápravu. Soud o tom dnes informoval ve své tiskové zprávě. Slovenské ministerstvo životního prostředí ČTK v reakci sdělilo, že uzavření skládky bránily nevypořádané spory kolem pozemků a že tuto překážku změnou zákona země již odstranila. Slovenské úřady již začaly řízení o likvidaci a rekultivaci celé skládky.

Soudní dvůr EU už v roce 2013 rozhodl, že Slovensko porušilo evropské právo, když povolilo pokračování provozu skládky, aniž přijalo plán její úpravy s cílem ochrany životního prostředí v souladu s příslušnou unijní směrnicí. Provoz skládky v Považském Chlmci na západě Slovenska kritizovali občanští aktivisté.

Před dvěma roky přitom Slovenská inspekce životního prostředí (SIŽP) nařídila uzavření a rekultivaci skládky postupně do konce loňského roku. To se ale nestihlo.

„Soudní dvůr má za to, že uložení penále Slovenské republice je vhodným finančním nástrojem k zajištění toho, že zcela splní povinnosti vyplývající z rozsudku z roku 2013. Bez ohledu na lokální povahu zjištěného porušení může mít nesplnění povinnosti, kterou Slovenská republika má na základě směrnice, důsledky pro životní prostředí a lidské zdraví,“ uvádí se v prohlášení.

Slovenské ministerstvo životního prostředí reagovalo, že zmiňované rozhodnutí inspekce o uzavření skládky se vztahovalo jen na dvě z její tří částí, a to kvůli nevyřešeným vlastnickým právům k pozemkům pod skládkou. Tuto překážku Slovensko odstranilo novelou příslušného zákona, která začala platit na začátku července.

„SIŽP okamžitě začala řízení o vydání rozhodnutí o uzavření a rekultivaci skládky,“ informoval ČTK mluvčí ministerstva životního prostředí Tomáš Ferenčák. Dodal, že při rozhodování o uzavření skládek nově již není potřebný souhlas vlastníka půdy pod skládkou.

Soudní dvůr konstatoval, že „je třeba zohlednit úsilí, které Slovensko vyvinulo, aby vyhovělo rozsudku z roku 2013, jakož i to, že s komisí spolupracovalo ve fázi před zahájením soudního řízení, a to, že provoz dotčené skládky byl ukončen od 7. ledna 2014“.

Skládka odpadů v Považském Chlmci byla v provozu od 50. let, později byla rozšířena. Slovenské úřady v minulosti opakovaně rozhodly o prodloužení provozu skládky navzdory tomu, že průsaky z areálu podle analýz kontaminovaly spodní vody.

Samotná rekultivace skládky v Považském Chlmci, která patří soukromé společnosti, by měla přijít na bezmála 900.000 eur (24,3 milionu korun).

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1