Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Soud s Kydalkou byl odročen již napotřetí. Čtvrtý pokus proběhne v září

Soud s Kydalkou byl odročen již napotřetí. Čtvrtý pokus proběhne v září
 

Nejvyšší správní soud ani na třetí pokus neprojedná kárnou žalobu na pražského soudce Kamila Kydalku, podanou kvůli jeho výrokům o amnestii bývalého prezidenta Václava Klause. Plánované středeční jednání odročil soud na 26. září, a to na žádost Kydalky kvůli zdravotnímu stavu jeho advokáta.

Kárný senát měl žalobu projednat už na konci února, tehdy se ale Kydalka omluvil ze zdravotních důvodů. Další jednání mělo být v březnu, Kydalka však podal námitku podjatosti vůči předsedovi senátu Jakubu Camrdovi.

Nejvyšší správní soud v dubnu rozhodl, že Camrda podjatý není a svolal další jednání na 20. června. Ani tentokrát ale veřejné projednávání kárné žaloby nezačne.

Žalobu podal na Kydalku předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. Důvodem bylo to, jakým způsobem kritizoval pro SeznamZprávy Klausovo amnestijní rozhodnutí a jeho domnělé pozadí. Podle Kydalky měl aboliční článek amnestijního rozhodnutí pomoci konkrétním lidem a mimo kamery Kydalka prý sdělil reportérce Sabině Slonkové domněnku, kdo si abolici - tedy zastavení vleklých trestních stíhání - objednal a kolik zaplatil. Šlo prý o 300 milionů korun, důkazy ale podle zveřejněné reportáže nezazněly.

Kydalka už dříve stanul před kárným senátem kvůli tomu, jak vstoupil do debat kolem komunálních voleb v obci u Prahy. Senát ho v roce 2015 uznal vinným, žádný postih mu neuložil. Jako dostatečný trest hodnotil samotné projednání kárné žaloby. Kydalka vnímal rozhodnutí kárného senátu jako omezení své svobody projevu a obrátil se na Ústavní soud.

Podle něj Kydalka skutečně porušil povinnost zdrženlivosti, která představuje zvláštní omezení svobody projevu u soudců. Představitelé justice si musí uchovávat odstup od politické soutěže, a to na jakékoliv úrovni, zdůraznil Ústavní soud. Kydalka si poté stěžoval u Evropského soudu pro lidská práva, který ale podle České justice odmítl jeho stížnost jako nepřípustnou.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1