Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Soudkyně Barbara šéfkou správní justice? Pořízková by se mohla stát první ženou, která to dokáže

Soudkyně Barbara šéfkou správní justice? Pořízková by se mohla stát první ženou, která to dokáže

Zaslouží-li si prezident Miloš Zeman za něco pochvalu, pak je to výběr hlavních českých soudců. Proti naprosté většině z nich se nedá nic namítat. Zeman jmenoval všech 15 ústavních soudců, nového šéfa Nejvyššího soudu a příští týden předá jmenovací dekret i novému předsedovi Nejvyššího správního soudu. V jeho čele stane dosavadní místopředseda tohoto tělesa Michal Mazanec. Záda by mu měla jako místopředsedkyně krýt Barbara Pořízková. A je dost možné, že ho za tři roky vystřídá i v čele této instituce. Každopádně o tom znovu rozhodne, pokud se tedy nestane nic nepředvídaného, Miloš Zeman.

To, že se novým předsedou Nejvyššího správního soudu (NSS) stane Michal Mazanec, je logickou volbou, která zajistí kontinuitu ve fungování instituce. Posledních 15 let totiž strávil jako místopředseda tohoto soudu, po Josefu Baxovi byl jeho „druhým mužem”.

Už v tuto chvíli je ale ještě zajímavější výběr nové místopředsedkyně NSS. Jak uvedl původně server Česká justice, tuto pozici by měla obsadit soudkyně Barbara Pořízková. Pokud by se za tři roky, kdy Mazanec v červenci dosáhne věku 70 let a s posledním prosincovým dnem tak bude muset jako soudce skončit, opakoval stejný scénář jako letos a na místo předsedy měl nastoupit jeho zástupce, novou šéfkou správní justice by se pak stala právě Pořízková.

Správní soudnictví ve 20. letech 21. století by pak mohla utvářet právě ona. A mohlo by to být zajímavé.

Právnička roku

Pro Barbaru Pořízkovou je rok 2018, ve které mimochodem slaví 50. narozeniny, více než úspěšný. Dostala pracovní nabídku, která se neodmítá. A ocenili ji i přímo kolegové. V lednu převzala ocenění Právník roku 2017 v oblasti finančního práva udělované Českou advokátní komorou a společností ePravo.cz.

„Doktorka Barbara Pořízková je soudkyní Nejvyššího správního soudu a uznávanou odbornicí na problematiku nepřímých daní v ČR. Má za sebou zcela unikátní praxi, pracovala jak pro státní správu na Finančním ředitelství v Brně, tak i pro její klienty v Pricewaterhouse Coopers a nyní rozhoduje spory mezi nimi a podobnými institucemi,” zněla v lednu část zdůvodnění tohoto ocenění.

„Díky svým rozsáhlým znalostem rovněž mezinárodního práva je vyhledávanou lektorkou a přednášející. Spojuje v sobě výjimečným způsobem naprosto profesionální a přitom i velmi lidský přístup k právu, ale především k lidem. Zcela neformálně tak propojuje oblast daňové správy, byznysu a soudnictví,” uvedli rovněž o Pořízkové organizátoři.

A právě s galavečerem Právník roku je spojený i vtip jednoho z moderátorů Aleše Hámy, který se chtěl vyfotit se „soudkyní Barbarou”. Odkaz na kontroverzní show televize Barrandov patrně netřeba dodávat.

Netradiční soudkyně?

Barbara Pořízková má za sebou zajímavou kariéru, v tuzemské justici pořád celkem nezvyklou. Není totiž klasickou kariérní soudkyní. Ženou, která by se po právnické fakultě stala justiční čekatelkou a po absolvování povinné praxe a justiční zkoušky by postupně stoupala z okresního soudu, přes krajský až na ten nejvyšší.

Pořízková je absolventkou dnešní Masarykovy univerzity v Brně. Soudkyní Nejvyššího správního soudu je sice už od roku 2006, ještě před tím ale působila jako právnička na oddělení nepřímých daní brněnského Finančního ředitelství. Následně řešila daňové spory v jedné z firem z takzvané velké čtyřky, konkrétně v PwC. Znamená to, že má zkušenosti z obou stran a rovněž obě strany zná z několikaleté praxe. Pro následné rozhodování o tom, kdo má pravdu, je to ideální zázemí.

Právě tyto praktické zkušenosti jsou na jejích rozsudcích opravdu vidět. Společně s dalším soudcem Nejvyššího správního soudu, Karlem Šimkou, patří k vůbec nejoceňovanějším arbitrům právě v oblasti finančního práva a daní. Podle řady právníků totiž právě oni vrací do těchto složitých otázek selský rozum a korigují příliš přísné státní zásahy do výběru daní.

Žena v čele Nejvyššího správního soudu?

V justici působí více žen než mužů. Platí to ale hlavně pro její nižší příčky, pro vrchol žebříčku už nikoliv. Nejvyšší správní soud existuje 15 let, po celou dobu jej dosud vedl muž – Josef Baxa. Situace by se neměla změnit ani do roku 2021, kdy bude v jeho čele stát Michal Mazanec. Hodně předbíháme, ale Pořízková by se mohla stát i historicky první předsedkyní Nejvyššího správního soudu.

Zatímco například český Ústavní soud vedli vždycky jen muži – Zdeněk Kessler a Pavel Rychetský – pro Nejvyšší soud platí jiná zkušenost. V jeho čele stál nejprve Otakar Motejl. Toho následně vystřídala Eliška Wagnerová, tu nahradila Iva Brožová. Nyní Nejvyšší soud opět řídí muž, Pavel Šámal.

Právě u Ústavního soudu přitom v současnosti působí další dvě velmi výrazné soudkyně Nejvyššího správního soudu, které by se v budoucnu mohly, posuzováno čistě objektivně, rovněž postavit na vrchol správního soudnictví, a to Milada Tomková a Kateřina Šimáčková.

Je hlavní kontinuita?

Klíčové je ale to, že to s Nejvyšším správním soudem a tím pádem i s námi se všemi, kteří se před ním můžeme teoreticky ocitnout, vypadá celkem dobře. Činnost této instituce si totiž odborníci dosud vesměs pochvalovali a současná jmenování minimálně zajistí pokračování jeho optimálního fungování, což je bezesporu dobře.

Trumfy ale dál drží v rukou prezident Miloš Zeman. Vzhledem k tomu, že Mazanec bude muset za tři roky chtě nechtě skončit, prezident bude mít ke konci svého druhého mandátu možnost ovlivnit podobu českého správního soudnictví na další dlouhá léta.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232