Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Soudkyně měla vztah s Peltou, pak rozhodovala ve sporu fotbalových funkcionářů. Teď může přijít o místo

Soudkyně měla vztah s Peltou, pak rozhodovala ve sporu fotbalových funkcionářů. Teď může přijít o místo

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal navrhl kárnému senátu, aby odvolal z funkce pražskou soudkyni Sylvu Mašínovou. V minulosti měla blízko k fotbalovému funkcionáři Miroslavu Peltovi. Přes možnou podjatost pak v roce 2016 rozhodovala ve sporu tehdejšího místopředsedy Fotbalové asociace ČR Romana Berbra, Dagmar Damkové a bývalého rozhodčího Tomáše Kovaříka. Navíc jej podle Šámala řešila zaujatě.

Klientelismus do soudnictví nepatří, řekl Šámal, který svou pravomoc podat kárnou žalobu využil vůbec poprvé. "Považuji to vedle podplácení či úplatkářství za největší přestoupení činnosti a regulí toho, jak má soudce vystupovat," řekl na adresu Mašínové.

Soudkyně připustila, že před lety měla krátký vztah s Peltou. Skončil prý ale několik let před tím, než řešila spor fotbalových funkcionářů. "Žádná intimita už v tom dávno nebyla," zdůraznila Mašínová.

Osobně prý Berbra ani Kovaříka neznala, neměla na výsledku jejich sporu žádný zájem, Pelta podle ní s kauzou nijak přímo nesouvisel. Znalost fotbalového prostředí podle ní neznamená, že jako soudkyně nemůže řešit podobný spor. Hluboce věřící soudce také může rozhodovat o církevních restitucích, uvedla.

Šámalovu žalobu a stejný podnět předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 9 Michaely Wenzlové dnes začal řešit kárný senát Nejvyššího správního soudu. Mašínová nyní nemůže soudit, ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) ji dočasně zprostil výkonu funkce.

Berbr a Damková žalovali Kovaříka kvůli jeho kritickým výrokům v médiích, chtěli od něj omluvu. Mašínová civilní spor rozhodla ve prospěch žalobců. Odvolací Městský soud v Praze ale verdikt zrušil a Mašínovou zkritizoval za to, že nedala prostor důkazům navrženým Kovaříkem. Rovnou pak věc přidělil jinému soudci.

Vazby Mašínové s Peltou, od kterého před lety dostávala třeba zahraniční zájezdy nebo lístky na fotbal, prověřovala i policie. Trestný čin nezjistila, materiály ale předala potenciálním kárným žalobcům. Pravomoc podat žalobu pak využil nejprve Šámal, poté i Wenzlová.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1