Soudy držící stát na uzdě, digitalizace nebo snižování nákladů? Deloitte hledá Zákon roku | info.cz

Články odjinud

Soudy držící stát na uzdě, digitalizace nebo snižování nákladů? Deloitte hledá Zákon roku

Společnosti Deloitte a Deloitte Legal hledají i za mediálního partnerství INFO.CZ Zákon roku 2019, neboli „nejlepší legislativní počin s pozitivním dopadem na podnikání v Česku“. Nominační rada vybrala celkem pět právních předpisů či soudních rozhodnutí, které popsala těmi charakteristikami: „digitální stát: obíhají data, nikoliv lidé“, „stát může povinnosti ukládat jen právním předpisem“, „snížení nákladů na podnikání“, „větší předvídatelnost a přehlednost zákonů“ a „stát nesmí vybírat zvláštní poplatek za to, aby si plnil své povinnosti“. Co je z toho nejdůležitější, rozhodnou hlasující.

„Letošním tématem pro mnoho členů Nominační rady ankety byla digitalizace státní správy. Po řadě dílčích počinů, jako byly datové schránky nebo některé interaktivní formuláře, přichází možná významný průlom,“ říká k letošním nominacím předseda Nominační rady a partner   kancelář Deloitte Legal Tomáš Babáček. 

„Do pěti let by měla být veškerá státní správa v Česku zcela digitální. Už za rok by měla být zdigitalizovaná tvorba a publikace právních předpisů, základního regulatorního nástroje pro řízení státu i občanů a firem,“ dodává.

Hlasovat je možné například na webu Zákona roku, kde lze najít i více informací. Jasno o vítězích bude 12. května.

Nominace 11. ročníku Zákona roku (zdroj Deloitte):

Digitální stát: obíhají data, nikoliv lidé (zákon o právu na digitální služby)

Předpis: Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů

Autor: Návrh poslanců Barbory Kořanové, Martina Kupky, Ivana Bartoše, Pavla Jelínka, Pavla Kováčika, Jana Chvojky, Jana Bartoška, Heleny Langšádlové, Věry Kovářové a dalších

Zákon zakládá obecné právo komunikovat se státem digitální formou a povinnost státu záležitosti digitálně řešit. Vytváří právní rámec, díky kterému by v průběhu pěti let mělo dojít k  digitalizaci všech služeb státní správy, měly by být vydány potřebné elektronické formuláře a propojeny registry, aby lidé už nemuseli nosit dokumenty z úřadu na úřad. Shoda na přijetí předpisu napříč politickým spektrem dává příslib reálného provedení do praxe. Při provedení bude třeba zajistit efektivní snížení administrativní zátěže podnikatelů a zabezpečení dat v propojených registrech státu.

Stát může povinnosti ukládat jen právním předpisem (zrušení praxe povinných daňových tiskopisů neformálně určovaných ministerstvem)

Předpis: Nález Ústavního soudu ze dne 12. listopadu 2019 sp. zn. Pl. ÚS 19/17 (č. 337/2019 Sb.) ve věci návrhu na zrušení § 72 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 458/2011 Sb.

Autor: Ústavní soud, na návrh skupiny 19 senátorů

Ačkoliv se nález týká daňového práva, jeho přesah je značný – obecně totiž posiluje zásadu právní jistoty jako neoddělitelný znak právního státu. Základním poselstvím je připomenutí, že stát může vyžadovat plnění povinností jen na základě právního předpisu. Jedině tak mohou být právo i postupy orgánů veřejné moci předvídatelnými, ve své podstatě i plnitelnými a mohou také být předmětem ústavní kontroly. Ústavní soud zde konzistentně navazuje na své předchozí obdobné nálezy ve věci kontrolních hlášení a elektronické evidence tržeb a spolu s odbornou veřejností zaujímá dlouhodobý postoj, že vyšší efektivita při výběru daní nesmí nastat za cenu eroze právního státu.

Snížení nákladů na podnikání (online zakládání obchodních společností)

Předpis: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1151 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností

Autor: Evropská komise

Všechny členské státy mají od 1. srpna 2021 umožnit online vytváření společností s ručením omezeným, případně i akciových společností, a dále také umožnit online zápisy poboček a ukládání listin a údajů do obchodních rejstříků. Online postupy musí umožňovat založení bez fyzické přítomnosti osob a nesmí být podmíněny získáním podnikatelského oprávnění. Opatření má vést ke snížení nákladů na podnikání.

Větší předvídatelnost a přehlednost zákonů (jednotné dny právní účinnosti a přehledy povinností)

Předpis: Zákon č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv

Autor: Pozměňovací návrh poslanců Marka Bendy a Martina Kupky a pozměňovací návrh poslanců Marka Bendy, Jakuba Michálka, Zuzany Ožanové a Věry Procházkové k vládnímu návrhu zákona

Právní předpisy budou nově nabývat účinnosti vždy jen dvakrát do roka, od 1. ledna, nebo 1. července. Každý předpis bude také doplněn o informativní přehled zaváděných povinností. Tyto dvě novinky mohou zásadně zvýšit uživatelský komfort podnikatelů i všech ostatních adresátů právních předpisů. Posílí rovněž předvídatelnost regulatorních změn a také usnadní provozování informačních systémů poskytujících podnikatelům přehledné seznamy jejich regulatorních povinností.

Stát nesmí vybírat zvláštní poplatek za to, aby si plnil své povinnosti (zrušení poplatku za podání podnětu k prověření veřejné zakázky)    

Předpis: Nález Ústavního soudu ze dne 30. října 2019, sp. zn. Pl. ÚS 7/19 (č. 309/2019 Sb.), zrušující ustanovení § 259 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů      

Autor: Ústavní soud, na návrh Transparency International – Česká republika, o. p. s.

Ke zdravému podnikatelskému prostředí patří soutěž při zadávání veřejných zakázek. Na její férovost dohlíží Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. K tomu mu mají napomáhat i podněty upozorňující na možná pochybení. Do listopadu 2019 však bylo podání podnětu a jeho prošetření podmíněno zaplacením poplatku 10 000 Kč. Zrušením poplatku došlo k odstranění precedentu, kdy byl zpoplatněn podnět k orgánu příslušnému k plnění kontrolní činnosti, v tomto případě k ÚOHS v oblasti rovných podmínek pro soutěž podnikatelů. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud