Články odjinud

Soukupovy zprávy nejsou zpravodajstvím, říká pro INFO.CZ Vadim Petrov, kandidát do RRTV

Soukupovy zprávy nejsou zpravodajstvím, říká pro INFO.CZ Vadim Petrov, kandidát do RRTV

Do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání kandiduje za hnutí ANO známý lektor a poradce Vadim Petrov. „Hodně lidí na one man show Jaromíra Soukupa nadává, jiní říkají, že TV Barrandov je jediná televize, které se dá věřit. Nemám problém s tím, aby Jaromír Soukup vysílal sám od rána do večera, ale pokud se ptáte, jestli jsou Moje zprávy zpravodajstvím, odpovídám, že ne a že jsou publicistikou,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro INFO.CZ. Vhodné by podle něj byly změny mediálních zákonů, které odrazí nástup nových technologií a nově nastaví financování veřejnoprávních médií.

V poslední době sledujeme různé útoky na nezávislost veřejnoprávních médií. Měli by se členové rady proti takovýmto útokům vymezovat? Jak byste na ně reagoval?

V demokracii by neměl nikdo mít zaručenou ochranu před kritikou. Veřejnoprávní média jsou stejnou službou veřejnosti, jako ostatní orgány, instituce, včetně politických stran a hnutí. Není důvod z kritické diskuze vyřazovat Českou televizi a rozhlas. Nějak jsme si nechali vnutit, že mají výlučnou pozici a v případě kritiky se hned strhne křik, že se jedná o útok na svobodu slova a nezávislost médií.

A jak se mají členové rady ke kritice stavět? Především by měli daleko více vysvětlovat, co sami dělají. Lidi si pletou Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) s Radou ČT, ale jaký je v nich rozdíl, jakou agendu řeší, jaké problémy celou oblast provázejí, vůbec netuší. Myslím, že by radní neměli být schovaní na svém úřadě a měli by víc vystupovat na veřejnosti.

Jak hodnotíte úroveň publicistických pořadů televize Barrandov a útoky Jaromíra Soukupa na Českou televizi? Měla by se podle vás RRTV proti nim vymezovat?

TV Barrandov podléhá nejen zákonům, dozoru RRTV, ale především licenčním podmínkám, které ji rada udělila. Nestudoval jsem je, ale určitě by se žádný licencovaný subjekt neměl dopouštět záměrného zkreslování skutečností nebo neetického chování. A od toho je RRTV, aby prověřovala subjekty, kterým vydala licenci, jestli se chovají v souladu s tímto jejím rozhodnutím.

Splňují podle vás Moje zprávy Jaromíra Soukupa nároky a definici zpravodajství? 

Hodně lidí na one man show Jaromíra Soukupa nadává, jiní říkají, že TV Barrandov je jediná televize, které se dá věřit. Nemám problém s tím, aby Jaromír Soukup vysílal sám od rána do večera, ale pokud se ptáte, jestli jsou Moje zprávy zpravodajstvím, odpovídám, že ne a že jsou publicistikou.

V ní si může vybírat komentátor zprávy podle sebe a prezentovat na ně svůj osobní názor. Podobně je to u pořadu 168 hodin v ČT – pohled očima Nory Fridrichové. Její pořad je také její subjektivní pohled, který neplní základní parametry zpravodajství tedy vyváženosti, nepředpojatosti a objektivity.

Jsou podle vás vhodné změny příslušných zákonů?

Nástupem internetu se audiovizuální trh zásadně změnil a všechny zainteresované čeká debata o tom, jestli současná legislativa odpovídá prudkému rozvoji technologií. Určitě je na stole také otázka, jak veřejnoprávní média dále financovat. Zatím čerpají peníze z koncesionářských poplatků. Lidé platí za přístroj, ale mnoho z nich televizi ani rádio nemá, stačí jim počítač nebo mobil. Zákony, které tuto oblast pokrývají, běží za vozem. Jsem přesvědčen, že RRTV by v tomto procesu měla hrát daleko výraznější roli.

Velkým tématem poslední doby jsou takzvané fake news, které se mohou poměrně jednoduše dostat i na televizní obrazovky. Jak s tímto bojovat?

Ano, to je velmi populární pojem. Je ale velice těžké určit, co se pod ním skrývá. Hranice je často velice nejasná. Řekl byste, že když Jaromír Soukup nepřesně uvede čísla ČT, tak je to typický projev fake news, neprofesionální práce anebo cílený útok proti ČT? A kdo to rozhodne?

A pokud byste to měl být vy?

Právě RRTV by se měla zabývat tím, co je již za hranou a cíleným šířením nepravdivých skutečností. Jen ona se k tomu může závazně postavit, protože to byla ona, kdo vydala licenci, je pověřená kontrolou a může uplatnit i sankce. V tomto případě i ve spolupráci s Radou ČT. Měla by v takovýchto případech zaujmout stanovisko a seznámit s ním také širokou veřejnosti.

V souvislosti s nástupem nových platforem se rovněž debatuje o aktivitách veřejnoprávních médií na internetu, v České televizi zejména v souvislosti s online archivem. Je tato činnost podle vás v pořádku? Jak by se měla dále vyvíjet?

Archiv ČT je její rodinné stříbro. Kombinace internetu a klasického vysílání je určitě budoucnost.

Jak se v této souvislosti díváte na iRozhlas? 

Podobně. Je to jejich velká konkurenční výhoda.

Nepoškozuje to ale soukromá média?

Veřejnoprávní ČT a rozhlas jsou majitelé obřích archivů, jsou tam nesmírně cenná a stále atraktivní díla. Navíc mají peníze z poplatků a reklamy. No, neberte to. Takový luxus. Audiovizuální trh by se zasloužil nějakou dlouhodobou koncepci rozvoje. Určitě existuje hodně analýz, ale o žádné schválené koncepci nevím. Pokud ano, chybí informace, jak se koncepce převádí do legislativy a jak se jí daří plnit.

V televizním prostředí jste dříve pracoval. Jaké ze svých zkušeností byste v pozici radního rád využil?

Televize není jen zpravodajství a publicistika. Trápí mě, že stranou zůstávají menšinová témata – kulturní, společenská, vzdělávací, kterým by se Česká televize měla věnovat víc. Prostě nebát se poklesu sledovanosti ve prospěch většího tematického a žánrového záběru.

Chápu, že každý televizní praktik si teď poklepe na čelo a řekne, že žádný management si dobrovolně nesníží sledovanost méně atraktivním programem, ale v tom by měly právě pomoci Rady, které by měly takovýto program i management podržet. Bývalý ředitel ČT Ivo Mathé kdysi, když mu někdo argumentoval tím, že točit nějakou operu nemá smysl, pokud se na ni dívá třeba jen 50 000 diváků, řekl: „Víte, kolik je to vyprodaných Národních divadel?“ Tím vystihl přesně, jaká je „také“ role veřejnoprávní ČT.

Jste kandidátem hnutí ANO. Spolupracuje s ním nějak blíže? Kdo vás s touto nabídkou oslovil?

Živím se jako pedagog a poradce. Občas moderuji expertní debaty, na pár jsem s Hnutím ANO v poslanecké sněmovně spolupracoval, naposledy s Patrikem Nacherem při debatě o manželství párů stejného pohlaví. Akorát vrcholila kauza s kandidátem do RRTV Petrem Štěpánkem. Když jsem nad celou kauzou kroutil hlavou, myslím, že to byl právě Patrik, který řekl: „A co kdybys kandidoval ty?“ Tak jsem na to kývnul.

Čemu byste se tedy chtěl v této radě věnovat a co hodláte případně prosadit?

Především by RRTV měla víc vysvětlovat veřejnosti, co dělá. Komentovat aktuální kauzy, problematiku fake news, technologický rozvoj a odborná témata i z hlediska EU, jejichž konferencí se účastní.

Iniciovat jednání, semináře, kulaté stoly a workshopy za účasti mediálních odborníků, zástupců technologického rozvoje, médií veřejné služby a podnikatelů, státní správou a s parlamentem.

Především v případě veřejnoprávních médií by měla RRTV analyzovat nejen vyváženost, například zastoupení politických stran ve vysílání, ale celkově vysílání hodnotit z hlediska společenských témat, cyklů, jednotlivých pořadů a aktuálních kauz. RRTV by měla nastavit takové indikátory, které by umožnily efektivně plnit roli RRTV „zachování a rozvoj plurality programové nabídky a informací a obsahové nezávislosti“ a ty potom sledovat. V případě potřeby sestavit pracovní skupinu, která se bude zabývat nějakým dílčím problémem.

Nebát se poklesu sledovanosti ve prospěch menšinových témat, pořadů a žánrů. RRTV by měla pak v případě potřeby média podpořit s poukazem na širokou nabídku programové i tematické nabídky, tak aby „vyváženě a proporčně“ odrážela celou škálu kulturního a společenského života.

A v neposlední řadě společně s Ministerstvem kultury a s ostatními zainteresovanými subjekty, včetně samotných médií, iniciovat zpracování koncepce audiovizuálních mediálních služeb, která bude podkladem k novelizaci příslušné legislativy.

 

Články odjinud