Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Spor o Slovanskou epopej nekončí. Soudy musí lépe zdůvodnit, proč dílo patří Praze

Spor o Slovanskou epopej nekončí. Soudy musí lépe zdůvodnit, proč dílo patří Praze

Nejvyšší soud (NS) vrátil k novému projednání spor o Slovanskou epopej. Důvodem je to, že soudy nedostatečně odůvodnily verdikty, kterými dílo přiznaly Praze. ČTK to dnes řekl advokát Roman Felix, který ve sporu zastupuje hlavní město. K NS se obrátil s dovoláním John Mucha, který se jako příbuzný autora Alfonse Muchy soudí s městem. Tvrdí, že Praha se vlastníkem cyklu obrazů nikdy nestala, protože nesplnila umělcovu podmínku a nevybudovala pro plátna samostatné výstavní prostory.

Nejvyšší soud o dovolání rozhodl 9. května. Obvodní soud pro Prahu 1 pak tuto středu účastníkům řízení rozhodnutí doručil. Podle Felixe jde o 20 stran komplikovaného právního textu. „Není tam vysloveno, že by bylo rozhodnuto nesprávně. Oba rozsudky byly zrušeny a věc se vrátila k novému řízení kvůli odůvodnění rozsudků,“ uvedl Felix. Podle něj musejí soudy v novém řízené lépe vysvětlit, proč dospěly k závěru, k jakému dospěly.

Původním majitelem děl byl podle zrušených rozsudků pražských soudů americký mecenáš Charles Crane, který si obrazy u Muchy objednal, zaplatil je a poté daroval městu. Jako dárce je Crane uveden i v protokolech o předání obrazů Praze.

Odvolací senát ve zrušeném rozsudku připustil, že podmínka o vybudování výstavních prostor existuje. Když malíř na sklonku života rekapituloval situaci ohledně epopeje, musel být podle soudu jistě raněn tím, že Praha slíbenou výstavní síň nevybudovala. Na vlastnictví to ale nic nemění.

John Mucha zdůvodňoval podání žaloby tím, že se snažil zabránit zapůjčení díla do Asie, kam epopej odcestovala předloni v únoru. Obával se, že se obrazy poškodí. Malíř je podle něj daroval českému národu a nepřál by si, aby se vyvážely do ciziny.

V Tokiu vidělo epopej od března do června 662 000 návštěvníků. Cyklus se měl později přesunout do Číny, české ministerstvo kultury to však nepovolilo. Galerie hlavního města Prahy před časem zveřejnila záměr vystavit epopej letos v Obecním domě u příležitosti 100. výročí republiky. Část pláten má být také součástí festivalu Re:publika v Brně, který začne za dva dny.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1