Stát se z odpovědnosti za škody nemůže vykroutit. Moudrá vláda by sporům předešla jinak, říká Kovářová | info.cz

Články odjinud

Stát se z odpovědnosti za škody nemůže vykroutit. Moudrá vláda by sporům předešla jinak, říká Kovářová

„Stát se nemůže vykroutit z odpovědnosti za škody, které vznikly v souvislosti s nouzovým stavem,“ míní exministryně spravedlnosti a právnička Daniela Kovářová. Jak uvedla na svém facebookovém profilu, jedná se o problém zčásti právní a zčásti politický, morální a ekonomický.

Kovářová na svém facebookovém profilu okomentovala vzniklou situaci kolem debaty o povinnosti státu hradit škody kvůli vyhlášeným opatřením v boji s koronavirovou pandemií takto: 

Vláda vyhlásila nouzový stav, čímž deklarovala obecné nebezpečí. Omezila práva a přikázala řadu povinností, veřejnost uposlechla. Koneckonců informace o vyhlášení nouzového stavu v trvání 30 dní visí na webových stránkách vlády dosud se všemi omezeními a opatřeními. Je nad slunce jasné, že celé společnosti vznikají škody v přímé souvislosti s vyhlášením nouzového stavu. K tomuto závěru ani člověk nemusí být právníkem.

V pondělí a v úterý vláda ohlásila prodloužení přísnějších opatření do 1. dubna, což je zaznamenáno na mnoha nosičích a všichni jsme to na vlastní uši slyšeli. Koneckonců i krizový zákon má ustanovení o tom, co mohou a mají dělat a nařizovat jednotlivá ministerstva (ministerstvo navrhne postup a vláda ho vezme na vědomí, což přesně se stalo).

Právníci se učí na fakultě, že důležitý je úmysl zákonodárce a smysl právní úpravy. Obcházení práva je postižitelný exces, což platí pro jednotlivce, společnosti i pro orgány státu. Nepochybuji o tom, že za obcházení krizového zákona dostane stát přes prsty od většiny soudců, ať už je k tomu vedly jakékoliv důvody.

Proto je lhostejné, že v tuto chvíli omezení ukládá jen ministerstvo namísto vlády, pořád jde o rozhodnutí ústředního orgánu, tedy státu, vláda ho navíc vzala na vědomí, čímž ho posvětila, a veřejně deklarovala, čímž se k němu i k jeho důsledkům přihlásila, a veřejnost podle něj jedná. Nezajímají mě ani důvody, kvůli kterým k této změně došlo. Život stále běží podle krizového zákona, ať se k tomu jednotliví členové vlády nebo novináři v médiích vyjadřují odlišně.

Lpění na krizovém zákonu stejně nepovažuji za zásadní, protože judikatura už v minulosti dovodila odpovědnost státu za činnost krizových orgánů plynoucí z obecných předpisů (z občanského zákoníku), precedentem mohou být i povodně nebo požáry. Dalšími argumenty jsou celosvětová unikátnost situace, společenská odpovědnost a únosnost a v neposlední řadě vyšší princip mravní.

Jsem přesvědčena, že soudci nebudou trvat na formalitách a posoudí nouzový stav jako jediné období s mnoha omezeními. K tomuto závěru mě vedou nejen stovky debat se soudci všech stupňů (poslední jsem absolvovala včera), ale zejména rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a Ústavního soudu.

Veřejnost potřebuje uklidnit, nikoliv plašit. Doporučuji proto všem vyčkat, nepanikařit a shromažďovat podklady a důkazy o škodách. Lhůta k uplatnění náhrady škody činí šest měsíců, není tedy kam spěchat. A začne běžet až spolu se zjištěním výše škody, tedy nejdříve 1. dubna.

Docela jinou otázkou je ekonomika státu. Česká republika nebude mít dostatek financí na úhradu všech škod. Moudrá vláda by předešla soudním sporům (a mimochodem také zahlcení justice) jiným způsobem odškodnění.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud