Články odjinud

Státní zástupci jsou privilegovaní lidé, nesou nižší odpovědnost než jiní, říká Petr Toman

Státní zástupci jsou privilegovaní lidé, nesou nižší odpovědnost než jiní, říká Petr Toman

Státní zástupci nesou za své jednání méně odpovědnosti než všichni ostatní. Myslí si to advokát Petr Toman, člen prezidia Unie obhájců a náhradník představenstva České advokátní komory. V rozhovoru pro INFO.CZ připomíná, že jejich odpovědnost za způsobenou škodu je vázaná na kárné řízení, to ovšem lze zahájit jen do dvou let od případného provinění. „Vzhledem k délce mnoha trestních řízení je většina pochybení státních zástupců promlčena dříve, než se o nich někdo dozví,“ říká Toman v textu, který je doplňkem k seriálu Státní zástupci – čas na změnu?

Státní zástupci - čas na změnu?
Státní zástupci drží v mnohém naše životy v rukou. Právě oni rozhodují o tom, zda půjdeme k soudu, nebo ne. Právě oni svým zásahem na Úřadu vlády shodili vládu Petra Nečase (ODS) a otevřeli cestu k premiérství Andreje Babiše (ANO). Postupem času přitom na veřejnost vyplouvá stále více jejich přešlapů. Je čas na reformu postavení státního zastupitelství? Měli by být státní zástupci za své počínání odpovědní více, než jsou dnes? INFO.CZ spustilo desetidílný seriál Státní zástupci - Čas na změnu? Podrobně v něm analyzujeme podstatu profese státních zástupců, její historii, to, co žalobci smějí a co naopak nesmějí, a zaměříme se rovněž na možné změny, které by byly v této profesi vhodné. Seriál upozorní rovněž na ty nejkřiklavější problémy, které se v souvislosti se státními zástupci objevují.

Jak byste veřejnosti popsal pozici státního zástupce?

Pozice státního zastupitelství je zcela přesně popsána v zákoně č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, také v trestním řádu, v občanském soudním řádu, popř. v dalších právních předpisech. Podstatné je, že jako kterýkoliv jiný státní orgán může a musí činit pouze to, co mu zákony umožňují. A to přesně od státního zastupitelství i každého státního zástupce očekávám. Nechci, aby dělal více, protože pak jsou trestně stíháni nevinní lidé, ale ani méně, neboť pak pachatelé unikají trestu a obětem se nedostává náležitého zadostiučinění. Ale snad přeci jen něco navíc, než jen doslovné dodržování zákonů, bych u každého státního zástupce požadoval: cit pro spravedlnost a statečnost jej používat.

Co je z vašeho pohledu jeho podstatou?

Státní zastupitelství je primárně zřízeno jako orgán veřejné žaloby v trestním řízení. Tak především je veřejností vnímáno. Pozitivně, zaslouží-li se o rychlé usvědčení pachatele trestného činu a jeho spravedlivé potrestání, nebo silně negativně, pokud nevinného člověka po dlouhá léta a bezdůvodně vláčí soudními síněmi. Hlavním jeho úkolem je tedy přispívat svými kroky k pocitu, že u nás existuje právní stát a že spravedlivý proces není jen prázdný pojem.

Co by tedy měl státní zástupce dělat?

Především dodržovat zákony a měřit všem stejným metrem. Tedy s přísností či naopak tolerancí, s níž posuzuje provinění jiných, posuzovat i případná provinění policistů, státních zástupců a soudců. Naprostá většina státních zástupců to dělá.

Co by naopak dělat neměl?

Lékaři si své operační výkony zkoušejí nejprve na zvířatech, sochaři vyhodí hromady hlíny, než se jim povede slušná socha. Státní zástupci tuto možnost nemají, vše, co činí, zkoušejí hned na živých lidech. Neměli by na to ani na chvíli zapomenout.

Stává se přesto, že tyto věci státní zástupci dělají?

Většina ne, někteří bohužel ano. Zaslepeni hromadou papírů s paragrafy, s vidinou kariérního růstu, snahou zvítězit za každou cenu a s vědomím faktické beztrestnosti před sebou nevidí chybujícího člověka. Zbytečně žalují, namísto aby trestní řízení zastavili, zbytečně se odvolávají, namísto aby přijali zprošťující rozsudek soudu. V celkovém počtu stíhaných osob a státních zástupců jde jistě o nepatrné číslo, ale zničený život nelze převádět na procenta či promile z celku. Ten zničený buď je, nebo není. Za každým takovým zlomeným osudem stojí konkrétní chybující státní zástupce.

Jaké byste navrhoval v tomto okruhu otázek změny či posuny?

Každý občan České republiky je odpovědný za škodu, kterou svým jednáním či opomenutím způsobil. To neplatí u státních zástupců. Jejich odpovědnost za způsobenou škodu je totiž zcela nepochopitelně podmíněna předchozím zjištěním jejich pochybení v kárném řízení. Možnost zahájit takové řízení však zaniká, pokud návrh na zahájení kárného řízení nebyl podán do dvou let od spáchání provinění. Vzhledem k délce mnoha trestních řízení je většina pochybení státních zástupců promlčena dříve, než se o nich někdo dozví. Tato právní úprava činí ze státních zástupců privilegovanou skupinu s nižší odpovědností, než mají ostatní profese a občané. To by se mělo změnit, protože vědomí odpovědnosti a obava z potrestání je silným subjektivním korektivem kroků nás všech. Pokud takový korektiv chybí a převládá pocit beztrestnosti, mohou být činěny kroky, kterým je třeba se vyhnout.

S jakými excesy státních zástupců jste se jako obhájce v posledních letech setkal?

Rok 2011 považuji za zlomový pro českou justici a státní zastupitelství zejména. Nejvyšším státním zástupcem se stal Pavel Zeman. V říjnu 2011 byl na jeho návrh odvolán z funkce Vrchního státního zástupce v Praze Vlastimil Rampula a byl dočasně nahrazen Stanislavem Mečlem. V lednu 2012 začal Vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan zcela vážně vyšetřovat trestný čin sabotáže, který zde snad od konce 50. let nikdo nevyšetřoval.

V červnu 2013 byl Úřadem pro odhalování organizovaného zločinu zaštítěným olomouckými státními zástupci proveden ozbrojený puč na Úřadu vlády a ve vojenské rozvědce. Tři poslanci našeho parlamentu byli nezákonně zatčeni a drženi ve vazbě. Žádný ze státních zástupců v jakékoliv pozici proti tomu neprotestoval. Prezident republiky Miloš Zeman přijal na Hradě Iva Ištvana a jeho krokům dal legitimitu. Padla vláda a zcela se změnily politické poměry v naší zemi. Od té doby uběhla jen krátká doba a většina aktérů je stále ve svých funkcích. Žádná sabotáž nebyla pochopitelně prokázána. Jsem přesvědčen, že toto období bude jednou v učebnicích popisováno jako nejtemnější doba polistopadové české justice.

V porovnání s tím jsou všechny další excesy dosud jen slabým odvarem toho, čeho jsme byli v letech 2012 až 2013 svědky. Bohužel za tichého přihlížení těch, kdo měli pravomoc zasáhnout, ale neudělali dosud nic.

Právě proto, co se začalo v justici odehrávat, vznikla v roce 2014 Unie obhájců, která na největší excesy upozorňuje ve svých stanoviscích, na konferencích a v odborných článcích a jejich zveřejněním se snaží přispět k tomu, aby se neopakovaly.

Pokud bychom se podívali do minulosti, jaká oprávnění komunistických prokurátorů jste považoval za nejvíce jdoucí proti pravidlům trestního procesu, jaký je běžný v demokratických zemích?

Podle toho, o jaké období našich moderních dějin se budeme bavit. V poslední době připravuji projekt České advokátní komory s názvem Advokáti proti totalitě. V jeho rámci se seznamuji s vyšetřovacími spisy osob postižených komunistickou justicí v padesátých letech minulého století. Každý zná osud Milady Horákové, Heliodora Píky a Rudolfa Slánského.

Z dnešního pohledu je naprosto neuvěřitelné a současně pro nás všechny do budoucna alarmující, jak jednoduše a během několika málo měsíců se prvorepubliková justice změnila v systematický vraždící mechanismus, jemuž padlo za oběť 262 nevinných spoluobčanů. Zinscenovaný proces, v němž o vině rozhodovala komunistická strana a soudce a prokurátor jen plnili její úkoly, je něco, co je z dnešního pohledu zcela nepochopitelné a neodpustitelné.

Z pozdější doby je nutné připomenout, že až do konce roku 1991 nerozhodoval v přípravném řízení o vazbě soud, jako je tomu dnes, ale prokurátor. V té době nebyla doba vazby nijak omezena a že soustava socialistické prokuratury byla řízena přísně vojensky. To byl jeden z nejsilnějších represivních nástrojů, kterými stát disponoval a často, zejména v krizových okamžicích jej bezezbytku využíval. Například v průběhu Palachova týdne, při oslavě Dne lidských práv, 21. srpna a podobně. A v nemalé míře i vůči svým politickým protivníkům.

INFOGRAFIKA DNE: Proces se Slánským


V SERIÁLU STÁTNÍ ZÁSTUPCI - ČAS NA ZMĚNU? JIŽ VYŠLO:

1. DÍL Co dělají státní zástupci: Podávají obžalobu, dohlížejí ale i na práva (5. 2. 2019) 

Šéf státních zástupců Lata: Jsme lovečtí psi trestního řízení, musíme ale hlídat i policii (5. 2. 2019) 

2. DÍL Žalobci mají desítky pravomocí, o to menší ale nesou odpovědnost (7. 2. 2019)

Benda: Mnozí státní zástupci se starají o svou veřejnou popularitu mnohdy na úkor podezřelých

3. DÍL Žalobci nesmějí jít na ruku politikům a veřejnému mínění. Dělají to ale někdy?

Chvojka: Státní zástupci by měli být při komentování živých kauz zdrženliví

4. DÍL Kněžínek pro INFO.CZ: Vedoucí státní zástupce by mělo jít odvolat jen v rámci kárného řízení

Státní zástupci mají občas „velké oči“ a méně smyslu pro realitu, říká advokát Sokol

5. DÍL Lenka Bradáčová protikorupčnímu speciálu šéfovat nebude. Ministr Kněžínek už ho nechce

6. DÍL Zásah na Úřadu vlády byl exces, Ištvan měl poslat obálku s modrým pruhem, tvrdí advokáti

7. DÍL Státní zástupci nedodržují pravidla odposlechů a užívají i zakázané materiály, stěžují si advokáti

8. DÍL Roste agresivita státních zástupců? Nemůžou si brát, co je napadne, říkají advokáti

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud