Státní zástupci jsou už spíš součástí policie než justice, říká šéf pražského soudu Vávra | info.cz

Články odjinud

Státní zástupci jsou už spíš součástí policie než justice, říká šéf pražského soudu Vávra

Jedním z motivů nedělní demonstrace proti Andreji Babišovi je nezávislost justice, potažmo státního zastupitelství. Ministerstvo spravedlnosti ve čtvrtek posunulo do připomínkového řízení chystanou novelu souvisejícího zákona, jak ale vyplývá ze slov vysoce postavených soudců, ne všechno je dnes v trestním procesu a také v jednání žalobců v pořádku. Například místopředseda Ústavního soudu Jaroslav Fenyk na konferenci Přípravné řízení dnes a zítra kritizoval, že státní zástupci často jen přebírají názory policie. O faktickém sbližování policie a žalobců pak mluvil předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra.

Podle Jaroslava Fenyka se před Ústavní soud často dostávají případy, v nichž státní zástupci přebírají do jednotlivých odůvodnění, například k domovní prohlídce, jen názory policie. Místopředseda Ústavního soudu rovněž kritizoval to, že před soud přicházejí dokumenty, v nichž není uveden vůbec žádný důvod, proč by k tak zásadnímu zásahu do základních práv mělo dojít.

Fenyk na zmíněné konferenci pořádané Unií obhájců a Fakultou právnickou Západočeské univerzity v Plzni připomněl, že takovéto zásahy ze strany policie a státních zástupců je nutné provádět co možná nejméně invazivně a jen pokud nelze daného účelu dosáhnout jinak.

Spojování s policií?

Podle předsedy Městského soudu v Praze Libora Vávry se státní zástupci fakticky stávají více součástí policie než justice. U soudu podle něj naopak zintenzivňuje ochrana práv občanů.

Vávra zmínil také související judikaturu, podle níž není možné do odůvodnění, například u dlouhodobého odposlechu, psát jen formální podmínky, ale je nutné se zabývat zcela konkrétními souvislostmi dané kauzy.

Připomeňme, že státní zastupitelství není podle Ústavy součástí moci soudní, ale výkonné. Řadu let se přitom debatuje o tom, zda jde o správné řešení. Padají třeba i názory, že by státní zastupitelství mělo fungovat jako orgán svého druhu, tento postoj v minulosti prezentoval například nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Postavení státního zastupitelství se pak v čase vyvíjí. Vávra tak rovněž připomněl dnes už jen těžko pochopitelné historické paralely: Ještě v roce 1991 o vazbě rozhodoval místo soudce prokurátor, státní zástupci pak až do roku 1992 povolovali prohlídky takzvaných jiných prostor než bydliště.

Vávra se ale policie a státních zástupců na druhou stranu i zastal. Třeba v tom, že například při povolování podobných zásahů do základních lidských práv se zejména odvolací soudy chovají formalisticky. Zavzpomínal také na jednu svou kauzu, kdy měl fakticky na povolení odposlechu pouze 90 minut, poté by to prý již bylo zbytečné, protože už mělo být vše domluvené. Soudci si tak podle Vávry musí rovněž uvědomit, že když se nevyjádří v určitém čase, může to fakticky znamenat i to, že rozhodli negativně.

Přílišná trestní represe

Na konferenci, jíž se v Plzni účastnily desítky expertů na trestní právo z řad advokátů, soudců, státních zástupců, policie i akademiků, se také opakovala kritika příliš přísného trestního postihu. „Český zákonodárce to přehání s kriminalizací,“ uvedl například Jan Musil, profesor trestního práva a emeritní soudce Ústavního soudu, který začátkem letošního roku na funkci rezignoval. Podle Musila dochází ke kriminalizaci i v oblastech, v nichž to není třeba.

Bývalý ústavní soudce kritizoval například takzvané předsunování trestní odpovědnosti, tedy snahu rozšiřovat trestní dosah na případy, které nebyly dokonány. Trestní represe by tak podle něj měla přicházet jen ve chvíli, kdy není nic jiného možné, více by se naopak měla využívat správního a občanskoprávniho řízení.

Častěji se rovněž vracel názor, že by státní zástupci neměli přistupovat k obžalobě tak často, jak se v současnosti děje. Podle již zmíněného Jaroslava Fenyka to ale zároveň jde proti volání po slabém přípravném řízení: Pokud by naopak to bylo podrobnější, státní zástupci by mohli například získat více důkazů a být si ve věcech jistější.

Trestní právo každopádně čekají důležité změny. Chystá se zcela nový trestní řád, podle předsedy pracovního komise a soudce Nejvyššího soudu Jiřího Říhy ale hned tak hotový nebude a v příštích letech se bude ještě postupovat podle současné úpravy.

Bývalá ministryně spravedlnosti a poslankyně Helena Válková (ANO) pak na akci představila aktuální novely, které projednává poslanecká sněmovna. Díky nim by se například měla zvýšit hranice výše škody pro posuzování závažnosti trestné činnosti a rovněž pro to, zda vůbec už o trestný čin jde a nepostačuje jen postih za přestupek.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud