Státní zástupci nedodržují pravidla odposlechů a užívají i zakázané materiály, stěžují si advokáti | info.cz

Články odjinud

Státní zástupci nedodržují pravidla odposlechů a užívají i zakázané materiály, stěžují si advokáti

Odposlouchávání významně zasahuje do soukromí a tím pádem i do základních lidských práv. Pravidla, která pro něj platí, jsou přesto fádní. A toho podle advokátů oslovených INFO.CZ zneužívají i státní zástupci. Dokonce prý využívají i odposlechů rozhovorů mezi obhájcem a klientem, což je vysloveně zakázané. „V kauze pražského dopravního podniku byli rok odposlouchávání advokáti, současně byla čtena jejich pošta. Pro mě zcela a úplně za hranou všeho,“ říká například advokát Jiří Matzner. V seriálu Státní zástupci – čas na změnu? tak pokračujeme dalšími možnými excesy žalobců.

Státní zástupci - čas na změnu?
Státní zástupci drží v mnohém naše životy v rukou. Právě oni rozhodují o tom, zda půjdeme k soudu, nebo ne. Právě oni svým zásahem na Úřadu vlády shodili vládu Petra Nečase (ODS) a otevřeli cestu k premiérství Andreje Babiše (ANO). Postupem času přitom na veřejnost vyplouvá stále více jejich přešlapů. Je čas na reformu postavení státního zastupitelství? Měli by být státní zástupci za své počínání odpovědní více, než jsou dnes? INFO.CZ spustilo desetidílný seriál Státní zástupci - Čas na změnu? Podrobně v něm analyzujeme podstatu profese státních zástupců, její historii, to, co žalobci smějí a co naopak nesmějí, a zaměříme se rovněž na možné změny, které by byly v této profesi vhodné. Seriál upozorní rovněž na ty nejkřiklavější problémy, které se v souvislosti se státními zástupci objevují.

Odposlech je podle pravidel obsažených v trestním řádu možný pouze v trestních řízeních spojených s nejzávaznějšími zločiny. Jde o ty, za něž hrozí alespoň osm let vězení, a další konkrétně vypočtené prohřešky.

Důležité je zejména to, že odposlech, který vždy provádí policie, je podle prvního odstavce paragrafu 88 trestního řádu možné použít jen, „pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené.“

A jak vypadá konkrétní schvalovací mechanismus?„Nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn,“ dočteme se například v druhém odstavci paragrafu 88.

U některých trestných činů se tato pravidla prolamují, odposlech by ale každopádně neměl trvat déle, než je nutné. Pravidla však nabízejí řadu možných interpretací a v mnoha ohledech zůstávají nejasná. O jak důležité téma jde, ilustruje rovněž fakt, že v rámci ocenění Právník roku byl za nejlepší článek v Bulletinu advokacie označen související text profesora Jiřího Jelínka, vedoucího katedry trestního práva pražské právnické fakulty.

„Jedním z nedostatků platného a účinného trestního řádu je okolnost, že výslovně neupravuje provádění tzv. prostorového odposlechu (utajené získávání informací pomocí speciálních, pro tyto účely sestrojených technických prostředků a zařízení zaznamenávajících obraz, zvuk, přesný pohyb i činnost sledovaných osob v reálném čase a prostoru), rozhodování o možnosti jej provádět, ani podmínky pro využití záznamu o odposlechu jako důkazu v trestním řízení. Termín 'prostorový odposlech' dokonce trestní řád na žádném ze svých míst nedefinuje a ponechává toto vymezení nauce a právní praxi. Autor článku považuje tuto situaci za závažný nedostatek trestního řádu, pléduje za výslovné zakotvení prostorového odposlechu do trestního řádu a formuluje podmínky budoucí právní úpravy,“ dočteme se v úvodu Jelínkova článku „K chybějící právní úpravě tzv. prostorového odposlechu v trestním řádu“.

Bezpečný není ani hovor s advokátem?

Problém v praxi pak podle advokátů nastává například u pravidla, obsaženého rovněž v prvním odstavci paragrafu 88 trestního řádu: „Provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustné. Zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam odposlechu bezodkladně zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít. Protokol o zničení záznamu založí do spisu.“

Podle informací, které má INFO.CZ K dispozici, se tak ale ne vždy děje. „V posledních letech se dílčím, ale velmi závažným problémem stávají odposlechy obhájců při jednání se svými klienty, tím je zásadně narušeno právo na obhajobu,“ říká například předseda Ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny Marek Benda (ODS).

Ten se podle svých slov snažil opakovaně i s kolegy a také s Českou advokátní komorou na tyto a další excesy poukazovat: „Leč konkrétní řešení vždy spočívá v dohledové pravomoci vyšších stupňů státního zastupitelství, případně na konečném rozhodnutí soudu, a do toho mi nepřísluší zasahovat. Trochu mi chybí větší aktivita ministra spravedlnosti i nejvyššího státního zástupce v podávání kárných žalob v případě jasných překročení pravomocí,“ dodává Benda.

Své zkušenosti mají s touto věcí i někteří přímo oslovení advokáti. „Za jednoznačný exces považuji zařazení odposlechů advokátů a klienta do policejního a následně vazebního spisu, přestože státní zástupce věděl, že se jedná o odposlechy mezi obhájci a obviněným, kdy jejich předmětem byla mimo jiné strategie obhajoby a jiné,“ potvrzuje ze své praxe advokát Lukáš Trojan, člen prezidia Unie obhájců ČR.

Matzner: Vím i o otevírání advokátní pošty

O odposlechu rozhovoru mezi klientem a advokátem mluví rovněž další advokát: Jiří Matzner. „Šlo o kauzy, kde hájím jako obhájce, ale nešlo o odposlech mé kanceláře nebo osoby. V kauze pražského dopravního podniku byli rok odposlouchávání advokáti, současně byla čtena jejich pošta. Pro mě zcela a úplně za hranou všeho. Dělo se tak po dobu jednoho roku,“ popisuje Matzner, kterému vadí i to, jak se podobné případy táhnou:

„Délka přípravného řízení právě v kauze pražského dopravního podniku byla 5 let, nyní ji soud projednal za několik měsíců a státní zástupce přichází s velkým množstvím dalších důkazních návrhů, které ani nebyly provedeny v přípravném řízení po celé ty roky.“

Mezi další údajné excesy řadí vedle již zmíněného otevírání pošty advokátům či využívání hrozby vazby ve snaze ovlivnit výslech či výpověď: „Osobně jsem hájil v několika kauzách, kde při prvním výslechu zaznělo… 'když se přiznáte a budete spolupracovat, nepůjdete do vazby'. Pro mě zcela neakceptovatelné.“

Zeman: Státní zastupitelství se řídí platnými zákony

Státní zástupci pochybení v obecné rovině odmítají. Můžeme zopakovat jejich reakce tak, jak jsme je přinesli v předchozím díle tohoto seriálu:

„Na tomto místě mohu pouze konstatovat, že státní zastupitelství se při své činnosti řídí platnými zákony České republiky, a obhajuje tak veřejný zájem. Je logické, že jeho činnost nemůže vyhovovat všem, zejména těm, kteří jsou stíháni jako obvinění," uvedl v reakci na dotazy, věnované rovněž dalším možným excesům státních zástupců, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Zaslané otázky označil za „poměrně tendenčně zaměřené“.

Vymezil se proti nim rovněž prezident Unie státních zástupců Jan Lata. Odkázal na své dřívější vyjádření pro INFO.CZ a rovněž na svou knihu Státní zastupitelství ve světle proměn, kterou vydalo nakladatelství Auditorium.


V SERIÁLU STÁTNÍ ZÁSTUPCI - ČAS NA ZMĚNU? JIŽ VYŠLO:

1. DÍL Co dělají státní zástupci: Podávají obžalobu, dohlížejí ale i na práva (5. 2. 2019) 

Šéf státních zástupců Lata: Jsme lovečtí psi trestního řízení, musíme ale hlídat i policii (5. 2. 2019) 

2. DÍL Žalobci mají desítky pravomocí, o to menší ale nesou odpovědnost (7. 2. 2019)

Benda: Mnozí státní zástupci se starají o svou veřejnou popularitu mnohdy na úkor podezřelých

3. DÍL Žalobci nesmějí jít na ruku politikům a veřejnému mínění. Dělají to ale někdy?

Chvojka: Státní zástupci by měli být při komentování živých kauz zdrženliví

4. DÍL Kněžínek pro INFO.CZ: Vedoucí státní zástupce by mělo jít odvolat jen v rámci kárného řízení

Státní zástupci mají občas „velké oči“ a méně smyslu pro realitu, říká advokát Sokol

5. DÍL Lenka Bradáčová protikorupčnímu speciálu šéfovat nebude. Ministr Kněžínek už ho nechce

6. DÍL Zásah na Úřadu vlády byl exces, Ištvan měl poslat obálku s modrým pruhem, tvrdí advokáti

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud