Tomáš Řepka si díky prospěšným pracím odsedí kratší dobu. Jak tento trest funguje? | info.cz

Články odjinud

Tomáš Řepka si díky prospěšným pracím odsedí kratší dobu. Jak tento trest funguje?

6. DÍL SERIÁLU TRESTY BUDOUCNOSTI | Kdyby šli raději zametat chodníky. Rčení našich babiček se nyní projevuje v trestu obecně prospěšných prací. Dlouhodobě jde o vůbec nejrozšířenější alternativní trest, který se nedávno do širšího povědomí dostal i tím, že si právě díky němu zkrátí svůj pobyt ve vězení fotbalista Tomáš Řepka. V čem přesně tento trest spočívá a jaké má souvislosti? 

Tresty budoucnosti
Česká republika má dlouhodobě přetížené věznice a počtem vězňů se vymyká evropskému průměru. Trestní zákoník přitom nabízí vedle trestu odnětí svobody dalších 11 typů trestů, takzvaných alternativ k vězení. Proč se nevyužívají tak často, jak by bylo žádoucí? Co je třeba udělat pro to, aby soudy častěji nařizovaly peněžité tresty a posílaly odsouzené do domácího vězení? A neměli bychom se na začátku 21. století zamyslet i nad tím, zda nepotřebujeme i zcela nové tresty, třeba zákaz vstupu na sociální sítě či povinné seznámení se s dějinami? Na tyto otázky odpovídá patnáctidílný seriál INFO.CZ Tresty budoucnosti.

Podobně jako domácí vězení či peněžitý trest jsou obecně prospěšné práce vhodným řešením zejména drobnější a ne tak závažné kriminality. Vedle takzvaných podmínek dokonce v současnosti podle expertů funguje z českých alternativních trestů nejlépe.

„Po uzákonění tohoto trestu docházelo postupně k výraznému nárůstu jejich ukládání, v jistém období se tento alternativní trest dostal z hlediska frekvence jeho ukládání i před podmíněné odsouzení. Poté ale došlo k některým legislativním změnám a zavedení určitých omezení, což vedlo k poklesu jeho ukládání, ale stále obecně prospěšné práce zůstávají nejčastějším alternativním trestem v České republice,“ říká předseda Nejvyššího soudu a hlavní autor současného trestního zákoníku Pavel Šámal.

„Bylo by však vhodné se zamyslet nad tím, zda ona omezení byla opravdu v celém rozsahu nutná a zda by se některá neměla opět změkčit,“ dodává.

Co jsou obecně prospěšné práce?

„Trest obecně prospěšných prací spočívá v povinnosti odsouzeného provést ve stanoveném rozsahu práce k obecně prospěšným účelům spočívající v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných činnostech ve prospěch obcí, nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které se zabývají vzděláním a vědou, kulturou, školstvím, ochranou zdraví, požární ochranou, ochranou životního prostředí, podporou a ochranou mládeže, ochranou zvířat, humanitární, sociální, charitativní, náboženskou, tělovýchovnou a sportovní činností. Práce nesmí sloužit výdělečným účelům odsouzeného,“ popisuje tento druh trestu třetí odstavec paragrafu 62 trestního zákoníku.

Jak práce probíhají?

Podle dalších paragrafů trestního zákoníku může soud obecně prospěšné práce odsouzenému nařídit nejméně na 50 a nejvíce na 300 hodin, ale to jen tehdy, pokud je odsouzený k takovéto činnosti zdravotně způsobilý. Pro různé propočty pak platí, že jedna odpracovaná hodina se rovná dnu ve vězení, což je i Řepkův případ.

Podobně jako třeba u domácího vězení může soud odsouzenému stanovit i další omezení a povinnosti, třeba mu zakáže pití alkoholu a podobně.

„Obecně prospěšné práce je odsouzený povinen vykonat osobně a bezplatně ve svém volném čase nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy soud nařídil výkon tohoto trestu,“ platí až na výjimky podle prvního odstavce paragrafu 65 trestního zákoníku.

Pokud tak neučiní, může soud výjimečně tuto dobu prodloužit, častější je ale takzvaná přeměna na jiný druh trestu. To je ale předmětem kritiky odborníků, pokud totiž má člověk nakonec nastoupit do vězení, může to být i vzhledem k dalším souvislostem na poměrně dlouhou dobu.

Důležitý je pak čtvrtý odstavec paragrafu 65: „Na pachatele, kterému byl uložen trest obecně prospěšných prací, se hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile byl trest vykonán nebo bylo od výkonu trestu nebo jeho zbytku pravomocně upuštěno.“

Znamená to, že například pro účely žádosti o zaměstnání má pachatel, který obecně prospěšné práce vykonal, čistý trestní rejstřík, což usnadňuje jeho návrat do běžného života.


V seriálu Tresty budoucnosti vyšlo:

1. DÍL: Domácí vězení i peněžité sankce pachatele opravdu zasáhnou, podmíněné tresty ne

2. DÍL: Každý vězeň stojí ročně stovky tisíc. Česko jich má nadprůměrně a zbytečně moc 

3. DÍL: Pracuje jen necelá polovina vězňů a do věznic se příliš často vracejí

4. DÍL: Peněžité tresty mohou státu přinést miliony, soudci je ale nařizují pořád málo

5. DÍL: V domácím vězení je jen zhruba 100 lidí. Na náramky se čekalo deset let

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud