Tomášek: Kvůli euru se pumpovaly peníze i do španělské ekonomiky | info.cz

Články odjinud

Tomášek: Kvůli euru se pumpovaly peníze i do španělské ekonomiky

NOVÉ CESTY K EVROPĚ MICHALA TOMÁŠKA | Proděkan pražské právnické fakulty a vedoucí její katedry evropského práva profesor Michal Tomášek v pátém díle seriálu INFO.CZ nazvaném Nové cesty k Evropě glosuje počátky českého bankovnictví a vzpomíná na své zážitky z Komerční banky, kde působil jako poradce pro EU: Jak v Bruselu, tak v Madridu byl tehdy mimořádný politický zájem, aby Španělsko stálo v první vlně zemí, přijímajících euro, jenže některé ekonomické parametry byly problematické. Ani ne tak plnění konvergenčních kritérii, ale index HDP na hlavu. Ten se držel pod 80 % průměru EU, a bylo tedy třeba „napumpovat“ do španělské ekonomiky takový objem prostředků, který by jednak pomohl zvýšit životní úroveň španělského obyvatelstva, a také by zajistil její udržitelný rozvoj.

Žádná banka na světě nemůže suplovat vzdělávací nebo dokonce charitativní organizace. Proto jsme i my v Komerční bance přemýšleli, jak naši evropskou angažovanost využít také obchodně. V té době se u nás zaváděla síť EuroInfo center, která měla pomáhat hlavně malým a středním podnikatelům získávat informace o EU, včetně informací o přístupu k evropským fondům a podporám. To vše samozřejmě mohlo být vázáno na vývoj nových bankovních produktů.

Po určitých jednáních jsme ve spolupráci s Evropskou komisí otevřeli příslušné EuroInfo centrum při oblastní pobočce banky v Hradci Králové. Konkrétně 24. ledna 1996, symbolicky den poté, kdy premiér Václav Klaus podal přihlášku na členství ČR v EU.

Dnes je poskytování bankovních služeb navázaných na čerpání evropských peněz běžnou záležitostí, ale tenkrát se Komerční banka pouštěla do neprobádané oblasti. Byla v tomto ohledu nejen první bankou u nás, ale i ve všech zemích, kandidujících tehdy na členství v EU. Seznámil jsem se s provozem některých zahraničních bank v tomto směru, a to v lednu 1996 Paříži z pohledu zakládajícího členského státu a o měsíc později v Madridu.

Jak dostat Španělsko do eurozóny?

Španělská zkušenost byla velmi zajímavá. Španělsko v té době čerpalo nemalé evropské prostředky na rozvoj své infrastruktury. Jak v Bruselu, tak v Madridu byl tehdy mimořádný politický zájem, aby Španělsko stálo v první vlně zemí přijímajících euro, jenže některé ekonomické parametry byly problematické. Ani ne tak plnění konvergenčních kritérii, ale index HDP na hlavu. Ten se držel pod 80 % průměru EU, a bylo tedy třeba „napumpovat“ do španělské ekonomiky takový objem prostředků, který by jednak pomohl zvýšit životní úroveň španělského obyvatelstva, a také by zajistil její udržitelný rozvoj.

Panoval totiž neformální názor, že euro může přijmout jen země, jejíž HDP na hlavu je nejméně 85 % unijního průměru. V opačném případě by prý zavedení jednotné měny mohlo příslušnému státu způsobit značné hospodářské potíže.

Španělské banky měly při toku evropských peněz významnou roli, nesrovnatelnou s tehdejšími i dnešními finančními možnostmi bank českých. Ty, v nichž jsem byl přijat, jmenovitě Banco Santander a Banco Bilbao Vizcaya, měly příslušné služby a produkty velmi propracované. Není bez zajímavosti ani moje vzpomínka, že při skutečně honosném přijetí manažery obou bank padaly otázky na možnosti privatizace Komerční banky právě některou ze zmíněných španělských bank.

Provoz hradeckého EuroInfo centra byl provázán se službami všech obchodních míst banky a podpořil vývoj a vznik nových bankovních produktů. Naší ambicí bylo vyvinout produkt, s nímž jsem se setkal ve Francii a ve Španělsku, totiž úvěr ručený evropskými penězi. Zdálo se nám nicméně, že Evropská komise by raději ve vývoji takových produktů podpořila některou banku z členského státu EU. Přibývaly u nás tehdy jak houby po dešti a snažily se získávat co nejvíce klientů. Mimo jiné rovněž poukazem na unijní know-how.

Díky celorepublikové síti EuroInfo center, hlavně centra při Hospodářské komoře v Brně, vznikl potenciál pro lepší komunikaci s klienty v segmentu malých a středních podnikatelů. To odpovídalo celkové strategii banky stát se lépe klientsky orientovanou.

Povědomí českých firem o EU, zejména těch malých a středních, bylo v té době u nás velmi nízké. Natož aby uvažovaly, jak získat evropské peníze. V rozhovoru pro Hospodářské noviny 22. února 1996 jsem na tuto skutečnost upozornil stejně jako na nutnost, aby se snažily zapojovat do různých podnikatelských sdružení v EU.

Právě v tomto bodě jsem byl zanedlouho chycen za slovo. Za několik dnů mi zavolal Richard Salzmann a z titulu člena prezídia Bankovní asociace mně uložil, abych se tam ohlásil a pomohl při jejím zapojení do Evropské bankovní federace a při přípravě českého bankovnictví jako celku na naše příští členství v EU.

Prof. JUDr. PhDr. Michal Tomášek, DrSc. je proděkanem pražské právnické fakulty a vedoucím její katedry evropského práva. V Komerční bance působil v letech 1995 až 2002.


V SERIÁLU NOVÉ CESTY K EVROPĚ JIŽ VYŠLO:

Ekonomika měla předbíhat právo. V Komerční bance to ale neplatilo. Nové cesty k Evropě Michala Tomáška 1 

Tomášek: Když euro mohlo být eurodolar, euromarka nebo delors. Nové cesty k Evropě 2

Tomášek: Poděkoval jen Zeman, o regulaci jsme ale poučili i mnohé jiné politiky

Tomášek: Britské banky chtěly referendum o „euru“. Byly přesvědčeny, že by došlo na konec libry

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí 1. dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí 2. dílu

Game of Thrones s08e03 - shrnutí 3. dílu

Game of Thrones s08e04 - shrnutí 4. dílu

Články odjinud