Tomášek: Poděkoval jen Zeman, o regulaci jsme ale poučili i mnohé jiné politiky | info.cz

Články odjinud

Tomášek: Poděkoval jen Zeman, o regulaci jsme ale poučili i mnohé jiné politiky

NOVÉ CESTY K EVROPĚ MICHALA TOMÁŠKA | Proděkan pražské právnické fakulty a vedoucí její katedry evropského práva profesor Michal Tomášek ve třetím díle seriálu INFO.CZ nazvaném Nové cesty k Evropě glosuje počátky českého bankovnictví a vzpomíná na své zážitky z Komerční banky, kde působil jako poradce pro EU: „Za zvláštní vzpomínku stojí analýza směrnice ES proti praní peněz. Její překlad a komentář jsme připravili s Tomášem Ježkem a představili ji tak trochu v reakci na slova premiéra Václava Klause, že „čisté a špinavé peníze jsou pod jeho rozlišovací schopnost“.“

Češi rádi všechno nechávají na poslední chvíli, a tak připravovat banku v roce 1995 na vstup do EU, který měl nastat v neznámé a pro všechny vzdálené době, mohlo narážet na značné nepochopení. Nechtěl jsem spoléhat jen na silnou podporu Richarda Salzmanna, ale skutečně přesvědčit relevantní manažery o nezbytnosti takových kroků.

Dnem 1. ledna 1995 se EU rozrostla o tři nové členy: Finsko, Rakousko a Švédsko. Zajímalo mě, jak se banky právě v těchto zemích na vstup připravovaly. V dubnu 1995 jsem se vydal do Vídně. V Bank Austria a Creditanstaltu mi řekli, že rakouské banky se na vstup do EU začaly připravovat někdy v roce 1992, tedy tři roky před vstupem do EU, ale ukázalo se, že to bylo pozdě.

Za svého květnového pobytu ve Stockholmu jsem se v tamních bankách Nordbanken, Skandinaviska Enskilda a Swedbank dozvěděl, že oni začali přípravu na vstup do EU mezi lety 1985 až 87, tedy 8 až 10 let před vstupem a pochvalovali si, že při vstupu Švédska do EU byla činnost jejich bank s unijními standardy plně harmonizována. Nejen pokud šlo o bankovní normy a standardy, ale i o know-how jednotlivých pracovišť a jejich zaměstnanců. To jim mimochodem pomohlo čelit důsledkům masivní hypoteční krize, která v inkriminované době ve Švédsku propukla.

Tehdy jsem těmto slovům nevěnoval příliš velkou pozornost. Dnes, když sleduji raketový růst nemovitostí na českém trhu, si na ně často vzpomenu. Není určitě bez zajímavosti, že výše jmenované švédské banky fungují úspěšně dodnes, zatímco rakouský bankovní trh se od té doby výrazně přeskupil.

O smyslu zavádět evropské unijní standardy jsem kupodivu nemusel své kolegy v bance příliš přesvědčovat. Zejména na středních manažerských pozicích působili mladí a dynamičtí mužové a ženy, kteří se chtěli naučit něco nového. Nejprve jsem v Evropské komisi v Bruselu provedl inventuru všech relevantních směrnic, které jsem nahrubo přeložil do češtiny. Jejich přesný smysl a terminologii jsme pak ladili s odbornými útvary banky. Výsledný text jsme doplnili komentářem v kombinaci pohledu evropského práva a bankovní praxe.

V letech 1995 až 1996 jsme vydali na desítku takových materiálů: o bankovní regulaci, spotřebitelských a hypotečních úvěrech, o investičním bankovnictví nebo o kapitálové přiměřenosti a úvěrové angažovanosti.

V zájmu určité osvěty o EU jsme si výsledky naší práce nenechávali v bance jen sami pro sebe, ale posílali jsme je i na vysoké školy, státní správě či čelným politikům té doby. Jediný, kdo mně za ně osobně poděkoval, byl předseda ČSSD Miloš Zeman. 

Dopis od Miloše Zemana

Za zvláštní vzpomínku stojí analýza směrnice ES proti praní peněz. Její překlad a komentář jsme připravili s Tomášem Ježkem a představili ji tak trochu v reakci na slova premiéra Václava Klause, že „čisté a špinavé peníze jsou pod jeho rozlišovací schopnost“.

Prezentace materiálu byla také spojena s iniciativou tehdejšího poslance Richarda Mandelíka obnovit u nás spořitelní a úvěrní družstva – prvorepublikové kampeličky, nové zvané podle něho „mandeličky“. Právě v souvislosti s analyzovanými standardy EU jsme se oběma zmiňovaným poslancům snažili vysvětlit, že pravidla pro regulaci mandeliček jsou až příliš liberální. Další osud novodobých kampeliček a hlavně jejich klientů naše obavy potvrdil.

Naplňování Salzmannova sloganu, že Komerční banka chce být „standardní evropskou bankou“ jsme ukázali i v institucích EU v Bruselu, a to zvláštní prezentací banky 29. listopadu 1995. Richard Salzmann se v té době zotavoval po operaci kyčle, takže ho zastupovali jeho náměstci Bořivoj Pražák a Petr Budinský. Prezentace určitě přispěla k zájmu o Komerční banku: už tehdy se objevila otázka kdy a hlavně komu prodat státní podíl v ní za co nejvýhodnějších podmínek.

Prof. JUDr. PhDr. Michal Tomášek, DrSc. je proděkanem pražské právnické fakulty a vedoucím její katedry evropského práva. V Komerční bance působil v letech 1995 až 2002.


V SERIÁLU NOVÉ CESTY K EVROPĚ JIŽ VYŠLO:

Ekonomika měla předbíhat právo. V Komerční bance to ale neplatilo. Nové cesty k Evropě Michala Tomáška 1 

Tomášek: Když euro mohlo být eurodolar, euromarka nebo delors. Nové cesty k Evropě 2

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud