I práce z domova má nevýhody. Za přesčasy nedostanete automaticky příplatky ani volno

Jiří Matzner

28. 07. 2020 • 07:00
ANALÝZA JIŘÍHO MATZNERA | Práce z domova se stává čím dál tím oblíbenějším a využívanějším institutem, zejména pak v dnešní době pandemie, která nutí zaměstnavatele k tomu, aby tzv. home office začali v co možná největší míře provozovat a zachránili tak svůj byznys bez toho, aby museli propouštět. Zákoník práce ale v současné době práci z domova přímo nedefinuje a právní úprava tohoto relativně moderního institutu je rovněž poněkud skoupá.

Ustanovení § 317 zákoníku práce upravuje režim práce zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale dle smluvených podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje. 

Zaměstnanec tak může práci vykonávat kdekoli (mimo pracoviště), kde to vyhovuje povaze sjednané práce a bude to se zaměstnavatelem dohodnuto – nemusí to tedy vždy nezbytně být jeho domácí prostředí. Podmínkou pro zařazení určitého zaměstnance jako zaměstnance „pracujícího z domova“ je, že se musí jednat o zaměstnance, který svou práci vykonává v pracovní době, jenž si sám rozvrhuje. Pokud tedy zaměstnanec sice pracuje doma či na jiném dohodnutém místě, avšak v době, kterou mu stanoví zaměstnavatel, nebude vykonávat „práci z domova“ v tom pravém slova smyslu. Vzhledem k tomu, že jde o místo výkonu pracovní činnosti, je třeba si uvědomit, že bez souhlasu obou stran, tedy dohody, nelze práci z domu nařídit.

Na pracovněprávní vztahy zaměstnance pracujícího z domova se aplikuje stejná právní úprava jako na zaměstnance pracující na pracovišti zaměstnavatele, s výjimkou několika odchylek uvedených právě v § 317 zákoníku práce. Na zaměstnance pracujícího z domova se totiž nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, dále takovémuto zaměstnanci při jiných důležitých osobních překážkách v práci zpravidla nepřísluší náhrada mzdy, a rovněž mu nepřísluší mzda nebo náhradní volno za práci přesčas, ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek. 

Pokud jste tedy byli zvyklí na náhradní volno nebo stoprocentní příplatek za to, že půjdete do práce ve svátek, při práci z domova se tento jinak zcela běžný zákonný „benefit“ neuplatní.

Výhody a nevýhody práce z domova

V dobách pandemie koronaviru je téma home office samozřejmě velmi diskutovaným a aktuálním. Pro mnoho zaměstnavatelů i zaměstnanců totiž představuje jednu z možností, jak účinně skloubit práci při současném dodržování přísných hygienických, nebo dokonce karanténních opatření. Bezpochyby se v tuto chvíli jedná o jeden z nejbezpečnějších způsobů výkonu práce s ohledem na riziko případné nákazy, což by se v této turbulentní době dalo považovat za velkou výhodu práce z domova. 

Abychom však nezůstali jen u koronaviru, další nespornou výhodou práce z domova je i větší flexibilita a časová úspora spojená jak s dojížděním do zaměstnání, tak i s možností si pracovní dobu časově nastavit tak, aby zaměstnanci plně vyhovovala s ohledem na jeho další (např. rodinné či osobní) závazky a povinnosti, nebo prostě jen s ohledem na jeho preference. Práce z domova umožňuje zaměstnancům si co nejefektivněji nastavit pracovní dobu tak, aby v jejím průběhu byli co nejvíce produktivní a vyhovovala jim. Při práci z domova často lze i mnohem lépe skloubit péči o rodinu a děti, zvládat domácí práce nebo třeba i lépe odpočívat.

Pro mnohé zaměstnance může být práce z domu dokonce i o poznání méně stresující, jelikož se nemusí obávat záležitostí, jako je jejich momentální vzhled, schopnost socializace nebo komunikace s ostatními kolegy. To se samozřejmě vztahuje zejména na zaměstnance introvertního charakteru, kteří s podobnými sociálními aspekty na pracovišti mohou značně bojovat, pro extrovertní jedince naopak může být práce z domu v tomto směru poněkud frustrující. Z toho důvodu je třeba na uvedené aspekty práce z domova nahlížet jako na značně dvojsečné, jelikož některým zaměstnancům mohou vyhovovat o poznání lépe než jiným. Obecně lze však říci, že socializace je v zaměstnání důležitá a dlouhodobě by žádný zaměstnanec neměl být nadměrně izolován od svých kolegů. 

Práce z domova by mohla a lze se domnívat, že i měla být zaměstnavateli a zaměstnanci využívána častěji než doposud. V tomto směru je však důležité neopomenout potřebu nalezení určité rovnováhy mezi prací z domu a prací na pracovišti. Nevýhodou home office totiž může často být nižší motivace zaměstnanců k práci, větší odtržení od dění v oboru (např. ve formě účasti na firemních školeních či workshopech) nebo třeba i zvýšené náklady na energie související s prací z domu.

Domácí práce se zkrátka stává čím dál tím více „trendy“, a to nejen v důsledku pandemie, ale také v důsledku nezastavitelného technologického vývoje, který přesouvá čím dál tím více profesí do technologické či elektronické (online) roviny a umožňuje tak zaměstnancům plnohodnotně vykonávat jejich povolání takřka odkudkoliv – ať už z domova, nebo třeba z kavárny či z pláže. 

Právní úprava zákoníku práce je nicméně vzhledem k rychlému vývoji zcela neodpovídající současným celospolečenským požadavkům na výkon práce z domova, jelikož předmětný institut řeší opravdu pouze okrajově. O to více je potřeba si podmínky případného home office mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nastavit a ošetřit smluvně.

SDÍLET