Trest smrti nejhorší kriminalitě nezabrání, může naopak vést k brutálním zločinům | info.cz

Články odjinud

Trest smrti nejhorší kriminalitě nezabrání, může naopak vést k brutálním zločinům

13. DÍL SERIÁLU TRESTY BUDOUCNOSTI | Trest smrti existoval na území tehdejšího Československa do roku 1990, v současnosti jej zapovídá jak naše členství v Radě Evropy, tak i Listina základních práv a svobod, která má ústavní úroveň. I přesto, že výzkumy opakovaně dokazují, že výše a razance trestů nevedou ke snižování kriminality, v některých zemích trest smrti stále existuje. A občas se objeví i v České republice hlasy volající po jeho znovuzavedení. Z řady důvodů by to ale nebyl dobrý nápad. Řešíme-li v tomto seriálu tresty budoucnosti, ten absolutní je totiž podle většiny expertních hlasů jejich pravým opakem.

Tresty budoucnosti
Česká republika má dlouhodobě přetížené věznice a počtem vězňů se vymyká evropskému průměru. Trestní zákoník přitom nabízí vedle trestu odnětí svobody dalších 11 typů trestů, takzvaných alternativ k vězení. Proč se nevyužívají tak často, jak by bylo žádoucí? Co je třeba udělat pro to, aby soudy častěji nařizovaly peněžité tresty a posílaly odsouzené do domácího vězení? A neměli bychom se na začátku 21. století zamyslet i nad tím, zda nepotřebujeme i zcela nové tresty, třeba zákaz vstupu na sociální sítě či povinné seznámení se s dějinami? Na tyto otázky odpovídá patnáctidílný seriál INFO.CZ Tresty budoucnosti.

„Trest smrti je v podstatě věčné téma, které se objeví vždy, jakmile se stane nějaký hrůzný čin,“ připomněl v nedávném rozhovoru pro INFO.CZ předseda Nejvyššího soudu a hlavní autor současného trestního zákoníku Pavel Šámal. „Je třeba si uvědomit, že v historii lidstva šlo původně o základní trest, zatímco odnětí svobody je záležitostí spíše posledních století, kdy se z původně okrajového trestu stal dominantní prostředek postihu pachatelů. Přičemž v posledních desetiletích je jeho význam zase oslabován ve prospěch alternativ,“ dodává.

Pozor na zvlčení společnosti

Profesor Šámal upozornil i na to, že tresty smrti mohou vést až ke zcela opačným důsledkům, než se jimi zamýšlí: „Když se represe přežene až k masívnímu ukládání trestů smrti, dochází k takzvanému zvlčení společnosti, neboť ztráta úcty k lidskému životu často vede k nárůstu trestných činů.“

Trest smrti tak podle prominentního právníka nemá v moderní společnosti místo: „Vzhledem k zásadám humanismu, omezení represe na nezbytnou míru a k právu na život. Jde také o mezinárodní smlouvy a dokumenty směřující k zákazu trestu smrti, ke kterým Česká republika přistoupila. Existují rovněž studie, které dokazují, že trest smrti nepůsobí odstrašujícím dojmem, jak se dříve tvrdilo. Po jeho zrušení nedošlo v zásadě v žádné zemi k nárůstu deliktů, za které byl ukládán.“

INFOGRAFIKA: Tresty smrti ve světěINFOGRAFIKA: Tresty smrti ve světěautor: INFO.CZ

Podobně se na věc dívá třeba i předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek: „Trest smrti je zakázán ve velké části vyspělých zemí mezinárodními smlouvami. Ze statistik neplyne, že by v zemích, kde je zaveden trest smrti, byla nutně nižší kriminalita. Ze zahraničí, například USA, navíc víme o časté chybovosti, a to zejména vůči menšinám. Je potřeba brát v potaz fakt, že lidi často zkratkovitě přeceňují dopad trestů, takže by chtěli trest smrti nebo extrémně dlouhé tresty odnětí svobody, ale trestní politika se musí dělat racionálně.“

Benda: Trest smrti za terorismus či válečné zločiny

Naopak předseda sněmovního Ústavně právního výboru Marek Benda (ODS) říká, že nikdy nebyl zásadním odpůrcem trestu smrti: „Lze dohledat, že jsem navrhoval nezakotvení zákazu do Listiny základních práv a svobod. Nepokládám jej za trest, který má být ukládán za běžné trestné činy včetně vražd, ale v otázkách terorismu, válečných zločinů či profesionálních zabijáků mi vždy připadal jako spravedlivá alternativa. Zároveň si myslím, že se dnes lze díky forenzní kriminalistice vyvarovat nezvratným justičním omylům, které byly jednou z podstatných příčin zrušení tohoto trestu. Západní svět ho ovšem zcela opustil a jeho návrat by byl možný jen za zcela zásadní změny paradigmatu.“

„Je potřeba znovu a znovu toto téma probírat s veřejností, je potřeba mluvit o tématech jako je vina a trest. Je ale také nutné pracovat ve prospěch obnovení důvěry ve spravedlnost a respektu k právním normám. Je nezbytné vysvětlovat, v čem spočívá podstata trestání a co je jeho účelem. Je potřeba, aby lidé více rozuměli tomu, čemu říkáme restorativní přístup ke spravedlnosti,“ říká pak Kristína Labohá z Probační a mediační služby. A dodává: „Ten je založen na přesvědčení, že samotné dopadení, usvědčení a potrestání pachatele k obnovení pocitu spravedlnosti nestačí. Že je nutné při trestání zohlednit nejen nápravu pachatele, ale i potřeby a zájmy oběti, závazky pachatele odčinit způsobené škody a závazek společnosti pomáhat – jak obětem trestných činů a jejich blízkým, tak i pachatelům a jejich rodinám.“

Lidem, kteří něco takového nechtějí pochopit, se to ale bohužel vysvětlit nepodaří. To ze své zkušenosti ví třeba i místopředseda České advokátní komory a prezident Unie obhájců Tomáš Sokol. Podle svých slov to párkrát zkoušel právě u trestu smrti: „Žádných velkých úspěchů jsem se nedobral. Obvykle jsem se vyptával, co se podle diskutujících příznivců trestu smrti změní tím, že je vykonán. Zda to společnost nějak zlepší, zda to zvýší její bezpečnost a tak dále. Odpovědi byly zcela iracionální, zato podávané s takovým zápalem, že byla zřejmá marnost jakékoliv osvěty. Takže nevím.“


V seriálu Tresty budoucnosti vyšlo:

1. DÍL: Domácí vězení i peněžité sankce pachatele opravdu zasáhnou, podmíněné tresty ne

2. DÍL: Každý vězeň stojí ročně stovky tisíc. Česko jich má nadprůměrně a zbytečně moc 

3. DÍL: Pracuje jen necelá polovina vězňů a do věznic se příliš často vracejí

4. DÍL: Peněžité tresty mohou státu přinést miliony, soudci je ale nařizují pořád málo

5. DÍL: V domácím vězení je jen zhruba 100 lidí. Na náramky se čekalo deset let

6. DÍL: Tomáš Řepka si díky prospěšným pracím odsedí kratší dobu. Jak tento trest funguje?

7. DÍL: Zapletli jste se do fotbalové bitky? Na stadion se nemusíte podívat až deset let

8. DÍL: Posílat neplatiče výživného do vězení nedává smysl, říká šéf Nejvyššího soudu Pavel Šámal

9. DÍL: Zákaz Facebooku za nadávky a šíření poplašných zpráv? Problém by byl s kontrolou, shodují se experti

10. DÍL: Přijít o řidičák a auto nestačí, viníci autonehod by se měli učit zodpovědnosti při řízení

11. DÍL: Nadávali jste Židům? Za trest se dívejte na děsivé záběry z koncentračních táborů a čtěte Lustiga

12. DÍL: Pomlouvali jste někoho? Za trest budete muset všem říct, jaká je pravda

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud