Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Týden v právu: Exekuce, zákon roku i advokátní top zaměstnavatele komentuje Jan Januš

I v právu se toho děje až moc. Vstřebávat důležité novinky není vůbec jednoduché. V týdenním souhrnu tak pro vás vybíráme jak několik právních událostí, které hýbaly veřejným prostorem, tak informace, které vaší pozornosti dost možná unikly, ale situaci v justici, advokacii či v právu jako takovém dokreslují. Přidáváme k nim i komentář nebo alespoň krátkou glosu.

Daně? Nejvyšší správní soud je rozumný

O slovo se tento týden velmi hlasitě přihlásil Nejvyšší správní soud. Hned v pondělí totiž informoval o důležitém daňovém rozsudku, kterým dal za pravdu společnosti VYRTYCH a na rozdíl od Městského soudu v Praze jí přiznal nárok na odpočet DPH. Ten firmě nechtěla uznat finanční správa, a to kvůli údajnému zapojení do podvodného řetězce.

Připomeňme si v této souvislosti slova soudkyně Nejvyššího správního soudu Lenky Matyášové: „Znakem podvodu ve smyslu evropské judikatury je zjednodušeně řečeno skutečnost, že jeden z účastníků daň neodvede a další si ji odečte; tím v podstatě dochází k narušení daňové neutrality.”

Podle soudkyně ale, a pro nás naštěstí, nelze za „jednoho“ a „dalšího“ automaticky považovat „kteréhokoli“ z účastníků v řetězci obchodů: „Vždy je třeba hledat skutkové souvislosti a příčinnou souvislost mezi neodvedením daně a nárokováním odpočtu a prokázáním vědomosti o skutečnostech svědčících možnému podvodnému jednání za účelem vylákání odpočtu na dani mezi těmito subjekty.” Jinak by byla podle Matyášové zcela nepřípustně zakládána objektivní daňová odpovědnost kohokoliv zapojeného v obchodním řetězci a také odpovědnost za pohyb a osud zboží.

Tleskáme, pro už tak nepřehledné daňové prostředí jde o výbornou a hlavně rozumnou zprávu. Je dobře, že ze strany Nejvyššího správního soudu nejde o ojedinělý vzkaz tohoto druhu. Ostatně, organizátoři Právníka roku měli opravdu šťastnou ruku, když na konci ledna ocenili hned dva soudce tohoto tělesa věnující se právě daňovému právu: Barbaru Pořízkovou a Karla Šimku.

Vyřeší předluženost osobní bankroty?

Úterý už ale bylo smutnější. Otevřená společnost zveřejnila aktuální čísla spojená s exekucemi. Situace je opravdu hrozná, v České republice čelí exekuci 863 tisíc lidí. Skoro půl milionu z nich pak tíží tři a více exekucí. Vůbec nejtristnější je situace v Ústeckém a Karlovarském kraji. Jak se dá dále vyčíst z Mapy exekucí, průměrnému dlužníkovi je 44 let, ale zvyšuje se rovněž podíl těch nejstarších a naopak nejmladších.

Co s tím? Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) se problém snaží řešit zejména novelami důležitých zákonů, ale opravdu jsou odpovědí na předlužení tolika obyvatel vstřícnější pravidla osobních bankrotů? Neohrozila by dokonce celospolečenské vnímání vlastních závazků a potřeby je řešit?

Samozřejmě, osobní bankrot není nic příjemného. Musí jít ruku v ruce s intenzivní ekonomickou a také právní osvětou. Účinné bude zejména zafixování si kvalitních počtů ve stylu „když na to nemám, nemůžu to mít a právního minima vlastních práv a povinností.

Ale ani to nebude všespásné. Je bohužel smutnou realitou, že exekuce mnohdy likvidují i ty, kteří si to vůbec nezaslouží a život je prostě semlel.

Odložení EET nebo stavební zákon? Hledá se Zákon roku

Tak raději opět k něčemu pozitivnímu. Poradenská společnost Deloitte Legal a advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal již po deváté spustily anketu Zákon roku, která upozorňuje na právní předpisy s pozitivním dopadem na podnikání. V hlasování se letos vybírá mezi zákonem o platebním styku, novelou stavebního zákona, nálezem Ústavního soudu k EET, novelou občanského soudního řádu a novelou zákona o daních z příjmů.

„České legislativní prostředí je velice nepřehledné – v současné době máme v platnosti cca 10 000 zákonů. Některé zákony jsou dávno překonané, v praxi nevyužívané a přesto zůstávají součástí našeho právního řádu. S ohledem na neexistenci oficiální elektronické sbírky zákonů je český právní řád značně nepřehledný,“ uvedl při této příležitosti místopředseda České advokátní komory a partner PRK Partners Robert Němec.

Nepřehlednost českého práva je závažné téma, stejně jako přijímání zbytečné regulace. Přesně to říká Jan Mandík z Hospodářské komory ČR: „Obecně platí, že podnikatelé ocení nejvíce, když stát do podnikání příliš nezasahuje a nechá je v klidu podnikat. Považuji proto za symbolické, že mezi nejdiskutovanější právní předpisy se za loňský rok zařadil nález ústavního soudu, kde ústavní soud vystupuje jako negativní zákonodárce a zastavuje spuštění třetí a čtvrté etapy elektronické evidence tržeb. Věříme, že celá záležitost bude efektivně ošetřena, například s využitím principu jedné paušální daně pro drobné podnikatele, kteří by po jejím zaplacení nepodléhali povinné evidenci.“

Top advokátní zaměstnavatel? Havel & Partners

V advokacii je poměrně klid, a tak se vraťme ještě o pár dní zpátky. Širší, ale nejspíše i právnické, veřejnosti totiž dost možná unikly výsledky advokátních kanceláří v žebříčku Top zaměstnavatelé 2018. Tak tedy: První místo obsadila kancelář Havel & Partners, která rovněž zvítězila v kategorii Právník. Připomeňme, že tato firma začátkem roku vypustila ze svého názvu jméno jednoho ze svých zakladatelů Jana Holáska.

„V době mého studia bylo pro většinu studentů tou nejvyšší metou pracovat v zahraniční kanceláři. Jsem rád, že se nám podařilo tento dlouholetý trend otočit, a to i u studentů s nejlepšími studijními výsledky, od kterých jsme i letos obdrželi nejvíce preferenčních hlasů. Za účast v anketě všem studentům děkuji a věřím, že s řadou z nich zahájíme úspěšnou spolupráci,“ uvedl řídící partner kanceláře Jaroslav Havel.

Za Havel & Partners pak v první pětici skončily kanceláře Brož & Sokol & Novák, Allen & Overy, Weil, Gotshal & Manges a Čermák a spol. Neboli tři vysloveně české advokátní kanceláře a dvě mezinárodní, jedna původem britská a druhá americká, patřící tradičně na samou špičku většiny různých žebříčků.

Meziročně se ale přitom Weil dostal do vítězné pětky nově. Stejně jako kancelář spojená se jménem bývalého ministra spravedlnosti či předsedy České advokátní komory Karla Čermáka, který loni zemřel. Tyto firmy v žebříčku meziročně vystřídaly kanceláře PRK Partners a White & Case.

Je zajímavé, že v žebříčku Top zaměstnavatelé 2016 dopadla první tři místa rovněž stejně. Čtvrtou a pátou pozici ale tehdy také obsadily zcela jiné firmy: Baker & McKenzie a PwC Legal.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1