Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Úroveň české legislativy je setrvale nízká, říká evropská soudkyně Irena Pelikánová

Úroveň české legislativy je setrvale nízká, říká evropská soudkyně Irena Pelikánová

Evropská unie by měla podle soudkyně evropského Tribunálu a profesorky obchodního práva Ireny Pelikánové opustit myšlenku, podle níž musí každý orgán fungovat jako reprezentant všech členských států. Pak bude podle ní unie akceschopnější a pružnější. Společenství by mělo podle soudkyně například rovněž snížit počet členů Komise. „Reformy by měly směřovat k větší akceschopnosti unie, nikoli k jejímu ochromení. V Evropě musí konečně převládnout duch solidarity, neporušitelnosti humanitních principů, vědomí společného osudu, vědomí nezbytnosti společně čelit kontextu současného světa,” říká profesorka Pelikánová v rozhovoru pro INFO.CZ, v němž rovněž hodnotí úroveň české legislativy a vrací se i k novému občanskému zákoníku, který silně kritizuje.

Jakým tématům se v současnosti jako soudkyně Tribunálu věnujete?

Těm, jež život přináší – v současné době máme poměrně hodně případů nedovolených státních podpor, pokračují spory o náhradu škody způsobené neoprávněným zmrazením fondů. V souvislosti s tím řešíme zejména otázky odpovědnosti za imateriální škodu způsobenou právnické osobě. Skončili jsme po pěti letech významnou kauzu neonikotinoidů majících nepříznivý účinek na včely.

Vnímáte v evropském soudnictví za období, v němž v něm působíte, určité posuny či nové trendy?

Byla provedena reforma našeho soudu (zdvojnásobení počtu soudců), proti které jsem vystupovala, a nyní spatřuji její dopady, jež nepovažuji za pozitivní. Jejich popis by ale byl na samostatný rozhovor. Reforma vyvolává navazující otázky, jako například otázku hloubky soudní kontroly ve složitých soutěžních věcech, rozšíření kompetencí Tribunálu, omezení práva podat opravný prostředek k soudnímu dvoru a podobně.

A pokud jde o evropské právo jako takové? Jaké vnímáte trendy v něm?

Unijní právo se kontinuálně rozvíjí, nevidím nějaké zásadní zvraty; staví neochvějně na základních principech právního státu, respektování lidských práv, poskytování účinné soudní ochrany bez rozlišování, kdo se ochrany domáhá. Považuji za velmi pozitivní, že nepodléhá politickým tlakům.

Velkým tématem letošního roku je GDPR. Jde podle vás o zásadní změnu? Co přinese?

Jedná se o novou úpravu otázek do značné míry již dříve upravených (srov. směrnice č. 1995/46), jejíž důsledky se zatím neodvažuji předvídat. Bezpochyby za nějaký čas dojdou spory týkající se nařízení i k Soudnímu dvoru EU, ale to nebude hned. Zákonodárná reakce na explozi zneužívání osobních údajů občanů je nutná.

V Evropě rostou protiunijní nálady. Proč? Jak by se tomu mohla EU bránit?

EU je unií států a tento stín nemůže překročit. Jaké jsou členské státy, taková je unie. Bránit protiunijním náladám mohou jenom politici, nakolik mají dostatečný smysl pro odpovědnost za osud svých zemí i Evropy. Na francouzském příkladu vidíte, že osvícený politik je schopen takové nálady zvrátit a usilovat o pokrok evropské integrace, z níž mají prospěch všichni, jakkoli dogmatičtí manipulanti usilují o popření tohoto evidentního faktu. U nás bohužel takové politiky nemáme, naši politici dezorientují a manipulují obyvatelstvo nedůslednými, zmatenými a často zásadně nesprávnými stanovisky živícími malý národní egoismus. Nemáme osobnosti, které by měly sílu prosazovat jednoduchou Cromwellovu tezi: je třeba dělat, co je pro lidi dobré, nikoli to, co se jim líbí. Negativním tendencím poškozujícím všechny se EU může bránit zejména principem většinového rozhodování. Pomocí tohoto principu je možno přemostit vliv extrémních postojů některých států vnitropoliticky ovládnutých populisty. Pravidlo jednomyslnosti je cesta do pekel, jak dobře vidíme na Radě bezpečnosti OSN.

Co je GDPR?Co je GDPR?autor: Info.cz

Řešíme odchod Velké Británie ze společenství. Připravuje se na brexit nějak i Soudní dvůr?

Soudní dvůr je soudní institucí, takže se příliš připravovat nemůže. Bude rozhodovat podle toho, co politici dohodnou. Musí ovšem počítat s odchodem svých britských členů zřejmě již na jaře příštího roku a zřejmě také s odchodem britských zaměstnanců, což může být těžká rána s ohledem na jazykový režim řízení.

Očekáváte, že Británii budou následovat i další státy? 

Neočekávám. Naopak doufám, že se další státy poučí, jak nesmyslné je takové rozhodnutí, které způsobí a již působí nedozírné škody i tak vyspělému státu, jakým je Británie.

Mluví se také o různých reformách EU. Byly by podle vás některé změny namístě?

Nepochybně, mnohé reformy by byly svrchovaně žádoucí. Evropské instituce by měly být podstatně akceschopnější a pružnější, je třeba opustit myšlenku, že každý unijní orgán musí fungovat jako reprezentace všech členských států. Unijní orgány musí být užší a musí být vybaveny kompetentními a čestnými osobnostmi. Je například nutno snížit počet členů Komise. Členské státy musí do EU vysílat nejlepší lidi. Reformy by měly směřovat k větší akceschopnosti unie, nikoli k jejímu ochromení. V Evropě musí konečně převládnout duch solidarity, neporušitelnosti humanitních principů, vědomí společného osudu, vědomí nezbytnosti společně čelit kontextu současného světa.

Jak hodnotíte úroveň české legislativy?

Jako setrvale nízkou. Legislativní proces obsahuje některé prvky, které její zlepšení nedovolí. Především neomezenost poslanecké iniciativy je škodlivá. Negativním jevem je, že jenom velmi málo poslanců chápe správně svoji roli a uvědomuje si, že má pracovat výlučně ve veřejném zájmu. Demoralizace, nekompetentnost, malost nás neustále sráží bez ohledu na pozitivní vývoj ekonomiky.

Jaké trendy vnímáte v ní?

Co jsem právě popsala, to je bohužel i trendem. Protitrendem je působení unijního práva, které ale také transponujeme pomalu a nedokonale a zejména bez pochopení a zájmu.

Dlouhodobě kritizujete řadu pravidel v novém občanském zákoníku. Postupuje se podle nich již více než čtyři roky. Co doba účinnosti podle vás ukázala?

Jenom potvrdila výhrady, které byly a trvají. Život si vždycky najde nějaké cesty, protože musí pokračovat i se špatnými kodexy. Dokonce samozřejmě nutno přiznat, že navrácení některých tradičních a zapomenutých institucí do českého práva je z obecného hlediska pozitivní. To jsem ovšem nikdy nepopírala. Škoda, že byla velmi chybně odmítnuta myšlenka novelizace, která by největší problémy odstranila hned v počátku, kdy se ještě nezakořenily a nevžily. To se nestalo, takže se i všechna chybná ustanovení vyučují na právnických fakultách a jiných školách a nové generace právníků je absorbují bez kritického přístupu. Právnické řemeslo nelze vyučovat prostřednictvím kritiky nedokonalé legislativy. Takovou možnost mají v omezené míře jenom soudy, ale zatím je judikatura navazující na nový občanský zákoník velmi skromná, v tomto směru musíme ještě vyčkat. Judikatura nemůže nahradit zákonodárce. Zdokonalení právního řádu tak bylo jenom odloženo zřejmě o dost dlouhou řadu let. Také doktrína nepřispívá k pokroku, jak by měla. Její mělký a popisný charakter je nejen naší slabinou.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744