Ústavní soud „rozsadil“ některé své soudce. Co nenápadné personální změny ovlivní? | info.cz

Články odjinud

Ústavní soud „rozsadil“ některé své soudce. Co nenápadné personální změny ovlivní?

Začátek letošního roku přinesl také několik změn u nejdůležitějších soudů v zemi, které sice zatím nevzbudily příliš pozornosti, v dlouhodobějším horizontu ale mohou výrazně ovlivnit rozhodování klíčových justičních těles v zemi. Jde o to, že u Ústavního soudu se změnilo složení jednotlivých senátů a u Nejvyššího správního soudu skončili dva výrazní soudci: Petr Průcha a Miloslav Výborný.

„Ústavní soud rozhoduje o většině návrhů ve čtyřech senátech tvořených třemi soudci. Až do konce roku 2015 bylo toto složení neměnné, ale pro roky následující přijalo plénum pravidlo, že ve dvouletých cyklech vždy dojde k pravidelné rotaci, spočívající v přesunu jednoho z členů senátu do senátu jiného,“ rekapituluje na svých webových stránkách Ústavní soud.

„Tím bylo dosaženo větší informovanosti a jednoty rozhodování napříč mezi jednotlivými senáty, podpořila se pluralita odborné interní diskuse a v neposlední řadě byl racionalizován procesní postup všech rozhodovacích těles. Čtyřleté zkušenosti s pravidelnou a předvídatelnou obměnou členů senátů jsou dnes hodnoceny uvnitř i vně Ústavního soudu kladně a ukázaly se jako krok správným směrem,“ dočteme se dále.

Právě k takovému posunu došlo se začátkem roku 2020. Nejzajímavější možná je, že do budoucna už tak nebudou v jednom senátu, alespoň pokud jde o nové věci, působit dosud dosti výrazní soudci Kateřina Šimáčková a Vojtěch Šimíček. Ti společně stojí za jedním z nejkontroverznějších nálezů Ústavního soudu z poslední doby, který se týkal možnosti neubytovat Rusy vzhledem k vlastnímu politickému přesvědčení.

Vojtěch Šimíček tak nově zamířil do třetího senátu, který vede Jiří Zemánek a zasedá v něm ještě Radovan Suchánek. V druhém senátu, jemuž předsedá Kateřina Šimáčková, pak Ludvíka Davida doplnil David Uhlíř. Jaromír Jirsa je nyní členem prvního senátu, složeného z předsedy Vladimíra Sládečka a Tomáše Lichovníka. Konečně Josef Fiala pak nově nastoupil do čtvrtého senátu, jemuž předsedá Jan Filip. Jeho třetí člen nyní chybí. Pokud by v senátním hlasování uspěl současný kandidát na funkci ústavního soudce Pavel Šámal, zamířil by právě na toto místo.

„Při objemu více než čtyř tisíc ústavních stížností ročně, kdy každý senát rozhoduje nejméně tisíc stížností ročně, je velmi těžké zajišťovat kontinuitu a jednotu rozhodovací praxe. Nejde to ani sledovat. To je jeden z důvodů, proč se domnívám, že je dobré, když se jednou za čas složení senátu poněkud změní. Musí to být ale způsobem, který je pro veřejnost i pro účastníky řízení předem seznatelný, jasný a srozumitelný,“ popsal mi v rozhovoru pro Lidové noviny ještě před zavedením tohoto mechanismu předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Jak již bylo naznačeno, současné změny nedopadnou na kauzy, které byly jednotlivým soudcům přiděleny do konce roku 2019. „Dne 3. prosince 2019 se plénum usneslo, že v souvislosti se změnou složení senátů změní rovněž pravidla rozdělení agendy. Dosud totiž se soudcem, který přešel do nového senátu, přešly do nového senátu také všechny věci, v nichž byl soudcem zpravodajem,“ uvádí k tomu totiž rovněž Ústavní soud.

„Počínaje od 1. ledna 2020 však přechod soudce do nového senátu nebude znamenat přenesení všech jeho věcí. Veškeré věci, které byly soudcům zpravodajům přiděleny do konce roku 2019, se totiž projednají a rozhodnou ještě v původním složení senátu a teprve věci přidělené po 1. lednu 2020 budou projednány a rozhodnuty v nově složených senátech. Toto pravidlo bylo schváleno jako trvalé, takže po každé „rotaci“ bude platit, že o věci bude jednat a rozhodovat senát v původním složení – tedy senát, o jehož složení byli účastníci řízení informováni bezprostředně po podání návrhu tzv. akceptačním dopisem. Důvodem provedené změny je větší přehlednost pro účastníky řízení, protože nedojde ke změně rozhodujícího senátu a účastníci tak nebudou muset průběžně sledovat jeho složení,“ vysvětluje pak dále.

Změny v senátech Ústavního soudu ale nejsou jediným důležitým posunem ve vrcholovém českém soudnictví. Jak již dříve informovala Česká justice, a nyní potvrdil přímo Nejvyšší správní soud, s koncem roku od něj odešli dva důležití soudci: profesor správního práva Petr Průcha a rovněž emeritní ústavní soudce a někdejší politik Miloslav Výborný.

K Nejvyššímu správnímu soudu by tak letos měli nastoupit nové posily, jak rovněž píše Česká justice, jednou z nich by patrně měla být advokátka Sylva Šiškeová. „Po jednání pléna se sešla Soudcovská rada, která se jednomyslně shodla na doporučení předsedovi soudu činit další kroky v procesu směřujícím ke jmenování Mgr. Šiškeové soudkyní NSS. Předseda soudu se již obrátil na ministryni spravedlnosti s podnětem k podání návrhu prezidentu republiky na její jmenování soudkyní s následným přidělením k výkonu soudnictví u Nejvyššího správního soudu,“ cituje server tiskovou mluvčí Nejvyššího správního soudu Sylvu Dostálovou.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud