Ve spojování digitálních hráčů čekejme revoluci. Úřady bude zajímat, jak moc můžou vyrůst, říká Hrabovský | info.cz

Články odjinud

Ve spojování digitálních hráčů čekejme revoluci. Úřady bude zajímat, jak moc můžou vyrůst, říká Hrabovský

Soutěžní právo prochází revolucí, která dopadá zejména na digitální byznys. „Existují tendence nově posuzovat spojení, která byla v minulosti bez problémů povolena, i z hlediska toho, zda kupující nenabývá kontrolu nad konkurentem, který sice v době spojení významný není, ale s ohledem na prudké změny v tomto oboru by se významným konkurentem v budoucnu stal nebo mohl stát,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ advokát Michal Hrabovský, který je nově vedoucím soutěžních týmů v pražské a bratislavské kanceláři firmy Eversheds Sutherland.

Ekonomika je stále v dobré kondici. Jak hodnotíte rok 2019 z pohledu fúzí a akvizic? 

Na českém trhu fúzí a akvizic došlo v loňském roce k řadě zajímavých transakcí včetně akvizice jedné z největších tuzemských cestovních kanceláří CK Fischer zahraničními investory, kde právní služby poskytovala naše kancelář. Relativně silná byla i aktivita na poli realitních transakcí.

Nicméně celkově a zejména ve druhé polovině loňského roku došlo v celé Evropě ke zpomalení trhu fúzí a akvizic z hlediska počtu i hodnoty. Celoročně v Evropě chyběly velké příchozí transakce, což se připisuje především geopolitické nejistotě spojené s odchodem Británie z EU v kombinaci s obavami plynoucími z nárůstu protekcionismu v mezinárodním obchodu.

Rovněž vývoj hospodářství v kontinentální Evropě mírně zaostává za jinými částmi světa. A tak Evropané často nakupovali raději mimo Evropu. Zajímavé je, že v ostatních částech světa kromě Číny hodnota transakcí meziročně rostla, a to včetně severní Ameriky, kde došlo k několika opravdu velkým transakcím. Například v obranném průmyslu šlo o akvizici společnosti Raytheon nebo akvizici biofarmaceutické společnosti Celgene.

Co očekáváte v tomto ohledu v roce 2020?

Přinejmenším brexit zůstane významným faktorem i v roce 2020, protože Británie sice opustí Unii k 31. lednu, ale následovat bude přechodné období a vyjednávání o konkrétní podobě obchodní dohody. Naše kancelář Eversheds Sutherland má hlavní kancelář v Londýně, kde také funguje specializovaný Brexit Hub, který se typickými problémy spojenými s brexitem dopředu zabývá, takže dokážeme českým a slovenským společnostem poradit nejen dobře, ale také rychle, efektivně a za dobrou cenu.

Vyhlídky týkající se vývoje evropského hospodářství rovněž nejsou bezvýhradně optimistické. Na druhou stranu nejsou příliš negativní, na trhu trvá dostatek levných peněz a podle některých studií plánuje v roce 2020 akvizici více než polovina světových firem. Hodnota aktiv se drží vysoko i díky převažujícímu pocitu, že konjunktura končí. Z těchto důvodů věřím, že rok 2020 bude v oblasti M&A transakcí celkově dobrým rokem.

V Česku a na Slovensku se chcete zaměřit na rozvoj soutěžního práva. Co konkrétně plánujete?

Za prvé bychom se chtěli zaměřit na prohloubení spolupráce v rámci mezinárodní sítě. Potenciál z hlediska využití obchodních příležitostí vidíme především u tuzemských firem dodávajících na jiné trhy v EU, nejčastěji do Německa a Rakouska. S implementací nové ECN+ směrnice lze očekávat, že přeshraniční spolupráce soutěžních úřadů při vymáhání pokut se výrazně zjednoduší, takže zahraniční kartelová řízení proti tuzemským firmám budou stále častější. V takovém případě hrozí mimo jiné obrovské pokuty až do výše 10 procent skupinového ročního obratu. Sankce hrozí i jednotlivcům zodpovědným za případné porušení.

Podobný případ jsme nedávno řešili a klientům lze doporučit, aby se preventivně obrátili na právníky specializující se na právo hospodářské soutěže za účelem posouzení jejich účasti v profesních spolcích, asociacích či komorách. Právě na půdě těchto organizací, aniž by si to klienti uvědomovali, dochází k problematickému jednání nejčastěji.

Druhou oblastí, na kterou se budeme soustředit, je podávání společných nabídek ve výběrových řízeních (joint bidding). V praxi je naprosto běžné, že dva nebo více uchazečů nepodá každý samostatnou nabídku, ale z kapacitních či jiných důvodů se dohodnou na jedné společné. Podle naší zkušenosti klienty nemusí vůbec napadnout, že na tom může být něco špatného.

Soutěžní úřady ale v poslední době opakovaně varovaly, že se na společné nabídky více zaměří a případné porušení soutěžního práva budou tvrdě trestat. Chceme proto klienty varovat a pomoci jim najít postup, který bude v souladu s právem na ochranu hospodářské soutěže. Existují postupy, kterými je možné riziko stíhání výrazným způsobem snížit.

V současné situaci, kdy soutěžní úřady zahajují řízení i ve vztahu k zakázkám, které jsou pro daný relevantní trh zjevně nevýznamné, lze v první řadě doporučit preventivní vypracování tzv. defense file, tj. argumentů podložených jednoduchou ekonomickou analýzou prokazující, že klient v daném výběrovém řízení nemohl podat stejnou nebo lepší samostatnou nabídku.

Lze srovnávat Česko a Slovensko v přístupu k soutěžnímu právu?

Při jistém zjednodušení platí, že soutěžní právo a jeho aplikace jsou v rámci EU velmi podobné. Drobné rozdíly tak vznikají především v procesních otázkách. Například slovenský soutěžní úřad se při místních šetřeních po příjezdu představuje jen jako úřad veřejné moci a zakazuje šířit informaci o tom, že se jedná o Protimonopolný úrad.

To v praxi vede k tomu, že management často ani v první chvíli neví, jakého advokáta-specialistu má k šetření povolat a zda se například nejedná o šetření daňového úřadu. Podobně byly v minulosti případy, kdy si slovenský soutěžní úřad z místního šetření bez bližšího zkoumání odvážel větší množství dokumentů a emailové komunikace. V sídle úřadu pak místní šetření pokračovalo. To je již dnes považováno za nepřípustné a soutěžní úřad si smí odvést pouze dokumenty, emaily a informace, které jsou z hlediska obvinění relevantní. K tomu slouží i podrobná protokolace.

Jaké trendy v poslední době v soutěžním právu sledujete?

Trendů je hned několik, o některých jsme hovořili. Jako další například klienti více než dříve vnímají, že správně nastavené compliance programy mohou společnost i její vedení uchránit před trestním stíháním a vyšší pokutou.

Já osobně ale za nejzásadnější trend posledních let považuji téma nového digitálního věku. Možnost dodávat prostřednictvím internetu digitální služby a výrobky na jakékoliv místo na planetě, shromažďování informací o uživatelích internetových aplikací v rukou několika málo světových hráčů, způsob nakládání s těmito informacemi a související zásahy do soukromí, nemožnost prokázat narušení a s tím související diskutovaná potřeba přenesení důkazního břemene na narušitele – to je jen několik příkladů.

Ze stejného důvodu se například bude po více než 23 letech měnit způsob, jakým se v EU definují relevantní trhy. Doslova revoluci lze očekávat v oblasti posuzování spojení soutěžitelů na digitálních trzích. Existují totiž tendence nově posuzovat spojení, která byla v minulosti bez problémů povolena, i z hlediska toho, zda kupující nenabývá kontrolu nad konkurentem, který sice v době spojení významný není, ale s ohledem na prudké změny v tomto oboru by se významným konkurentem v budoucnu stal nebo mohl stát.

Tyto úvahy vychází ze zkušeností, kdy například dominantní sociální sítě vytipovávají budoucí trendy (například posun od textových příspěvků k fotografiím) a skupují své budoucí konkurenty ještě v době, kdy se tento trend nestihl naplno projevit. Na digitální ekonomiku bude soutěžní právo nahlížet prizmatem těchto specifik a dočkáme se i zcela nových nástrojů práva na ochranu hospodářské soutěže. Na jejich konkrétní podobu si ale budeme muset ještě počkat.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud