Verdikty roku 2019 rozdělily společnost. U církevních restitucí, Ratha i Babiše | info.cz

Články odjinud

Verdikty roku 2019 rozdělily společnost. U církevních restitucí, Ratha i Babiše

Právní sekce INFO.CZ vybrala pět klíčových právních rozhodnutí letošního roku, které ilustrují nejen aktuální stav českého právního systému, ale rovněž nálady ve společnosti a témata, která řeší. Všechny tyto kauzy mají navíc jasné politické dopady a ve většině případů Čechy rozdělují na dvě skupiny. Vraťme se tak k církevním restitucím, problémům s (ne)ubytováním Rusů i kauzám spojeným se jmény Davida Ratha, Zdeňka Altnera a konečně Andreje Babiše.

 

1. Církevní restituce

Ústavní soud v říjnu opět dokázal, že v České republice stále ještě platí, alespoň v některých případech, i zdravý lidský rozum, když zrušil paradoxní zákon dopadají na církevní restituce. „Ústavní soud zrušil zdanění finančních náhrad dřívějšího církevního majetku, které poslanci v dubnu protlačili sněmovnou i přes senátní nesouhlas. Platit mělo od začátku příštího roku. ‚Jsem na rozpacích z toho, že k celé kauze muselo vůbec dojít. Jde o daň za účast komunistů na vládě,' říká pro INFO.CZ advokát Jakub Kříž. Ten před Ústavním soudem zastupoval skupinu senátorů, která stížnost podala,“ psali jsme tehdy.

„Ústavní soud rozhodoval o tom, zda je v souladu s Ústavou zdanění finančních náhrad poskytnutých církvím podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. To si vyžaduje vysvětlení. Po více než dvaceti letech jednání přistoupil v roce 2012 parlament k majetkovému vyrovnání s církvemi. Dotlačil ho k tomu Ústavní soud. Jedná se o proces z části restituční a z části odlukový.

Stát se rozhodl ukončit systém financování církví. To je samostatná otázka s restitucemi nesouvisející. Současně se rozhodl naturálně vydat část majetku odebraného komunistickým režimem. Finanční náhrada je obojživelníkem: dřívější judikatura Ústavního soudu hovoří, že má jak složku náhradovou, tak odlukovou. Zákon každopádně stanovil, že finanční náhrada není předmětem žádné daně. A stát to stvrdil smlouvami uzavřenými s církvemi,“ vysvětlil Kříž v rozhovoru podstatu sporu.

2. Kauza Rath

„David Rath je vinný, rozhodl pražský Vrchní soud. Bývalého středočeského hejtmana poslal na sedm let do vězení, nařídil mu rovněž peněžitý trest ve výši 10 milionů korun. Je to ale skutečně efektivní? Nepostačovalo by, čistě v teoretické rovině, postihnout ho na majetku a poslat ho třeba zametat ulice? Česká trestní politika potřebuje koncepci a výrazné změny. Právě alternativní tresty jsou tresty budoucnosti,“ napsali jsem krátce před letními prázdninami, které jsme v právní sekci INFO.CZ následně věnovali velkému seriálu nazvanému Tresty budoucnosti.

„Pokud nyní soud pravomocně rozhodl, že je David Rath vinný, samozřejmě si zaslouží trest. Jen je otázkou, zda by vzhledem k době, která od jeho trestné činnosti uplynula a také vzhledem k jejímu charakteru, nepostačovalo postihnout jeho majetek, klidně i jeho propadnutím. Pokud by to nemělo stačit, ke slovu by mohl přijít další „nevězeňský trest“. To v ideálním případě, pokud by už soudci i žalobci mysleli moderněji a legislativa jim k tomu nabízela funkční cesty.

Kombinace vězení a placení, k němuž Vrchní soud bývalého hejtmana odsoudil, takovýmto ideálem není. Rath evidentně usiloval o to, aby si díky úplatkům finančně přilepšil. Nikoho nezavraždil, neoloupil a ani neznásilnil. Společnost jej tak nemusí za každou cenu izolovat. Nehrozí, že by někomu fyzicky ublížil. Dalším vězením se mu není třeba ani mstít,“ naznačil jsem v textu některé související úvahy.

3. Kauza Altner

Naopak zpátky se vrátil spor mezi ČSSD a jejím bývalým advokátem Zdeňkem Altnerem, respektive jeho dědici, související s Lidovým domem.

„Kauza Altner versus ČSSD, která se po (...) zveřejněném rozsudku Nejvyššího soudu znovu vrací před pražský obvodní soud, naplňuje všechny symptomy toho nejsložitějšího možného sporu. Exponovaný žalovaný, obří suma peněz, nejasnosti ohledně toho, co vlastně bylo domluveno, smrt žalobce, změny soudce a spravedlnost, na kterou se čeká roky. Zdání, že něco takového je pro české soudnictví typické, by ale bylo liché. Svým způsobem jde o ojedinělý případ, který trvá tak dlouho právě kvůli své složitosti a komplexnosti. Neznamená to však, že bychom na něm nemohli ilustrovat několik obecných pravd, které se v české justici přece jen opakovaně objevují,“ napsal jsem k tomu v červnu a v textu tyto problémy dále rozebral.

4. Kauza Rusové

Velké kontroverze letos vzbudil nález Ústavního soudu, pod nímž je jako předseda senátu podepsán Vojtěch Šimíček, týkající se odmítnutí ubytování Rusů. „Stěžovatel vytčeným jednáním nedopustil nepřípustné diskriminace spotřebitele, jelikož důvody, pro které podmínil ubytování v hotelu pro občany Ruské federace, nebyly zákonem zakázané, nenávistné, ponižující ani iracionální, nýbrž byly zjevně motivovány jeho bezprostřední reakcí na protiprávní akt anexe Krymu, kdy stěžovatel právě touto formou chtěl vyjádřit svůj nesouhlas s touto okupací.“

Toto rozhodnutí rozdělilo i soudce Ústavního soudu, například jeho předseda Pavel Rychetský v České televizi uvedl, že se za něj „hluboce stydí“ a doufá, že jej ještě někdo shodí pod stůl.

„Zaprvé není pravda, že není ponižující v rámci spotřebitelského vztahu na zákazníkovi požadovat písemné prohlášení, že souhlasím, nebo nesouhlasím s politikou svého státu. Není pravda, že je přípustné skutečně diskriminovat podle státního občanství. To je princip kolektivní viny, který se vůbec nemůže v tomto případě objevit,“ zachycují jeho kritiku České noviny.

K čemu ale by mohla jeho slova v důsledku vést, jsme rozebrali v červnu.

5. Kauza Babiš

A do našeho přehledu se samozřejmě musí dostat rovněž Andrej Babiš a kauza Čapí hnízdo, i když v ní ještě žádný soudní verdikt nepadl a možná ani nepadne. „Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman obnovil trestní stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) v kauze Čapí hnízdo. Věc se vrací policii k dalšímu vyšetřování a dozoruje ji nadále státní zástupce Jaroslav Šaroch z Městského státního zastupitelství v Praze. Ve standardní situaci by tento vývoj nejspíš znamenal následnou premiérovu obžalobu a jeho cestu před soud. Do událostí ale pravděpodobně mimořádně vstoupí prezident Miloš Zeman a Babišovo stíhání zastaví, jak dříve avizoval. Hlavním poraženým celé kauzy tak bude zejména důvěra v českou justici a ve spravedlnost,“ napsali jsem k tomu v prosinci.

Prezident ze svých původních slov couvl, abolice podle všeho už není ve hře. Uvidíme tedy, co dalšího do této kauzy vnese nový rok.

 
 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud