Články odjinud

Většina lidí nechápe rozdíl mezi provizí a úplatkem, upozorňuje advokát Ladislav Smejkal

Většina lidí nechápe rozdíl mezi provizí a úplatkem, upozorňuje advokát Ladislav Smejkal

Ve většině firem se stále neví, že je trestná i soukromá korupce, upozorňuje advokát Ladislav Smejkal, partner kanceláře Dentons. Úplatky tak nejsou prohřeškem jen ve veřejném sektoru, ale i čistě v soukromém byznysu. A s účinností zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim mohou tresty dopadnout i na samotné firmy. Hrozí přitom hlavně reputační rizika a například také komplikace spojené se soutěžením o veřejné zakázky. 

Průměrná výše peněžitého trestu, které soudy ukládají firmám, je totiž zatím jen lehce přes 170 tisíc korun. Pokud by se navíc vynechal z této statistiky právě trestný čin podplácení, průměrná částka by se snížila jen na necelých 72 tisíc. 

Vzhledem k tomu, že zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim počítá i s více než miliardovými sankcemi, zdá se, že nejde o nic zásadního. 

Reputační zkáza firmy

Daleko tvrdší dopady ale může mít trestní stíhání firmy a její případné následné odsouzení v reputační rovině. Tento dopad se navíc může objevit i jinde ve světě, řada zemí totiž uplatňuje velmi přísné zákony s dopady téměř vyřazující jakkoliv ušpiněné firmy z dalšího obchodního života.

Společnost může navíc v českém prostředí dostat i jakýkoliv prakticky zanedbatelný trest, spočívající například v uveřejnění rozsudku v médiích nebo v peněžité sankci v řádu desítek tisíc korun, a stejně to kompletně zlikviduje její byznys. I když jí totiž soud neuloží trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži, její samotné odsouzení má prakticky stejné účinky. 

Minimálně pět let totiž bude tento trest uveden v Rejstříku trestů. V případě pokuty, čím bude vyšší, tím bude při překročení stanovených hranic poznamenán déle. A právě tyto informace mohou na základě zákona o zadávání veřejných zakázek znamenat nezpůsobilost k účasti v zadávacím řízení a vést i k vyřazení uchazeče ze soutěže. Zákon sice umožňuje na základě compliance programu i takzvané obnovení způsobilosti uchazeče o zakázku, toto ustanovení se ale v praxi zatím obecně nevyužívá. 

Vyplývá to alespoň z informací, které na odborném semináři Trestní compliance a možnost vyvinění ve světle nové metodiky NSZ prezentoval partner advokátní kanceláře Dentons Ladislav Smejkal.

Tisíc firem v problémech

Podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim se postupuje od začátku roku 2012, tedy necelých sedm let. Až do konce prvního pololetí letošního roku policie zahájila trestní stíhání celkem 1239 právnických osob, padlo 810 obžalob a odsouzena byla zhruba polovina obžalovaných právnických osob.

„Pro většinu firem jde o negativní trend, případů spíše narůstá. Velmi málo jsou využívány odklony, například dohoda o vině a trestu. Státní zástupci se bojí zastavovat trestní stíhání, raději to nechávají na soudu a pak jsou v polovině případů obžalované firmy zproštěny viny,” podivil se na zmíněném semináři Smejkal.

Zhruba polovina deliktů se týká daňových prohřešků, čtvrtina je pak spojena s podvody. Podle Smejkala ale statistiku zkresluje to, že ještě nejsou uzavřeny ty největší případy. 

Nejčastějšími tresty jsou pak zákaz činnosti a již zmíněný peněžitý trest, padlo i několik trestů zrušení právnické osoby či právě zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti na veřejné soutěži. 

Kdy firma nemůže za trestnou činnost?

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim prošel na konci roku 2016 výraznou změnou. Výrazně se navýšil výčet trestných činů, kterých se mohou firmy dopustit a také se rozšířila pravidla takzvaného vyvinění. Jejich využití je ale zatím na samém začátku, podle Smejkala na základě nich zatím uspěly jen tři firmy, a to ještě v neskončených věcech.

Postupně by ale měla mít širší dopady, vzhledem k tomu, že jde o příznivější normu, podle jedné ze zásad trestní práva by se měla používat také v dřívějších věcech.

Velmi zjednodušeně jde o to, že firma nemůže odpovídat za trestnou činnost, pokud se jí snažila předejít všemi možnými způsoby, například přijetím compliance programů a etických kodexů, zřízením nahlašovací linky či pořádáním školení pro zaměstnance a testováním jejich znalostí.

A co na to Nejvyšší státní zastupitelství?

Právě pravidel vyvinění se týká i nová metodika Nejvyššího státního zastupitelství. Odpovídá přitom i některým aktuálním soudním rozhodnutím. Soudy podle Smejkala razí jednotný trend: nejde jen o to, aby firma zavedla opatření, jejichž prostřednictvím chce předcházet trestní činnosti, ale rovněž o to, aby kontrolovala a vynucovala jejich plnění. Ukazuje se to například na stále neskončených kauzách spojených s firmou Agrotec, hotelem Bohemia či případy souvisejícími s bývalým středočeským hejtmanem Davidem Rathem.

Vzhledem k velké fluktuaci zaměstnanců je podle Smejkala rovněž nutná archivace důležitých dokumentů a jednotlivých konkrétních postupů či pokynů a dokladů o absolvovaných školeních. Problém se totiž může objevit až po několika letech, kdy ve firmě už lidé, spojení s danou věcí, dávno nepracují a firma se tak může jen těžko bránit.

Podle Smejkala pak může být vhodná také související ISO certifikace: „Nejvyšší státní zastupitelství sice v metodice odmítá automatické vyvinění, ale jde podle něj o důležitou okolnost, která by se měla brát v potaz.”

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud