Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vláda nemaká, nové zákony můžeme spočítat na prstech. Komentář Jana Januše

Vláda nemaká, nové zákony můžeme spočítat na prstech. Komentář Jana Januše

Při pohledu do Sbírky zákonů se zdá, že vláda v demisi pod vedením premiéra Andreje Babiše (ANO) moc nemaká. Za prvních pět měsíců letošního roku totiž vyšlo jen sedm nových zákonů a to navíc spíše druhořadých. Zastavení přílivu nové regulace samozřejmě nemusí být v ničem špatné, pokud by se však za ministry netáhly legislativní dluhy a sliby, co všechno změní. A mezi úkoly premiéra patří bezpochyby i najít si pro tyto kroky potřebnou politickou podporu.

Dlouhé měsíce vládnutí vlády bez důvěry i často zablokovaná Poslanecká sněmovna se plně projevují také na publikaci nových právních předpisů. Ve Sbírce zákonů od ledna do května letošního roku vyšlo 92 věcí, pouze sedm z nich ale byly zákony. V roce 2014, kdy po předcházejících podzimních volbách vládla nově vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), šlo o 13 nových zákonů. O rok později už to bylo 21, v roce 2016 pak 35 a loni šlo dokonce o 42 zákonů. 

Premiér Andrej Babiš přitom rád mluví o tom, jak jeho vláda maká a kritiku, že jeho ministři stále nezískali důvěru Poslanecké sněmovny, odráží argumenty ve stylu, že to lidi nezajímá. Že by vláda  skutečně makala a měla za sebou v legislativě nějaké výsledky, ale na zákonech moc vidět není.

Jaké tedy vyšly zákony?

Samozřejmě nejde jen o kvantitu. Jak, ironicky řečeno, celospolečensky zásadní zákony za prvních pět měsíců letošního roku vyšly, ilustrují asi nejlépe jejich názvy:

Zákon č. 35/2018 Sb., o změně některých zákonů upravujících počet členů zvláštních kontrolních orgánů Poslanecké sněmovny

Zákon č. 36/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 72/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů  

Zákon č. 89/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se zrušuje zákon č. 76/1976 Sb., o ražbě československých dukátů  

Zákon č. 90/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 38/2008 Sb., o vývozu a dovozu zboží, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, a o poskytování technické pomoci s tímto zbožím související, a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů  

Zákon č. 91/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů  

Zákon č. 92/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 

Jistě, všechna tato pravidla jsou důležitá, vyplývá to už jen z toho, že jsou do českého právního řádu zaváděna zákony. Ale nejde o ty nejzásadnější právní předpisy, které ve Sbírce zákonů vycházejí. Připomeňme například jen to, že nám stále chybí zákony souvisejí s evropským obecným nařízením o ochraně osobních údajů GDPR. Pro firmy to neznamená jen právní nejistotu, ale možná i další náklady ve chvíli, kdy budou pravidla jasná a budou jim muset opět přizpůsobit své vnitřní postupy.

Navíc jde ve vyjmenovaných případech jen o novely, tedy o proměny dosavadních zákonů, vesměs nikterak zásadních rozsahů. Ohlášeno je přitom množství dalších změn, jen některým z resortu ministerstva spravedlnosti jsme se na těchto místech už opakovaně věnovali.

Dan Ťok už otočil, co ostatní? Kdo skutečně opustí Babiše?Dan Ťok už otočil, co ostatní? Kdo skutečně opustí Babiše?autor: Info.cz

Argument, že za všechno může často nefunkční Poslanecká sněmovna, nemůže obstát. Je přece úkolem předsedy vlády a jejich jednotlivých členů, aby si pro pravidla, které hodlají zavádět, vyjednali a sehnali patřičnou podporu. A že vláda bez důvěry nesmí dělat nic zásadního? Pokud odvolává různé šéfy jak na běžícím pásu, jde rovněž o zcela nerelevantní argument.

Když se o věcech jen mluví

Je fér dodat, že k těmto předpisům přibyly v prvních červnových dnech ještě další dva zákony. Jeden zcela nový, o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu. Ten se týká životního prostředí, jde však o značně specifickou záležitost, kterou se patrně neznalým nepodaří ani při běžném pročtení plně rozklíčovat.

Druhý předpis pak novelizuje daňový řád. Tento zákon zavádí nové povinnosti například pro banky a další finanční instituce či pro advokáty, notáře, daňové poradce, soudní exekutory a auditory, a to v souvislosti s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Zákonem se mění i další související právní předpisy.

Aby bylo zcela jasno, nekritizujeme nízký počet zákonů bez dalšího. Přemíra regulace, která na nás dopadá, samozřejmě není nic pozitivního, naopak může být zničující. I tomuto se ostatně na těchto místech často věnujeme.

Tedy, další regulace nemusí až na výjimky být. Ale pokud se o ní jen mluví, ale není, nelze to vydávat za úspěch.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1