Vraťme arbitrážím důvěryhodnost a konkurujme Vídni a Stockholmu, vyzývá rozhodce | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vraťme arbitrážím důvěryhodnost a konkurujme Vídni a Stockholmu, vyzývá rozhodce

Vraťme arbitrážím důvěryhodnost a konkurujme Vídni a Stockholmu, vyzývá rozhodce

Arbitráž vyřeší obchodní spor daleko rychleji než soud. V České republice ale souvisí s rozhodčím řízením řada problémů, jde také o jeho důvěryhodnost. Advokát a rozhodce Petr Bříza tak pro INFO.CZ představuje několik návrhů, jak vylepšit související legislativu. „V dlouhodobějším horizontu by mohly vést k tomu, že by se i Česká republika mohla stát zajímavým arbitrážním fórem či alternativou pro okolní země,” říká Bříza.

Zdá se, že arbitráže nezažívají, pokud jde o jejich pověst, zrovna nejlepší časy. Čím to je?

Hraje se o to, jakou roli bude u nás rozhodčí řízení mít. Ve světě jde stále o jeden z hlavních způsobů řešení obchodních sporů a to je právě ten prostor, kam arbitráž patří. U nás ale došlo k problémům a skandálům spojeným se spotřebitelskými arbitrážemi. Ty spočívaly v tom, že je rozhodovali jednak spříznění rozhodci, jednak podivné soukromé instituce. Spotřebitelé se často ani neúčastnili projednávání. Navíc je arbitráž méně formální, takže i když se účastnili, nebyli mnohdy obeznámeni s pravidly procesu. Objevily se ale i obchodní kauzy, které oslabily důvěryhodnost rozhodčího řízení.

Z tohoto důvodu tak vznikla velmi přísná judikatura soudů, tvořená právě na pozadí těchto spotřebitelských sporů. Byla tak více ochranářská, svazující a dávala velký prostor pro rušení arbitrážních nálezů. A to je pro obchodní spory nešťastné. Existuje totiž významná šance shodit vydaný nález v následujícím soudním řízení jen pro formální drobnosti.

O arbitráže tak v České republice hodně klesl zájem. Přitom v zahraničí jde stále o běžný způsob řešení sporů. Teď ale jde o důvěryhodnost arbitráží a někteří rozhodci, například místopředseda České advokátní komory Robert Němec nebo advokát Martin Maisner, se v novém institutu snaží o jejich revitalizaci. A reputaci se velmi snaží zlepšit i Rozhodčí soud vedený profesorkou Karfíkovou. Jsou tady i další iniciativy k pozvednutí rozhodčího řízení.

Co považuje za hlavní výhody rozhodčího řízení?

Hlavní předností arbitráží je rychlost, v drtivé většině je toto řízení násobně rychlejší než to soudní. Důležitá je také, minimálně u tříčlenných senátů, možnost vybrat si jednoho z rozhodců. Ten sice musí být nezávislý, ale garantuje spravedlivý průběh procesu, měl by dbát na to, že se senát budeme vašimi argumenty skutečně zabývat a vážit je. Zároveň vybíráte odborníka. Nestane se tedy to, co se může stát u soudu, kde je široký nápad, od Šumavy k Tatrám, a soudci občas přijde kauza, se kterou si neví rady, protože daný obor dělá jen okrajově. Navíc může vybraný rozhodce ohlídat i nestrannost a odbornost předsedy senátu.

Co tedy s těmi problémy dělat?

U spotřebitelských sporů již nelze vést od prosince 2016 rozhodčí řízení, netýká se to ale těch starých a otevřených. S tím nemám problém, arbitráž se opravdu hodí spíše pro obchodní než spotřebitelské spory, ale i v některých těchto případech se mohla hodit její rychlost.

Když už je arbitráž omezena zásadně jen na obchodní spory, mohla by se legislativně zmírnit a vyjasnit judikatura. Mohly by se zrušit nadměrné poučovací povinnosti a formalismus, který vede k rušení rozhodčích nálezů pro formální hlouposti.

Další věc, a to není moje myšlenka, je jednoinstanční soudní přezkum arbitrážních nálezů. Teď nově platí, že se tím zabývá krajský soud. Ale pořád není snížen počet instancí, jimiž může nález projít. Může se tak dostat až na Nejvyšší soud. Nabízí se tak, aby šlo jen o jeden soud, který by se arbitrážím věnoval. Například ve Švýcarsku jde o Nejvyšší soud, který se tím zabývá prioritně. Funguje to i jako podpora arbitrážního řízení v dané zemi, což přináší další arbitrážní byznys. To je pro ekonomiku státu vždy pozitivní. Tedy zjednodušit a specializovat soudní přezkum.

Co ale se sníženou důvěryhodností?

Pomůže, když se ukáže, že většina lidí nevnímá arbitráž jako malou domů a má zájem na tom, aby fungovala transparentně a férově. Můžeme se ale také bavit o podrobnější úpravě konfliktu zájmů, nedovedu si to ale úplně představit legislativně, dělat to zákonem. Ale můžeme to zvažovat a debatovat o tom.

Stálo by ale za to udělat něco jiného. Vychází se z premisy, že by soudci neměli přezkoumávat rozhodnutí věcně, ale jen z procesního hlediska. Nepostihují tak ani největší excesy, ani největší pomatení smyslů. U cizích nálezů ale existuje možný důvod pro odepření nálezu, a sice rozpor s veřejným pořádkem. Přikláním se k tomu, aby byla tato možnost zavedena i pro vnitrostátní nálezy. I když věřím, že u největších zvěrstev soud dovodí formální nedostatek, aby nález nepustil. Ale nevím, proč by se měl levou rukou drbat za pravým uchem, proto by tato pojistka mohla existovat. O nadužívání se nebojím, tak jako to není nadužíváno u cizích rozhodnutí a arbitrážních nálezů, kde dlouhodobě existuje.

O co by konkrétně šlo? Co by se rušilo kvůli rozporu s veřejným pořádkem?

Například pokud by došlo k pravé retroaktivitě a použila se pozdější pravidla, které v posuzované době ještě neplatila. Nebo by to dopadalo na věci, které jsou ekonomicky zcela nesmyslné. Zkrátka něco, co je na první pohled urážkou jakékoliv spravedlnosti.

Zatím se ale nic z toho legislativně nepřipravuje?

Otevírá se debata a bylo by dobré, kdyby se ji podařilo posunout i směrem k legislativci. Pro obchodní spory a pro podnikatelské prostředí v této zemi by bylo užitečné, kdyby k legislativnímu ošetření dříve nebo později došlo. A úprava přispěla k větší důvěryhodnosti arbitráží ale i k efektivitě rozhodčího řízení. Aby v dlouhodobějším horizontu mohla vést k tomu, že by se i Česká republika mohla stát zajímavým arbitrážním fórem či alternativou pro okolní země.

Například Vídeň je hodně využívána, neporovnatelně s Českou republikou. Nebo Stockholm, tam je to ale dané historicky švédskou neutralitou a také tím, že Skandinávci jsou bráni z hlediska korupce jako země, která je na velmi vysoké úrovni. Jsou to však země, které jsou velikostí i geopolitickým významem úplně srovnatelné s námi.

Samozřejmě Praha a Česká republika byly stranou mezinárodního obchodu 40 let, to jen tak nedoženeme. Ale to, že to ani nedoháníme, je skutečně kombinací nedůvěryhodnosti a formalistického prostředí.  Nejde ani o jazyk, většina sporů je v angličtině, ne v němčině a určitě ne ve švédštině. Například důvody, proč je tak populární Londýn, jsou jasné, jde také o most mezi Amerikou a Evropou. Ale proč Vídeň?

Nejsou s cizími nálezy v České republice nějaké problémy?

Je nešťastná judikatura Nejvyššího soudu, ze které patrně plyne, že cizí rozhodčí nálezy nelze exekvovat, pokud před tím nevedete řízení o uznání nálezu, což je samo o sobě na roky. Až potom to můžete dát exekutorovi. Pokud tedy nechcete čekat, musíte jít cestou soudního výkonu rozhodnutí. Ten je ale velmi neefektivní, i kvůli tomu se v roce 2001 zaváděli soudní exekutoři. Takže je to samozřejmě problém. Snižuje to atraktivitu řešit spory u cizí arbitráže, tím spíše je tedy potřeba revitalizovat tu vnitrostátní, aby se opět stala oblíbeným způsobem řešení sporů.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.