Vznikne mezinárodní protikorupční soud? Revoluční nápad amerického soudce teď řeší odborníci | info.cz

Články odjinud

Vznikne mezinárodní protikorupční soud? Revoluční nápad amerického soudce teď řeší odborníci

Mezinárodní advokátní komora uspořádala v listopadu v Praze velkou konferenci o boji s korupcí. Americký soudce Mark L. Wolf na akci prezentoval i revoluční myšlenku vzniku mezinárodního protikorupčního soudu, která celosvětově budí poměrně velký ohlas. Na organizaci pražské akce se výrazně podílela advokátka Jitka Logesová, partnerka kanceláře Wolf Theiss, která pro INFO.CZ nyní přibližuje některé její souvislosti a také závěry, k nimž odborníci na trestní právo dospěli.

„Soudce Mark Wolf představil hlavně myšlenku zřízení mezinárodního protikorupční soudu, který by měl reagovat na situace, kdy v zemích, které jsou fakticky ovládány určitými oligarchickými skupinami, jež mají pod svojí de facto kontrolou i orgány činné v trestním řízení, k lokálnímu vymáhání práva nemůže docházet a nedochází,“ popisuje Jitka Logesová.

Dodává však, že tento plán nepodporuje například OECD: „Vidí prioritu v podpoře lokálního výkonu práva. Myšlenka mezinárodního protikorupčního soudu též poněkud vázne na nepravděpodobné podpoře tohoto projektu USA, když ponechám stranou otázku jeho jurisdikce.“ Sama sice považuje nápad za zajímavý, ale jeho uskutečnění nevidí jako realistické.

Co se na konferenci řešilo?

Na konferenci Anti-Corruptin Enforcement and Compliance Conference se řešila zejména témata spojená s bojem proti korupci. „Diskutovala se trestní odpovědnost právnických osob a možnost vyvinění se v případě prokázání správně nastavených compliance management systémů včetně role a interních šetření v těchto systémech, role neziskových organizací a novinářů při odkrývání korupce. Diskutovalo se o tom, proč v tomto regionu chybí stíhání zahraniční korupce, zda se společnostem „vyplatí” kooperovat s orgány činnými v trestním řízení a jak by taková kooperace měla vypadat,“ přibližuje obsahové zaměření celé akce Jitka Logesová s tím, že šlo o první konferenci Mezinárodní advokátní komory tohoto druhu se zaměřením na region střední a východní Evropy a centrální Asie.

„S ohledem na to, že mezi panelisty byli i zástupci z řad soudců a státních zástupců, tak se diskutovala i témata jako nezávislost státních zástupců, korupce v soudnictví a zneužívání státní moci. Velkým tématem byla i otázka odkrývaní skutečného vlastnictví a to i ve vztahu k povinnosti advokátů vyplývajících z předpisů o zákazu praní špinavých peněz. Běžně se totiž kontroluje splnění podmínek vyplývajících z těchto předpisů před založením nového mandátního vztahu, ale velmi často chybí procesy na monitorování již existujících a zejména dlouholetých mandátních vztahů,“ dodává.

Na akci vystoupil rovněž nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, jenž mluvil o záměrech souvisejících s úřadem evropského prokurátora. Ve stejnou dobu mimochodem v Praze probíhalo i souběžné zasedání státních zástupců.

„V posledním asset recovery panelu se diskutovaly možnosti, které jsou v rámci různých typů řízení (civilní, trestní, insolvenční) k dispozici pro zajištění majetku nabytého z prostředků získaných z nebo v důsledku korupce.

Protikorupční komise IBA, jejímž jménem jsem konferenci spoluorganizovala, pracuje v současnosti na řadě zajímavých projektech, jejichž výsledky byly též diskutovány. Jde především o projekt Structurred Settlements, který se snaží vypracovat jakýsi minimální standard pro právní úpravu dohod o ukončení trestního stíhání a dále jde o Whistleblowing projekt, který se zase snaží zmapovat situaci ohledně ochrany tzv. whistleblowerů.

U nás, jak známo, ucelená právní úprava ochrany whistleblowerů chybí. V jiných zemích v regionu střední a východní Evropy jako například v Srbsku, existuje zase poměrně dobrá právní úprava, která se ale v praxi vůbec nevyužívá. Připravovaná evropská směrnice na ochranu whistleblowerů by měla situaci snad situaci v členských zemích zlepšit,“ popisuje dále Logesová.

Jak má firma předejít své trestní odpovědnosti?

Jitka Logesová sice nechce mluvit přímo o trendech v compliance a v boji proti korupci, přesto ale určitá zobecnění najdeme. „Má se již obecně za to, že správně nastavené compliance (a protikorupční) systémy jsou takové, které reagují na specifická rizika dané společnosti; hnacím motorem compliance je vedení společnosti, které ve společnosti implementuje compliance kulturu, které věří nejen zaměstnanci, ale i obchodní partneři. Doba, kdy stačilo prokázat compliance na papíře, je dávno za námi,“ popisuje advokátka, která letos krátce pracovala i pro Nejvyšší státní zastupitelství a vytvářela související metodiku.

„Společnost bez správné firemní kultury se nemůže vyvinit. Je například irelevantní, kolika školení se zaměstnanci účastní, pokud si nejsou schopni ze školení nic relevantního odnést a pokud tomu, k čemu bylo školení určeno nevěří. Důraz je kladen nejen na prevenci, ale i na to, aby společnost měla nastaveny správné procesy na identifikaci porušení compliance pravidel a na identikovaná porušení adekvátně reagovala,“ rozvádí téma Logesová.

„Právě nedostatečná reakce společnosti na identifikovaná pochybení je největším kamenem úrazu. U malých společností si vystačíme u nastavování adekvátních opatření se selským rozumem, u větších už se předpokládá nastavení určitých procesů. V některých zemích (jako například v USA) je novým trendem fokus na trestní odpovědnost fyzických osob (takzvané Yates Memorandum), v zemích v našem regionu, které teprve nedávno implementovaly trestní odpovědnost právnických osob, je prioritou trestní stíhání právnických osob,“ dodává.

Role novinářů a neziskovek?

Jakým tématům je tedy potřeba se v této oblasti do budoucna věnovat? „Mohu shrnout, že v rámci diskuze na jednotlivých panel vyplynula potřeba edukovat ohledně problematiky efektivních compliance programů, zaměřit se na problematiku nezávislosti státních zástupců, posílit účinnou ochranu whistleblowerů, pokračovat ve vyhodnocování vhodnosti úpravy alternativního ukončování trestních stíhání dohodou (tzv. DPA a NPA) za účelem odlehčení soudního systému a efektivnější potrestání právnických osob,“ vypočítává Logesová.

Samotné se jí ale nejvíce líbil panel, který řešil roli neziskových organizací a novinářů při odkrývání korupce: „Novináři a neziskové organizace jsou zdrojem řady velmi cenných informací o páchané korupci, které by se jinak nedostaly k orgánům činným v trestním řízení a často bývají pro oznamovatele jedinou možností, jak o této trestné činnosti informovat. V době, kdy jsou tyto zdroje cílem fyzických útoků (vraždy novinářů), nebo jsou vládnoucí politickou garniturou zesměšňovaný a zlehčovány, je velmi důležité jejich roli diskutovat a pracovat na jejich ochraně.“

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud